Paliativní péči potřebuje v ČR každoročně více než 70 000 pacientů a dá se předpokládat, že toto číslo bude s postupným stárnutím populace narůstat. Její kvalita i dostupnost se sice v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví (MZd) však selhalo při plánování investic určených na navýšení počtu hospicových lůžek. Ukázala to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Peníze Evropské unie a státu určené na podporu paliativní péče vedly podle kontrolorů ke zlepšení dostupnosti domácí paliativní péče i péče o nevyléčitelně nemocné v nemocnicích a hospicích. Lepší je rovněž vybavenost zařízení poskytujících tento druh služeb a zvýšila se informovanost odborné i laické veřejnosti.
MZd však podle NKÚ selhalo při plánování investičního programu. Částkou 67,5 mil. Kč zamýšlelo podpořit vznik 40 nových hospicových lůžek. »Tento plán v roce 2021 – tedy již v průběhu programu – snížilo na polovinu, avšak cenu ponechalo na původní výši,« konstatoval NKÚ. Při přípravě programu podle něj resort neprovedl řádnou analýzu předpokládaných nákladů na vznik jednoho nového hospicového lůžka a významně tyto náklady podhodnotil.
»Kvůli nerealistickému plánu ministerstva zdravotnictví nebyl tento záměr dosud splněn a část prostředků připravených k podpoře zůstala v uvedených letech nevyužita,« konstatoval NKÚ. Splnění programu ministerstvo posunulo z konce roku 2022 až do poloviny června 2024. Kromě nových 20 hospicových lůžek za 67,5 mil. Kč má být do poloviny příštího roku pořízeno také 40 polohovacích lůžek, 16 zvedáků pro imobilní pacienty a čtyři dopravní prostředky. Původní plán počítal ještě s nákupem 40 antidekubitních matrací a 20 infuzních pump, ale od toho resort na konci roku 2022 upustil.
Podle výpočtů kontrolorů bylo v letech 2017 až 2021 vyčerpáno pouze 6,3 procenta z plánované částky 80,5 milionu korun. Nevyužito zůstalo také přes 30 procent dotací spolufinancovaných z rozpočtu EU na projekty domácí paliativní péče a přes deset procent z peněz na projekty nemocniční paliativní péče.
Chybí ucelená koncepce paliativní péče
Kontroloři dále odhalili, že ministerstvo nerozdělovalo dotace vždy transparentně a chybovalo při administraci projektů. »Chyby měly za následek, že část výdajů nebyla z rozpočtu EU proplacena pro nezpůsobilost a bylo nutné hradit více než 200 tis. Kč ze státního rozpočtu. A to přesto, že i v rámci projektů podpořených z prostředků EU zůstala jejich značná část nevyčerpána,« uvedl NKÚ.
NKÚ rovněž poukazuje na to, že ministerstvo provedlo v letech 2017 až 2021 minimum kontrol využití dotací poskytnutých ze státního rozpočtu. Naproti tomu u projektů spolufinancovaných z unijního rozpočtu ministerstvo kontrolovalo všechny příjemce, zjistilo nedostatky a ukládalo nápravná opatření.
Kromě ministerstva zdravotnictví prověřil NKÚ i 12 vybraných poskytovatelů paliativní péče. V některých případech kontroloři zjistili méně závažná porušení podmínek, za kterých jim byly dotace poskytnuty. »Kontrolované projekty, zaměřené na problematiku mobilní specializované paliativní péče a činnost nemocničních paliativních týmů, plnily stanovené cíle,« uzavřel NKÚ.
Dá se předpokládat, že náklady na paliativní péči budou dále narůstat. Například jen náklady zdravotních pojišťoven na domácí paliativní péči vzrostly mezi lety 2018 a 2022 téměř desetinásobně. Zatímco v roce 2018 pojišťovny uhradily za tento typ péče 22,8 mil. Kč, o čtyři roky později to to bylo už více než 218 mil. Kč. Rostly také náklady na lůžka v lůžkových zařízeních hospicového typu hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V roce 2017 byly na úrovni 198,8 mil. Kč, v roce 2022 už dosáhly výše 362 mil. Kč.
Přesto zůstává provoz hospiců z velké části kryt z darů, sbírek apod. »V ČR stále chybí ucelená koncepce paliativní péče, ve které by ministerstvo zdravotnictví jasně definovalo, jak by se měla tato oblast rozvíjet, a to včetně finančního a časového plánu. Ministerstvo se této oblasti zatím věnovalo jen částečně a definovalo jen dílčí kroky,« konstatoval NKÚ.
(jad)