Extrémně drsné podmínky v okolí nejníže položené sopky na Zemi znemožňují přežití jakékoliv formy života. Tato oblast se nachází v severovýchodní Etiopii poblíž sopky Dallol. Biologický život zde kvůli náročným přírodním podmínkám zcela chybí.
»Různé formy života na naší planetě se přizpůsobily přežití v extrémně drsných podmínkách. Život existuje jak v superhorkém, superkyselém, tak v superslaném prostředí. Zjistili jsme však, že pozemský život zaniká, když se všechny tyto tři faktory sejdou,« komentovala Purificación López-Garcíová, jedna z autorů studie publikované ve vědeckém časopise Nature Ecology & Evolution.
Stálá přítomnost vysoké teploty, kyselosti a vysoké koncentrace hořečnatých solí jsou pro život mimořádně obtížné podmínky. Ty jsou pro biologické organismy obzvláště nebezpečné, protože mohou zničit membránové obaly buněk a způsobit jejich okamžitou smrt.
Přesně to se podle Lopeze-Garciové stalo v řadě hydrotermálních rezervoárů, které obklopují neobvyklou etiopskou sopku Dallol. Jedná se o nejníže položenou sopku na planetě – leží 48 metrů pod hladinou moře. Vědci z těchto jezírek odebrali vzorky a analyzovali je, aby zjistili, zda se v nich vyskytují biologické organismy. Ukázalo se, že tam žádné nejsou.
»Nenašli jsme žádné makromolekuly DNA ani fragmenty DNA,« zdůraznila Lopez-Garciová. »Prostředí nádrží v okolí sopky Dallol je zcela prosté jakéhokoli života.«
Pokud se však některé ze tří prostředí stane méně agresivním, živé organismy se v takových rezervoárech okamžitě objeví. Jedná se především o archea – jednobuněčné organismy, které nemají jádro ani membránové organely. Lopez-Garciová zároveň poznamenala, že vědce překvapila rozmanitost archeí, které obsahovaly méně extrémní chemické a fyzikální vlastnosti vodních ploch v blízkosti sopky Dallol.
Práce vědců je důležitá nejen z hlediska nalezení nejneobyvatelnější části povrchu planety. Může být zajímavá i pro odborníky, kteří hledají mimozemský život. Podle tradičního názoru, pokud vědci na nebeském tělese nalezli stopy vody, lze předpokládat, že na něm existuje nebo existoval život.
»To však není tento případ,« poznamenala Lopez-Garciová. »Představa, že každá planeta s kapalnou vodou na povrchu je vhodná pro život, je mylná a náš výzkum to jasně prokázal.«
(cik, TASS)