Bundeswehr se potýká s dramatickým nedostatkem personálu. Ministr obrany Boris Pistorius nyní oživil debatu o znovuzavedení branné povinnosti, informovala veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Koncem října Bundeswehr hlásil, že ve svých řadách eviduje 181 383 vojáků – to je stále poněkud daleko od cílového počtu 203 000, kterého chce německá armáda dosáhnout do roku 2025. Ministr obrany Boris Pistorius proto od svého nástupu do funkce na začátku roku 2023 přemýšlí o způsobech, jak učinit Bundeswehr atraktivnějším jako kariéru. Uvedl, že od svého ministerstva obdržel 65 konkrétních návrhů týkajících se náboru a reformy výcvikových metod.
Diskutuje se i o branné povinnosti, kterou Německo ukončilo v roce 2011. »V té době existovaly důvody pro pozastavení povinné vojenské služby. Při zpětném pohledu to však byla chyba,« řekl Pistorius deníku Die Welt na začátku prosince.
Uvedl také případ Švédska, kde byla povinná vojenská služba pozastavena a poté znovu zavedena. »Dívám se na modely, jako je švédský model, kde jsou všichni mladí muži a ženy odvedeni a jen několik vybraných nakonec absolvuje základní vojenskou službu. Součástí těchto úvah je i to, zda by něco takového bylo myslitelné i u nás,« řekl Pistorius.
V roce 2011 probíhala reforma a redukce Bundeswehru. Vláda vedená konzervativci pod vedením kancléřky Angely Merkelové chtěla ušetřit peníze a zároveň Bundeswehr profesionalizovat. Zdálo se, že udržování velkého počtu vojáků již není nutné – místo toho se plánovalo vytvoření menší, dobře vycvičené armády specializované na zahraniční mise. Předpokládalo se, že v případě napětí nebo obrany bude možné počty opět zvýšit, připomínáDeutsche Welle.
Dobrovolnická armáda bez dobrovolníků
Během studené války v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století sloužilo v západoněmeckých ozbrojených silách, Bundeswehru, téměř půl milionu vojáků. Mezitím Národní lidová armáda (NVA) ve východním Německu čítala ještě na konci roku 1989 přibližně 168 000 vojáků.
Po poválečném vyzbrojení Západoněmecké spolkové republiky v polovině 50. let 20. století byli všichni muži od 18 let povoláni do vojenské služby. Myšlenkou bylo, že vojáci by měli být občany v uniformě, součástí nové demokratické společnosti. Po pět a půl desetiletí téměř všichni mladí muži vykonávali buď vojenskou službu, nebo se rozhodli pro civilní službu v domovech důchodců nebo nemocnicích.
Od roku 1962 zavedla i NDR všeobecnou povinnou vojenskou službu pro všechny muže ve věku od 18 do 26 let v délce základní vojenské služby 18 měsíců. Jediným uznávaným důvodem pro odmítnutí bylo náboženské přesvědčení.
Po sjednocení Německa byla NVA rozpuštěna a částečně začleněna do Bundeswehru. Bylo převedeno přibližně 18 000 vojáků, z toho 3000 důstojníků. Kvůli mezinárodním dohodám po sjednocení Německa v roce 1990 pak musel být německý Bundeswehr zredukován na 370 000 vojáků.
Dnes je Bundeswehr profesionální armádou složenou z dobrovolníků – ti však již nepřicházejí. Jak řekl expert na obrannou a bezpečnostní politiku Thomas Wiegold: »Hlavní frustrací v Bundeswehru je byrokracie. Žadatelé často čekají na odpověď na žádost o přijetí do služebního poměru šest měsíců,« uvedl. A Bundeswehr není na trhu práce, kde je již nyní nedostatek pracovníků, vnímán jako zvlášť atraktivní zaměstnavatel.
Když Pistorius v prosinci představil své myšlenky o branné povinnosti, čelil přívalu kritiky, a to i ze své vlastní středolevé sociálnědemokratické strany (SPD). Spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová uvedla, že by nebylo možné zavést povinný nábor ad hoc, »protože k tomu potřebné výcvikové jednotky již nejsou k dispozici«.
Kritika zazněla také od neoliberálních Svobodných demokratů (FDP), nejmenšího člena trojkoalice, která tvoří spolkovou vládu. »Znovuzavedení povinné vojenské služby by znamenalo vážný zásah do svobody mladých lidí, kteří se chtějí profesně orientovat,« varoval v rozhovoru pro Funke Mediengruppe šéf parlamentní frakce FDP Christian Dürr.
Podporu však získala i od konzervativní opozice. Johann Wadephul, zástupce předsedy středopravicové Křesťanskodemokratické unie (CDU). »Nyní je čas, aby se mladých lidí ptali, co mohou udělat pro naši zemi a pro naši společnost,« uvedl Wadephul.
»Zkoumám všechny možnosti,« doplnil Pistorius. »Ale každý model, bez ohledu na to, který, potřebuje k realizaci také politickou většinu.«
(cik)
Jen z historie se člověk může poučit…..