…na Štědrý den, ve Spojených státech, bylo mu 81 let. Znali jsme se osobně už z počátku 90. let minulého století. Strávil jsem s panem profesorem desítky hodin ekonomických debat, kdy on povídal a já poslouchal s otevřenou pusou. Nebudu zmiňovat jeho životopis – kde všude učil, kolika čestných doktorátů z prestižních světových univerzit byl nositelem, ani kolik vědeckých titulů před jménem i za ním měl, ani ty stohy výtečných studií, odborných knih atd.
R.I.P.
To všechno si můžete najít na internetu. Zmíním to podstatné – ač své služby ve prospěch rodné vlasti nabízel zcela nezištně, nebyl o něho a o ně zájem. Nebojím se říct, že pro všechny ty prognostické Klause, Zemany, Dlouhé, Dyby, Ježky, Komárky a mnohé další byl jakousi neoficiální personou non grata. Bohužel. On na rozdíl od nich totiž chtěl české zemi pomoct. Nikdy nezapomenu, s jakými obavami vzhlížel k divoké privatizaci, a jeho obavy se potvrdily v plném rozsahu.
Nebyl gangster, proto nezapadl. Nezapadl svým chováním, vystupováním, znalostmi, vzděláním, a především vlastenectvím. Milan Zelený byl vlastencem tělem i duší. Jenže takoví se v 90. letech nehodili. Postupem času sem jezdil čím dál méně, poznav marnost snažení. Na přátele, mezi něž jsem se snad řadil, však nezanevřel. Kdykoli jsem potřeboval odbornou radu, napsal jsem mu a do pár hodin měl zasvěcenou odpověď. Psal jsem mu často, naposledy letos koncem dubna. Ani ve snu by mě nenapadlo, že víc už toho nebude.
Upřímnou soustrast rodině.
PANE profesore Milane Zelený, budete mně moc chybět. A děkuji za váš vzácný čas, a že ho během těch 34 let nebylo málo, který jste mi věnoval. Bylo mně ctí, že jsem vás mohl poznat.
Dušan Sedlák
Určitě ale také přispěl k restaurování buržoazního systému v této zemi. 🤢
………. 👍 ……….
Na dotaz říká Umělá inteligence, že: Bohužel, nebylo možné najít konkrétní informace o tom, jakým způsobem přispěl k prospěchu České republiky.