Rakovina je způsobena abnormální proliferací buněk a jejich abnormálním rozpoznáváním imunitním systémem. Podle nedávných studií by přírodní produkty mohly být účinné v prevenci rakoviny, aniž by způsobovaly jakékoli znatelné komplikace.
Mezi bioaktivními flavonoidy nacházejícími se v ovoci a zelenině je kvercetin známý svými protizánětlivými, antioxidačními a protirakovinnými vlastnostmi. Tato recenze si klade za cíl zdůraznit potenciální terapeutické účinky kvercetinu na některé typy rakoviny, včetně rakoviny krve, plic a prostaty.
Jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě je rakovina, následovaná srdečními chorobami. Každý rok se zvyšuje počet nových pacientů s různými druhy rakoviny, stejně jako úmrtnost na jednotlivé typy malignit. Proto je nutný vývoj nových a účinných terapeutických přístupů, které by pomohly zpomalit progresi rakoviny, zlepšit klinické projevy a účinně léčit toto onemocnění.
Mezi různými typy malignit byly rakoviny krve, prostaty a plic identifikovány jako nejrozšířenější formy nádorových onemocnění s nejvyšší incidencí a úmrtností na celém světě, zejména ve Spojených státech (USA). Rakoviny krve, včetně leukémie, lymfomu a myelomu, tvoří přibližně 10 % všech diagnostikovaných nádorů, přičemž míra přežití se pohybuje kolem pěti let. Rakoviny krve ovlivňují funkci a tvorbu krevních buněk. Existuje mnoho různých metod léčby těchto malignit. Hematologické malignity se většinou léčí chemoterapií a systémovými protinádorovými léky. Míra přežití pacientů s různými malignitami krve je však nízká kvůli neúčinnosti současných léků a vysoké pravděpodobnosti relapsu po léčbě. Proto bude věnována větší pozornost identifikaci komplexnějších a účinnějších léčebných postupů.
Vzhledem k výrazně se lišícím údajům o incidenci a úmrtnosti je rakovina plic rovněž označována za hlavní příčinu úmrtí souvisejících s rakovinou na celém světě.
Slibné účinky
Kvercetin, sloučenina nacházející se v citrusových plodech, cibuli a pohance, zpomalil při laboratorních experimentech dělení a pohyb buněk rakoviny plic. Při nejvyšší testované dávce se jejich migrace téměř zastavila.
Zjištění pocházejí od výzkumníků z Univerzitní kliniky Erlangen na Friedrich-Alexanderově univerzitě Erlangen-Norimberk (FAU), kteří zkoumali účinky této sloučeniny na laboratorně pěstované buňky rakoviny plic, řezy plicní tkáně myší a živé myši. Jejich studie byla publikována v časopise Cell Death Discovery.
Rakovina plic je celosvětově nejčastějším typem rakoviny a způsobuje více úmrtí než jakékoli jiné nádorové onemocnění. Dostupné léčebné postupy nefungují u každého pacienta, což vede vědce k hledání dalších přístupů, včetně rostlinných sloučenin, jako je kvercetin, známý svými protizánětlivými vlastnostmi.
Kvercetin cílí na několik procesů v rakovinných buňkách
Tým z oddělení molekulární pneumologie nemocnice zjistil, že kvercetin ovlivňuje několik procesů zapojených do růstu rakoviny. »Mnoho léků proti rakovině plic cílí na jednu molekulu,« vysvětluje prof. Dr. Susetta Finottová. »Kvercetin naopak v našich experimentech útočil na několik míst současně.«
Léčené nádorové buňky se dělily pomaleji. U jednoho ze dvou zkoumaných typů buněk rakoviny plic kvercetin také snížil oxidační stres. K němu dochází, když reaktivní kyslíkové sloučeniny přemohou obranyschopnost buněk a potenciálně způsobují poškození, které přispívá k rozvoji rakoviny.
Vliv na pohyb buněk byl obzvláště pozoruhodný, protože migrace pomáhá rakovinným buňkám šířit se a vytvářet nové nádory, známé jako metastázy. »Čím vyšší byla dávka kvercetinu, tím méně rakovinných buněk migrovalo. Při nejvyšší dávce se migrace téměř úplně zastavila,« uvádí Christine Carvalhová, hlavní autorka studie.
Kvercetin také snížil hladiny dvou proteinů, EGFR a PD-L1, ve studovaných rakovinných buňkách. EGFR přenáší růstové signály do buněk, zatímco PD-L1 může nádorům pomáhat unikat imunitní obraně.
Kvercetin indukuje apoptózu buněk různými způsoby. Vyvolává apoptózu závislou na cytochromu c a kaspáze-3. Kvercetin také potlačuje buněčný cyklus v různých fázích a inhibuje fosforylaci PI3K/Akt a mTOR. Současná léčba kvercetinem a některými dalšími sloučeninami zvýšila účinnost terapie a podpořila apoptózu.
Studie na myších odhalují změny v imunitním systému a střevech
V řezech plicní tkáně myší kvercetin zvýšil hladiny interferonu-alfa-2, signální molekuly, která pomáhá imunitnímu systému bránit se proti nádorům. Vědci také pozorovali změny mimo plíce, které se týkaly mikroorganismů žijících ve střevech.
»U myší, které dostávaly kvercetin, se změnil také střevní mikrobiom,« vysvětluje profesorka Finottová. »Bakterie, které produkují určité mastné kyseliny s krátkým řetězcem, byly častější.« Tyto mastné kyseliny se mohou dostat do krevního oběhu a následně do plic, kde mohou inhibovat růst rakovinných buněk.
Myši, kterým byl podáván kvercetin, také vykazovaly známky menšího počtu nádorových ložisek. Nádory se však vyvinuly pouze u několika málo zvířat, takže pro potvrzení tohoto zjištění zatím existuje jen omezené množství důkazů. Jsou zapotřebí další studie a zůstává neznámé, zda se účinky pozorované u buněk a myší projeví také u lidí. Experimenty rovněž neprokazují, zda by stejné výsledky přinesla konzumace potravin obsahujících kvercetin.
»Naše výsledky naznačují, že strava bohatá na kvercetin by mohla podpořit léčbu rakoviny plic. Myslíme si také, že by mohla mít preventivní účinky. To chceme dále prozkoumat,« uvádějí výzkumníci z Friedrich-Alexanderovy univerzity Erlangen-Norimberk.
Íránská studie
Bylo zjištěno, že kvercetin ovlivňuje různé aspekty biologických funkcí buněk, například zastavení buněčného cyklu, autofagii, angiogenezi, metastázování a apoptózu. Tato část článku představuje přehled dostupných důkazů ze studií in vivo, v nichž kvercetin ovlivňuje nesolidní nádory.
Za zmínku stojí, že kvercetin může blokovat přežití radiorezistentních B-1 buněk v peritoneální dutině imunodeficientních myší. Bylo také zjištěno, že použití kvercetinu obnovilo hladiny miR-15a a miR-16 a snížilo expresi BCL-2. To může in vivo potlačit schopnost eradikovaných B-1 buněk expandovat nebo migrovat do jiných orgánů. Tento výsledek naznačuje, že kvercetin by mohl být zásadním faktorem při obnově citlivosti B-1 buněk na apoptózu.
V mnoha studiích byly protizánětlivé, antikarcinogenní a růst potlačující účinky kvercetinu analyzovány v různých buněčných liniích u několika druhů rakoviny. Lze zvážit také studie zaměřené na dopad kombinace kvercetinu s jinými sloučeninami a léky. He a kol. zjistili, že kombinace kvercetinu s dexamethasonem podporuje apoptózu v buněčných liniích mnohočetného myelomu (RPMI8226, ARP-1 a MM.1R). Obě látky tak měly při léčbě myelomu synergický účinek. Také v xenograftových modelech tato kombinace zvyšuje aktivitu kaspázy-3. Snížení nádorové zátěže se však ve skupině léčené kombinací kvercetinu a dexamethasonu nelišilo od výsledků dosažených při samostatném podávání kvercetinu.
S rakovinou plic je spojena vysoká celosvětová míra výskytu i úmrtnosti. Na toto onemocnění zemřelo po celém světě 1,76 milionu lidí. Ve Spojených státech byla rakovina plic v roce 2019 nejčastěji diagnostikovaným typem rakoviny, přičemž incidence činila 71,3 případu na 100 000 mužů a 52,3 případu na 100 000 žen. Morfologické a genetické znaky nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) a malobuněčného karcinomu plic (SCLC) byly vzájemně korelovány. V některých studiích se ukázalo, že flavonoidy nejsou účinné při léčbě různých druhů rakoviny, zejména rakoviny plic. Mezi fytochemickými látkami hraje kvercetin zásadní roli při ovlivňování molekul souvisejících s rakovinou, jako jsou apoptotické proteiny, cyklin-dependentní kinázy (CDK), cykliny, matrixové metaloproteinázy (MMP) a růstové faktory, a to prostřednictvím signálních drah. Účelem tohoto článku je shrnout řadu studií zaměřených na roli kvercetinu v léčbě, diagnostice a prognóze rakoviny plic u lidí.
Omezení:
- Vzhledem ke svým antioxidačním účinkům může kvercetin ovlivňovat účinky některých chemoterapeutických léků.
- Navzdory slibným vlastnostem kvercetinu při léčbě rakoviny jeho nízká rozpustnost, špatná propustnost a krátký biologický poločas významně omezují jeho využití v onkologické léčbě.
- Současné podávání kvercetinu a jeho metabolitů může výrazně ovlivnit farmakologickou odpověď na jiné léky.
Kvercetin představuje hlavní bioflavonoid v lidské stravě. Má protizánětlivé a chemopreventivní účinky. Kromě toho může ovlivňovat průběh rakoviny prostřednictvím různých mechanismů, včetně downregulace mutantních proteinů p53, zastavení buněčného cyklu ve fázi G1, inhibice tyrozinkinázy a downregulace proteinů buněčného přežití, proliferace a antiapoptotických proteinů. Koncept kvercetinu jako protirakovinné sloučeniny podporují preklinické studie. Klinických studií, které by toto využití potvrzovaly, je však málo a jejich výsledky jsou smíšené.
Uveřejněno ve Frontiers in Immunology, v sekci Cancer Immunity and Immunotherapy.
(is)
Cibule je základ….