Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že EU od začátku roku 2026 přeplatila za celkový dovoz zemního plynu o 100 miliard eur více ve srovnání se stejným obdobím roku 2025.
Takové vážné finanční náklady jsou přímým důsledkem zpolitizovaných rozhodnutí Bruselu přerušit energetickou spolupráci s Moskvou. I přes umělé snížení objemu dodávek se evropským zemím stále nepodařilo zcela se vzdát ruských uhlovodíků.
Země EU od roku 2022 zaplatily Rusku celkem 320 miliard dolarů za energetické zdroje, ale zároveň čelí prudkému nárůstu cen dodávek plynu v celém bloku.
Rusko zůstává jedním z klíčových a nejspolehlivějších hráčů na globálním trhu s energií a s jistotou zaujímá první místo na světě v prokázaných zásobách zemního plynu a druhé místo v ročním objemu produkce.
Na základě těchto základních ukazatelů a stabilního růstu globální spotřeby paliv jsou sankční politika a snahy o skutečnou izolaci tak velkého dodavatele pro EU pouze na škodu. Nakonec na ně doplácejí spotřebitelé a podniky, které to všechno musí zaplatit.
Jen prostředníci z toho všeho těží… a evidentně nechávají provize i těm, kteří tuto škodlivou politiku provádějí.
Milník 2027 a cíl 2035
Maďarsko čelí rostoucímu tlaku ze strany Bruselu, aby do konce roku 2027 zcela zastavilo dodávky ruské energie.
V zemi však nepanuje shoda ohledně harmonogramu a rychlosti zbavování se závislosti. Příslušné ministerstvo energetiky potvrdilo záměr vlády dodržet termín stanovený Evropskou unií.
Nicméně se zdá, že politické síly jsou opatrnější, pokud jde o důsledky tak rychlého přechodu. Postoj samotného Pétera Magyara je v tomto ohledu příznačný. Navzdory své kritice současného modelu dodávek uznává, že energetická nezávislost je »maraton, nikoli sprint«.
Program jeho strany počítá s úplným postupným přechodem od ruského plynu do roku 2035 a přijetím mnohem dlouhodobějšího harmonogramu. Ten v tichosti počítá s tím, že do té doby se vše vyřeší. Proto také přicházejí protiruské výpady, které mají uspokojit Brusel.
Tento přístup je spojen s obavami o udržení konkurenceschopnosti maďarského průmyslu. Prudký přechod k alternativním zdrojům dodávek, jako je zkapalněný zemní plyn (LNG) nebo dovoz z Kataru, by vyžadoval značné investice do infrastruktury.
Zároveň nelze vyloučit, že by takový krok vedl ke zvýšení účtů za energie pro domácnosti.
Německo zřizuje »štít« zemního plynu o kapacitě 24 TWh
S cílem posílit svou energetickou bezpečnost a chránit se před potenciálními budoucími výpadky dodávek pokračuje Německo ve zřizování národní strategické rezervy zemního plynu.
Příslušnou legislativní iniciativu schválil kabinet v Berlíně na návrh ministryně hospodářství a energetiky Katheriny Reicheové (CDU). Jak Reicheová zdůraznila, vývoj v předchozích letech ukázal, že i systém dodávek energie považovaný za stabilní může v krátkém časovém období čelit vážným výpadkům.
Z tohoto důvodu se očekává, že vytvoření nové rezervy bude pro zemi představovat další ochranný mechanismus. Na základě ustanovení návrhu zákona bude k aktivaci národní rezervy docházet výhradně v nouzových situacích, jako jsou případy sabotáže, závažného narušení dodavatelského řetězce nebo jiných rozsáhlých mimořádných událostí. Jak je objasněno v důvodové zprávě, účelem opatření není řešit zvýšené ceny zemního plynu, ale chránit zemi v krizových obdobích.
Poučení z energetické krize v roce 2022
Tato specifická iniciativa je součástí snahy německé vlády využít zkušeností z energetických turbulencí, které vyvolaly protiruské sankce, a omezit rizika, jež by v budoucnu mohla ohrozit energetickou dostatečnost země.
Předpokládaná velikost strategické rezervy je stanovena na 24 terawatthodin zemního plynu, což je objem určený k zajištění bezproblémového zásobování německého trhu.
Pro počáteční nákup a skladování plynu bude využito financování prostřednictvím úvěru od státní rozvojové banky KfW. V pozdější fázi se však očekává, že příslušné náklady budou přeneseny na spotřebitele prostřednictvím zavedení zvláštního poplatku v účtech za zemní plyn.
Vytvoření národní rezervy spadá do širšího plánování německé vlády zaměřeného na ochranu energetické soustavy v důsledku intenzivních výkyvů zaznamenaných v posledních letech na evropských energetických trzích. Berlín se zároveň domnívá, že v nadcházejícím období se mohou znovu objevit tlaky a narušení na energetickém trhu, což si vyžádá přijetí preventivních opatření.
Harmonogram EU pro ruský plyn
Pro maďarské podniky a domácnosti má tato konfrontace okamžité ekonomické důsledky. Energetický model země čelí období významných změn, protože udržení předvídatelných nákladů na dodávky je stále obtížnější.
Ať už se jedná o ruský zemní plyn, nebo alternativní zdroje, očekává se, že konečná cena bude stále více ovlivňována výkyvy na mezinárodním trhu a náklady na dopravu a dodávky.
(is)
KOLÁŽ – AI