Ministerstvo zemědělství chce Evropskou komisi požádat o odklad nových podmínek pro účinnější ochranu půdy před vodní erozí v rámci zemědělských dotací z podzimu 2024 až na podzim 2025. Původně se přitom počítalo se začátkem platnosti od jara 2024. Důvodem odkladu je pomalá příprava implementace podmínek ze strany státu. Ekologické organizace s odkladem nesouhlasí. Žádají spuštění podmínek v přechodném režimu, který by pomohl zemědělcům i státu protierozní systém vyzkoušet a předejít budoucím problémům. Zároveň náhradou žádají o zvýšení ochrany životního prostředí v rámci jiných dotačních podmínek, jelikož se jedná už o několikáté oslabení ekologických ambic Společné zemědělské politiky.
Strategický plán Společné zemědělské politiky, schválený vládou v říjnu 2022, počítal od jara 2024 se sladěním podmínek dotací (tzv. DZES 5) s tzv. protierozní vyhláškou, podle které se snižuje přípustná potenciální ztráta půdy z ha ze 17 tun na 9 tun. V rámci nově domluvených podmínek se má výměra orné půdy vyžadující protierozní ochranu rozšířit z 580 000 ha na 1,28 milionu ha z celkových 2,43 milionu ha. Na těchto plochách bude možné pěstovat erozně náchylné plodiny (např. kukuřice nebo řepka) výhradně s půdoochrannými technologiemi, které jsou oproti současnému nevyhovujícímu stavu účinnější.
V červenci 2023 se ministr Výborný dohodl s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem na odkladu na červenec 2024, který byl komentován jako »menší časový odklad«, díky kterému »budou mít [zemědělci] alespoň čas se na změnu připravit«. Na podzim vláda požádala Evropskou komisi o změnu pravidel s účinností od 1. července 2024 s kladným vypořádáním. Z důvodu pomalých příprav implementace na straně státu však nyní hrozí, že se pravidla naplno od podzimu spustit nepodaří. Ministerstvo zemědělství proto chce požádat Evropskou komisi o další odklad, tentokrát o celý rok. Z pěti let trvání tohoto období SZP by tak nové podmínky platily jen dva a půl roku.
Roční ztráty půdy vodní erozí přitom ministerstvo zemědělství odhaduje potenciálně až na 21 milionů tun ročně, přičemž finanční ztráty dosahují až 10 miliard ročně. Erozní škody se vlivem klimatické změny navíc zvýší do roku 2030 až dvojnásobně. Vodní erozí je ohrožena polovina zemědělsky obhospodařované půdy. Větrnou erozí, kterou stát zatím nijak koncepčně neřeší, je pak ohrožena třetina půdy.
Další odklad účinnějších protierozních pravidel by znamenal opětovné oslabení environmentálních ambic, které byly do Strategického plánu zakotveny. V únoru umožnila vláda po první dva roky zemědělcům obcházet povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu. Významně se také omezila povinnost maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí. Omezení se dle původního Strategického plánu mělo od tohoto roku rozšířit ze 4 na zhruba 16 % půdy, ale nedošlo k tomu.
Ekologické organizace nesouhlasí s dalším odkladem protierozní ochrany o celý rok. Pokud nelze podmínky spustit naplno od podzimu 2024, měly by být spuštěny v přechodném režimu, ve kterém by bylo možné »vychytat mouchy« pro plné spuštění. S myšlenkou přechodného, »zkušebního« režimu přišel přitom sám ministr Výborný např. v souvislosti s novým systémem kontrol AMS, jehož zavedení tento rok vystavilo zemědělce potížím. Vedle přechodného režimu je také potřeba snížené ekologické ambice kompenzovat v jiných oblastech. Ohroženost půdy erozí trvale vyřeší jen dostatečně pestrá krajina. Ministerstvo by proto mělo učinit konkrétní kroky k podpoře krajinných prvků, jako jsou meze nebo liniová zeleň, a dalších mimoprodukčních ploch, které mohou rozdělit velké erozně ohrožené lány v naší krajině. V současné době je jejich podpora silně nedostatečná.
»I když s opětovným odkladem protierozních pravidel zásadně nesouhlasíme, nechceme kvůli pomalému postupu státu přílišně zatížit zemědělce, kteří by nedostali dostatek času na přípravu na nová pravidla. Proto je potřeba systém spustit ve zkušebním režimu, což pomůže zemědělcům i státu, a zároveň zvýšit ekologické ambice v jiných oblastech. Odklad na podzim 2025 bez ničeho je ale neospravedlnitelný a neobhajitelný,« řekl koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA Martin Rexa.
»Problémy s erozí jsou jen jedním z mnoha důsledků necitlivých zásahů do krajiny v posledních desetiletích. Jakkoli je zřejmé, že bez dobré přípravy není možné nový systém spustit, další odklad posunu ke zdravější krajině by byl špatnou zprávou i s ohledem na stále viditelnější dopady klimatických změn. Dobře naplánovanou protierozní ochranou je navíc možné podpořit i biodiverzitu zemědělské krajiny, která má bohužel stále klesající trend. Pozitivní je nicméně fakt, že celá řada zemědělců už dnes přísnější protierozní ochranu praktikuje,« dodal zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník
»Monitoring Protierozní vyhlášky v praxi zachytí jen jednotky procent nastalých erozních událostí. Nové nastavení preventivních protierozních opatření (DZES 5) povede zemědělce k tomu, aby hospodařili na svých pozemcích s respektem ke kontextu místní krajiny a hydrologie a erozním událostem předcházeli. Tento přístup naše zemědělská krajina dlouhodobě postrádá. Na kvalitě půdy navíc přímo záleží její schopnost zachytit srážkovou vodu, a tedy i odolnost zemědělství vůči stále častějším srážkovým a teplotním výkyvům,« uzavřela zemědělská expertka WWF v ČR Alžběta Procházková.
(zmk)