Koalice prosadila projednání zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Opozice i »Chvilkaři« zuří

AKTUALIZUJEME, POSLEDNÍ AKTUALIZACE 20.22

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila ve Sněmovně přednostní projednání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Opozice proti postupu vládního tábora protestovala a avizovala obstrukce, což jí ale v zásadě nebylo dopřáno. Sporná novela se dostala na program v úvodní fázi legislativního procesu a hlasovat se o ní bude v sobotu 24. října ve 4.36.

Přednostní zařazení návrhu prosadil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Poslanci předtím schválili také možnost jednat nejen v noci, ale i v sobotu. Postup koalice vyvolal nesouhlas opozičních představitelů, kteří slíbili obstrukce a začali se hlásit do rozpravy s přednostním právem vystoupit, ovšem vesměs hovořili před prázdnými lavicemi. Podle upraveného jednacího řádu mají na své projevy až 30 minut. Opozici však rozhořčilo, že vládní koalice nechala hlasovat o přestávkách v jednání dolní komory. Souhrnně by však přesáhly 8,5 hodiny.

Předseda klubu ODS Marek Benda již po prosazení přednostního projednání varoval, že Sněmovna kvůli sporu nemusí během dne stihnout projednat žádný další bod. Opozice tvrdí, že změna způsobu financování veřejnoprávních médií ohrozí jejich nezávislost a povede k jejich faktickému zestátnění. »Vláda jen vede kulturní války a rozeštvává společnost,« řekl například předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Premiér Andrej Babiš (ANO) něco takového odmítl. »My koncesionářské poplatky zrušíme. Slíbili jsme to před volbami a teď to plníme. Dnes jsme jejich zrušení zařadili na program Sněmovny a jednat budeme i zítra v sobotu,« napsal odpoledne na síti X. »Opozice okamžitě spustila hysterii o útoku na demokracii a zestátnění médií. Samé lži. Veřejnoprávní média nepatří Rakušanovi, Kupkovi ani žádné vládě. Patří všem občanům. Asi nečekali, že budeme program plnit tak rychle. Měli by si zvyknout,« uvedl Babiš.

Koalice chce současné televizní a rozhlasové poplatky nahradit financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Podle navrhované novely by obě instituce měly dostávat přibližně o 15 procent méně peněz, než kolik mají k dispozici po loňském zvýšení poplatků. Jejich společné rozpočty by se oproti letošku snížily o 1,4 miliardy korun na celkových 7,8 miliardy.

Možné víkendové jednání vyvolalo také protesty na podporu veřejnoprávních médií. Spolek Milion chvilek svolával podobné shromáždění už v květnu a nyní na sociálních sítích oznámil možnost další akce. »Myslí si, že jim to projde, protože v sobotu přece nikdo demonstrovat nebude. To se ale šeredně pletou,« stojí v prohlášení spolku na Facebooku. V sobotu je naplánována demonstrace v Brně, v neděli pak od 16 hodin na pražském Staroměstském náměstí.

Několik desítek lidí se sešlo již dnes na Malostranském náměstí. V ruce měli transparenty s nápisem »Ruce pryč od médií« a doprovodili to skandováním »Média nedáme«. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu navíc oznámili, že plánují na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Oznámili to zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje pracovníky obou médií. Podle moderátora České televize a představitele iniciativy Daniela Stacha se protest promítne do vysílání všech televizních kanálů a jeho dopady budou patrné i mimo samotné pořady.

Stach upozornil, že listopadová stávka bude viditelnější než protest z druhé poloviny letošního června. Změny ve vysílání mají zůstat v mezích zákona, zároveň však budou podle něj výrazné a diváci je zaznamenají ve všech zpravodajských relacích, včetně těch nejsledovanějších. Nejzřetelněji se stávka projeví na zpravodajském kanálu ČT24, zasáhne ale také ostatní programy. 

V evropském srovnání přitom Česko patří k menšině zemí, které veřejnoprávní média financují prostřednictvím koncesionářských poplatků. Podle údajů Evropské vysílací unie z března 2025 se tento model uplatňoval v 10 z celkových 27 členských států EU. Ve zbývajících 17 zemích se veřejnoprávní média financují jinými způsoby, například ze státního rozpočtu nebo prostřednictvím zvláštní daně.

Na to upozornil dnes i ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé). »Návrh, aby mediální poplatky za občany hradil stát je legitimní a věcně obhajitelný. Takový model funguje i v řadě zemích Evropské unie. A zcela vylučuji, že by změna nějak ohrozila nezávislost veřejnoprávních médií,« uvedl Šťastný.

»Je to neuvěřitelně sprosté a nemorální platit za něco, co nepoužívám a co pracuje proti zájmům mým, mojí země a mého národa,« připojil předseda SPD Tomio Okamura. Stejně jako Šťastný dodal, že nedochází k zestátnění veřejnoprávních médií ani k ohrožení jejich nezávislosti. Jen ke změně ve způsobu financování.

Právě Okamurův návrh na hlasování v sobotu v 04:36 byl rozhodující, co se týče hlasování, protože v tu dobu uplyne přesně devět hodin od ukončení jeho vystoupení ke sporné novele. 

(pk)

KOLÁŽ – AI