Hromadná ubytovací zařízení v tuzemsku zaznamenala v letošním druhém čtvrtletí podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziroční nárůst jak počtu příjezdů, tak i přenocování. Hostů se v nich ubytovalo 5,8 milionu, o 14,3 procenta víc než ve stejném období loni. Domácích hostů bylo 3,2 mil. a cizinců 2,5 mil. Celkem zde strávili 13,8 mil. nocí, což znamená meziroční nárůst o 14,5 procenta.
Také v přenocování převažovali domácí hosté, 44 % přenocování připadlo na cizince. Počet přenocování rezidentů byl o 12,1 % vyšší než ve 2. čtvrtletí 2019 před pandemií. Počty uskutečněných nocí nerezidenty ale stále nedosáhly výsledků z roku 2019, ve sledovaném čtvrtletí byly o 15,0 % nižší.
»Počty domácích návštěvníků se zvýšily o čtyři procenta a zahraničních hostů se ubytovalo o 31 % více než loni,« doplnil Pavel Vančura, ředitel odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Hotelový segment, v němž se ubytovalo 71 % všech hostů, zaznamenal podle statistiků zvýšení celkové návštěvnosti na 4,1 mil. příjezdů (meziročně o 17,1 % více). Příjezdy do penzionů představovaly 13 % objemu návštěvnosti s meziročním navýšením o 9,3 %. Začátek turistické sezóny v kempech znamenal 290 tisíc příjezdů. Meziročně návštěvnost kempů mírně klesla o 0,1 %. Počet strávených nocí byl v kempech o 3,3 % nižší než loni, přijelo do nich totiž méně domácí klientely. Regionálně se návštěvnost zvýšila ve všech krajích Česka. Mezi nejnavštěvovanější kraje patřily kromě Prahy tradičně Jihomoravský a Jihočeský kraj.
»Výkony ubytovacích zařízení v letošním 2. čtvrtletí se již přiblížily výsledkům před pandemií. Celkové počty ubytovaných hostů byly takřka stejné jako v roce 2019. Počet přenocování ale ještě předkovidové úrovně zcela nedosáhl a byl na 98 %,« konstatoval Roman Mikula z oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Čtvrtinu zahraniční klientely stále tvořili Němci (637 tis. příjezdů). Druhou nejpočetnější skupinou byli návštěvníci ze Slovenska (237 tis.) a na třetí byli hosté z Polska (212 tis. příjezdů). USA byly na 4. místě se 143 tis. příjezdy. »Nadále pokračoval výpadek příjezdů z asijských zemí a z Ruska,« dodal ČSÚ.
Nejasnosti kolem turistů z Ukrajiny
ČSÚ ke zveřejněným výsledkům v souvislosti s »ukrajinskou krizí« opět připojil poznámku následujícího znění: »Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.«
(ici)