Nedávno jsem komentoval prezidentovy výroky na schůzi Valného shromáždění OSN, přičemž jsem dovozoval, že svým projevem plně respektuje základní principy americké zahraniční politiky.
Napsal jsem také, že tím minimalizuje šanci České republiky na to, aby se její zástupce stal (v letech 2023–2025) nestálým členem Rady bezpečnosti.
Je to prosté. Zemí Západu a jejich klientských zemí je zhruba do padesáti. Celkový počet zemí zastoupených v OSN je ke dvěma stům. Tyto počty predikují budoucí skóre. Česká republika nemůže vesměs počítat s hlasy muslimských zemí, ani zemí, které udržují úzké vztahy s Čínou v rámci projektu »Pás a stezka« a už vůbec ne s hlasy zemí, které jsou politicky blízké Rusku. Prostě je to taková větší »splendid isolation« zemí Západu a Česka.
Nyní se pan prezident vydal opět na další exkurz do zahraniční politiky. Tentokrát do blízkého zahraničí – na Slovensko. Vytvoření Ficovy vlády po volbách by prý mohlo ohrozit vztahy mezi Českem a Slovenskem. Protože zahraniční politika, zejména pak přístup k Rusku, je u R. Fica a významné části slovenské politické scény jiný, nežli je tomu u silně proamerické české vlády. Ta, když se ve Washingtonu rozprší, otevírá v Praze deštníky, i když zde panuje slunné počasí.
Fico chce jít suverénní cestou sebevědomého národa, kterým se Slováci i díky přičinění Čechů stali.
Panu prezidentovi Pavlovi chci připomenout naprosto seriózní průzkum veřejného mínění, zpracovaný agenturou Stem, zpracovaný pro Českou spořitelnu v minulém roce. Na otázku, jak by měla být zaměřena zahraniční politika Česka, odpovědělo 35 % respondentů, že směrem na Západ. Ale na tutéž otázku 30 % respondentů odpovědělo, že Česko by mělo být mostem mezi Východem a Západem, tedy stará benešovská koncepce orientace zahraniční politiky čs. státu. Abych byl úplně korektní, musím ještě dodat, že oněch 30 % dotázaných, kteří si přejí být mostem mezi Západem a Východem, chtějí, aby republika byla neutrálním mostem mezi Západem a Východem. A podezřele mnoho respondentů – 35 % – sdělilo, že na věc nemají názor. Nedivím se jim. V dnešní rozkolísané době si řada lidí nedovoluje říkat otevřeně, a to ani v anonymních průzkumech veřejného mínění, své názory. Z toho vyvozuji, že těch, kteří si přejí, aby náš stát byl mostem mezi Západem a Východem, je ve skutečnosti mnohem více.
Osobně si myslím, že je možné oba přístupy spojit. Být součástí Západu a přitom mít korektní vztahy k mocnostem Východu, jako jsou Čína, Rusko a Indie ad. Jak to konec konců dělá Maďarsko anebo sousední Rakousko. Jednostranná orientace, při které jsou respektovány zájmy jen jedné supervelmoci, může republice hospodářsky jen škodit.
Prezident Pavel by si měl podobné eskapády, jako je zasahování do vnitřních záležitostí jiných států, odpustit. Slováci mají svůj rozum. A je jen otázka času, kdy rozum dostanou také zbývající Češi. Tedy ti, kteří přes veškeré přehmaty, chyby, skandály a hlouposti ještě stále podporují současnou pětikoaliční vládu. Připomenu jen, že v posledním průzkumu CVVM silně podporovalo Fialovu vládu 2 % respondentů a méně silně 23 %. Proti sobě tedy má tato vláda většinu národa. Měla by s tím něco dělat. Ale toho není schopna.
Prezidentovi lze jen poradit, aby v této politice nekritické podpory zájmů našich amerických přátel souznící s názory Fialovy vlády pokračoval… Za čtyři a půl roku budou nové prezidentské volby a lze si jen přát, aby pan prezident nastoupil stejnou cestu jako jeho slovenská kolegyně Čaputová, která pochopila, že ji většina národa už nechce.
Jiří Paroubek
Fialův režim se svou nepopularitou něco dělá: zesiluje represe.