Tempo zdražování u nás v říjnu mírně zpomalilo, spotřebitelské ceny nicméně zůstávají dál neúměrně vysoké. Dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu sice působí příznivě, avšak očekávaný efekt tzv. Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje výroby elektřiny se projevil jen mírným meziměsíčním poklesem cen, a opticky poměrně výrazně nižší meziroční růst je pak dán z velké části zvýšenou srovnávací základnou z října minulého roku. Inflační tlaky přitom vzhledem k energetické krizi v Evropě zřejmě hned tak nezeslábnou, takže konec drahoty je stále v nedohlednu.
Ceny zboží a služeb vzrostly podle statistiků v letošním říjnu meziročně o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Při meziročním srovnání je však potřeba brát v úvahu i údaje z loňského října, kdy růst cen již výrazně zrychlil a vyšplhal na 5,8 %, což v té době bylo nejvíce od října 2008.
Částečně zaúřadovala vládní opatření
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v říjnu snížily o 1,4 %. V oddíle bydlení byl pokles způsoben především o 53,9 % nižšími cenami elektřiny. Na druhou stranu však vzrostly ceny zemního plynu (o 2,7 %), tuhých paliv (o 8,4 %) a tepla a teplé vody (o 3,1 %).
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje stouply ceny o tři procenta, z toho zelenina zdražila o 9,6 %, cukr o 54,3 %, vejce o 27 %, pekárenské výrobky a obiloviny o 3,1 %, drůbež o 2,5 %, vepřové maso o 2,8 %, sýry a tvarohy o dvě procenta a másla o 4,5 %.
V oddíle doprava se ceny pohonných hmot a olejů zvýšily o 4,9 %. Oděvy zdražily o 3,6 % a obuv o 4,5 %.
Ceny zboží úhrnem klesly meziměsíčně o 2,8 %, zatímco ceny služeb o 0,7 % vzrostly.
»Největší vliv na vývoj cenové hladiny měla v říjnu vládní úsporná opatření pro domácnosti ve formě příspěvku na energie,« uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ, a zmínila promítnutí Úsporného tarifu do cen elektřiny a nulovému poplatku za podporované zdroje energie. Dodala však, že jde o zatím jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020.
Největší vliv na meziroční růst inflace měly ceny potravin
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo tentokrát ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde elektřina zlevnila meziročně o 38,2 % (v září zdražila o 37,8 %).
Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil. Pekárenské výrobky a obiloviny zdražily o 29,1 % (v září o 25,6 %), maso o 26,6 % (v září o 23,6 %), vejce o 52,8 % (v září o 23,3 %), ovoce o 7,6 % (v září o 2,9 %), zelenina o 24,4 % (v září o 12,2 %) a cukr o 105,4 % (v září o 33,8 %).
Na růst inflace tak měly v říjnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě výše uvedených položek ještě zdražila zejména mouka (o 53,3 %), chleba (o 35,5 %), drůbeží maso (o 42,3 %), polotučné trvanlivé mléko (o 38,1 %), oleje a tuky (o 50,4 %).
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde nájemné z bytu stouplo o 5,4 %, vodné o 5,3 %, stočné o 6,4 %, zemní plyn zdražil o 85,3 %, tuhá paliva o 67,1 % a teplo a teplá voda o 24,8 %
Ceny pohonných hmot a olejů stouply meziročně o 21,7 %. Ceny stravovacích služeb vzrostly o 26,6 %.
Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) se v říjnu zvýšily o 14 % (v srpnu o 16,4 %), a to v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
Roční míra inflace již překročila »třináctku«
Ceny zboží úhrnem vzrostly meziročně o 16 % a ceny služeb se zvýšily o 13,4 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců činila v říjnu 13,5 % (v září 12,7 %).
Ivan Cinka