Debilita Západu bobtná…

Pořád se něco děje… Že dnešní civilizaci jest souzeno »prokorčulovat« k sebezničení, o tom netřeba vésti sáhodlouhé polemiky. Z toho plyne, že ty z nás, kteří jsme dosud nedarovali zdravý selský rozum na oltář mocichtivých, jen tak nic nezaskočí. Snad jedině kromě kosti ze štědrovečerního kapříka, umučeného proti vůli zelených blouznivců pro naši potěchu kdesi na břehu jihočeského rybníku či kdesi jinde. Tohle o tom »nezaskočení« si říkám často, avšak stejně tak často jsem zaskočen a nepíše se 24. prosinec.

Vpodvečer 29. července čtu titulek na novinky.cz, že… Mírová jednání o Ukrajině proběhnou příští měsíc. Bez Ruska. Kam poběží, nevíte? Jen na okraj, než se dostanu k podstatě… Krom alergie na ořechy trpím týmž na sloveso »proběhnout«, je-li užito v podobném kontextu. Můj učitel češtiny na základce vždycky říkal, že proběhnout může akorát kráva kolem obchodu…

Ale zpět k běžícím jednáním… Nabídnu vám jiný titulek, přiměřený onomu novinkovému, byť ty jen konstatují, co jiní v Londýně a Washingtonu kružítkem vykroužili (myslím mistry cechu zednářského, aby bylo jasno) – zde je: Příští měsíc začnou stavět nový obchod. Bez cihel.

»Zkraje srpna se v saúdskoarabské Džiddě uskuteční zásadní jednání mezi zástupci až 30 západních zemí a zástupci klíčových rozvojových zemí ohledně míru na Ukrajině. Americký list The Wall Street Journal (WSJ) o tom v sobotu informoval s odvoláním na diplomatické zdroje. Na jednání přitom není pozváno Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně deklaroval, že jeho země nebude jednat s Ruskem o míru, dokud se ruská vojska nepřestěhují z okupovaných území Ukrajiny,« upřesňují Novinky.

Debilita Západu a USA nabývá monstrózních rozměrů. Když si teď trochu zafantazíruji, abych zbytněl onu debilitu – Rusko, i kdyby nakrásně chtělo, ani tu kapitulaci nemůže podepsat. Nemá kde. I toho polního maršála Keitla Britové, Francouzi, Američané a Sověti v květnu 1945 pozvali, aby to mohl podškrábnout.

Nepovažuji sám vůči sobě a mému selskému rozumu, jehož si vážím nade vše, za důstojné s touto debilitou jakkoli polemizovat. Snad jen lehce naznačím, že Ruská federace se rozprostírá na území 17,1 milionů kilometrů čtverečních, má 144 milionů obyvatel, jaderný arzenál, o kterém se nikomu ani nesní a disponuje jedněmi z největších zásob (v mnoha komoditách doslova největšími) strategických nerostných surovin, bez nichž se svět neobejde. Opravdu neobejde! Tudíž navrhnout, aby se o míru na Ukrajině jednalo bez Ruska, může jen idiot, a to toho z Dostojevského románu ještě urážím. Nechtěně.

Vím samozřejmě, že o ty nerostné zásoby jde v prvé řadě, avšak vím také to, že Západ je nikdy vlastnit nebude, byť tuhle krádež permanentně zkouší a organizuje po staletí. Vždy bez úspěchu a s obrovskými ztrátami. Stejně jako dnes. Prospěch z ruského bohatství mít můžeme všichni – ovšem jen za předpokladu, že Rusko budeme respektovat (jak říkal Robin Guha trenéru Hrouzkovi v Lajně – »respekt, Luboši«… V opačném případě »děj se vůle Boží…« A že se bude dít, o tom neračte pochybovat.

Jan Čech