Jen na okraj, než se rozjedu… vím, ve slušné společnosti se užívá oslovení »pane«, což však k tomuhle tomu nesedí. To nepřekousnu. Ale k věci. Tohle ono se v rozhovoru pro Seznam na margo vznikajícího státního rozpočtu nechalo slyšet, že… »Musíme najít nějakou cestu ven.« Takhle doslova to řeklo. Jak už předznamenávám v titulku – díky, Fialo, za radu.
Tu cestu ven jsem začal hledat již před časem. Ven, z České republiky. Nepíšu to s potěšením, je mi z toho doslova zle, ale moje rodná země dnes není místem pro normální, obyčejný život bez jakýchkoli benefitů, bonusů a slev. Chci jen žít a ani to mě nenechají. Nechci se strachovat o střechu nad hlavou, teplo a jídlo, ale musím. Se strachovat. Aniž bych cokoli nekalého provedl, aniž bych se jakkoli provinil proti zákonům, musím se strachovat a dnes a denně bezmocně přihlížet tomu, jak se propadám hlouběji a hlouběji do nezaviněné bídy. Jak si se mnou odporná vládnoucí chátra vytírá zadek, jen aby v tom jiném, zaoceánském, zůstala zalezlá co nejdéle.
Jak to z Brna avizuje v onom zmíněném rozhovoru, nebude nic a na nic, takže to bude nanic. Jen namátkou, na co všechno nebude… – cituji ho, to ono:
- Vzdělání považuji za investici, mám zájem, aby tam ty peníze byly, ale v tuto chvíli je možné jen něco.
- Při tom všem, jaké jsou dnes mandatorní (ze zákona povinné – pozn. red.) výdaje, není úplně jednoduché zajistit investice do dopravy a prostředky pro vzdělávání, do školství.
- Těch kapitol, které budou mít zachovány letošní finanční prostředky, nebude většina.
- Ve chvíli, kdy energie budou pod stropy, musí přestat masivní státní podpora, protože na to prostě nemáme peníze. Atd.
Pochopitelně ani na stigma Babiš nebylo zapomenuto v onom interview: »Já bych byl raději, kdybychom zdědili zemi v lepší kondici a mohli jsme třeba více investovat. Ale není to tak.«
No nic, jsme na konci. Nejen tohoto komentáře, to by nebylo nic tak hrozného… Česká republika je na konci. Jen lehce v přeneseném slova smyslu… na konci své existence. Co myslíte, jak dlouho ještě potrvá, než padneme na hubu jako Řecko v roce 2007? Zaslouženě – dlužno k tomu poznamenat. Povím to lapidárně: na Ukrajinu a nesmyslné zbrojení je peněz ze státního rozpočtu, co hrdlo ráčí. Na ostatní, to důležité, finance nejsou. To ono to avizuje jasně: »Ministerstvo financí spočítá první návrhy a … musí v nich zohlednit mandatorní výdaje. My jsme uzákonili, že budeme na obranu vydávat dvě procenta HDP, takže to je mandatorní výdaj.«
Když mandatorní, tak mandatorní. Tím já se už ovšem zdržovat nebudu. Jdu totiž hledat tu cestu ven…
Jan Čech
Proč budeme kupovat nekvalitní letadla F-35, když máme vyspělý průmysl na výrobu vlastních kvalitních letadel. A prý do těch F-35 dodáváme nějaké komponenty, ale oni je částečně upravují a vydávají za vlastní.
Válečný štváč Fiala a Rychetského Pětikoalice dnes schválili nákup předražených nepotřebných amerických nekvalitních letadel F-35 pro rozbité Československo.
Letadla budou placena penězi, které Fiala a Rychetského Pětikoalice ukradli českým důchodcům a ostatním obyvatelům rozbitého Československa.