Na Facebooku Národního divadla bylo oznámeno: Ve věku 85 let nás včera krátce před půlnocí opustila herečka Jana Hlaváčová. »Jana Hlaváčová byla v Národním divadle první herečkou a rozhodující osobností inscenací několika generací vynikajících tvůrců. Je nezapomenutelnou součástí dějin českého divadla i statečným člověkem naší společnosti,« říká Jan Burian, generální ředitel ND.
Pražská rodačka ztvárnila desítky rolí v Národním divadle nebo v Divadle na Vinohradech. Známá je také z filmové série režiséra Dušana Kleina »o básnících« i mnoha televizních seriálů.
Hlaváčová, která se v posledních letech potýkala s Parkinsonovou chorobou, patří k nejvýznamnějším českým herečkám poválečné éry. Během své bohaté kariéry zvládala komedie i dramata a díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu se výrazně prosadila i v dabingu a rozhlase. Své bohaté herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU.
Držitelka řady cen a manželka již zesnulého herce Luďka Munzara stála poprvé před kamerou ještě za studií jako krásná a tajemná Mefistofela v komedii Kam čert nemůže. První angažmá po absolvování DAMU nastoupila roku 1960 v divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon a kde se provdala za kolegu Jiřího Michného. V roce 1963 se jim narodila dcera Tereza. V roce 1969 Michný zemřel a Hlaváčová se definitivně vrátila do Prahy, kde jí Národní divadlo již dříve nabídlo angažmá.
Její první rolí na prknech »zlaté kapličky« byla Maggie v Millerově hře Po pádu a následovaly desítky dalších slavných postav. V Národním divadle se Hlaváčová seznámila se svým druhým mužem, hercem Luďkem Munzarem, s nímž má dceru Barboru, která je rovněž úspěšnou herečkou. S manželem si Hlaváčová zahrála na jevišti, třeba v Našich furiantech, ve filmu i v řadě televizních inscenací.
V roce 1990 podali oba výpověď z Národního divadla, když ani jeden z populárního páru nemohl snášet intriky a podrazy, které se v divadle děly. Munzar se tehdy zřekl divadla nadobro a Hlaváčová zakotvila v Divadle na Vinohradech. Na prknech tohoto divadla vytvořila od roku 1994 řadu postav, například Jeannete Burmeisterovou ve hře Donaha! Za roli Agnes ve hře Edwarda Albeeho Křehká rovnováha dostala za rok 1996 divadelní cenu Thálie.
Diváci Hlaváčovou znají také z televize (například Ikarův pád, V zámku a podzámčí, Ohnivé ženy či seriály Dnes v jednom domě, Hraběnky či Dokonalý svět). Hrála i v pohádkách jako Třetí princ nebo Anděl Páně a ztvárnila řadu historických postav, třeba Elišku Přemyslovnu v dramatu Královský omyl či Boženu Němcovou ve filmu Veronika. Proslulá je její zdravotní sestra ze série Dušana Kleina o »básnících«. Před kamerou se Hlaváčová naposledy objevila v roce 2011 v psychologickém dramatu Petera Krištúfka Viditelný svět.
V březnu 2013 převzala Thálii za celoživotní mistrovství. V roce 2012 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v dabingu, o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v dabingu.
(zmk)
Čest její památce!