Koalice prosadila projednání zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Opozice i »Chvilkaři« zuří

AKTUALIZUJEME

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila ve Sněmovně přednostní projednání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Opozice proti postupu vládního tábora protestuje a avizuje obstrukce. Sporná novela se dostala na program v úvodní fázi legislativního procesu, její projednávání tak může provázet dlouhá debata.

Přednostní zařazení návrhu prosadil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Poslanci předtím schválili také možnost jednat nejen v noci, ale i v sobotu. Postup koalice vyvolal nesouhlas opozičních představitelů, kteří slibují obstrukce a začali se hlásit do rozpravy s přednostním právem vystoupit, ovšem vesměs hovořili před prázdnými lavicemi. Podle upraveného jednacího řádu mají na své projevy až 30 minut.

Předseda klubu ODS Marek Benda po prosazení přednostního projednání varoval, že Sněmovna kvůli sporu nemusí během dne stihnout projednat žádný další bod. Opozice tvrdí, že změna způsobu financování veřejnoprávních médií ohrozí jejich nezávislost a povede k jejich faktickému zestátnění.

Koalice chce současné televizní a rozhlasové poplatky nahradit financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Podle navrhované novely by obě instituce měly dostávat přibližně o 15 procent méně peněz, než kolik mají k dispozici po loňském zvýšení poplatků. Jejich společné rozpočty by se oproti letošku snížily o 1,4 miliardy korun na celkových 7,8 miliardy.

Možné víkendové jednání vyvolává také otázku, zda se v sobotu uskuteční protest na podporu veřejnoprávních médií. Spolek Milion chvilek svolával podobné shromáždění už v květnu a nyní na sociálních sítích naznačil možnost další akce. »Myslí si, že jim to projde, protože v sobotu přece nikdo demonstrovat nebude. To se ale šeredně pletou,« stojí v prohlášení spolku na Facebooku.

V evropském srovnání přitom Česko patří k menšině zemí, které veřejnoprávní média financují prostřednictvím koncesionářských poplatků. Podle údajů Evropské vysílací unie z března 2025 se tento model uplatňoval v 10 z celkových 27 členských států EU. Ve zbývajících 17 zemích se veřejnoprávní média financují jinými způsoby, například ze státního rozpočtu nebo prostřednictvím zvláštní daně.

(pk)

KOLÁŽ – AI