Ministerstvo financí stihlo vládě předložit návrh státního rozpočtu na příští rok na poslední chvíli. Podle zákona tak musí učinit do konce srpna, v neveřejné části legislativní knihovny se návrh objevil šest minut před půlnocí. Veřejně byl dostupný až dnes ráno. Návrh počítá se schodkem 252 miliardy korun.
Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, jeho parametry může ještě změnit.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nepředpokládá změnu plánovaného schodku, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol. »Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 mld. Kč, na kterém je dohoda vládní koalice. Během září budou pokračovat politická jednání o výdajích jednotlivých kapitol, nicméně schodek rozpočtu by měl zůstat zachován,« uvedl Stanjura v tiskové zprávě. Vládou schválený finální návrh rozpočtu na rok 2024 vláda představí do konce září.
Návrh počítá se škrty ve většině kapitol. Nejvíc škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje ministerstvo zdravotnictví s poklesem výdajů 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu se snížením o 26,2 procenta. Největší meziroční růst je v návrhu u kapitoly ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta.
Snížení kvality sociálních služeb prý nehrozí
Největší výdajovou položkou jsou mandatorní výdaje, které bez zohlednění výdajů na obranu dosahují 1,247 bilionu korun a meziročně vzrostly o 52 miliard. Z toho tvoří 706,2 miliardy korun důchody, jejichž objem vzroste meziročně o 34,5 miliardy korun.
»Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti,« uvedl Stanjura. V návrhu rozpočtu se podle něj odráží dopady konsolidačního balíčku, který nyní projednává Sněmovna a který by měl zlepšit rozpočtové saldo proti letošnímu roku o 97,7 miliardy korun.
Hlavní příjmovou položkou je inkaso sociálního pojištění ve výši 751,4 miliardy korun, meziročně vzroste o 63,1 miliardy. Daň z přidané hodnoty by měla přinést 386,8 miliardy korun, daň z příjmu právnických osob 198,2 miliardy, daň z příjmu fyzických osob 154,3 miliardy a spotřební daně 158,7 miliardy korun. V návrhu jsou obsaženy i očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 126,4 miliardy korun a odvody do rozpočtu EU – 60,3 miliardy korun.
Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 254,6 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 2,6 miliardy korun. Současně uvedlo, že v nadcházejících letech by se měl rozpočtový schodek dál postupně snižovat. Pro rok 2025 ministerstvo předpokládá deficit 235 miliard korun, v následujícím roce 220 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun, loni činil 360,4 miliardy.
Při jednání o rozpočtu na příští rok ministerstvo financí původně navrhovalo deficit 235 miliard korun, vláda později stanovila maximální hranici schodku 270 miliard korun.
(jad)