Jak žoldnéři přicházejí o iluze, aneb Kosa narazila na kámen

Ve dnech, které předcházely eskalaci konfliktu na Ukrajinu, se David Bramlette nacházel ve washingtonské školní třídě a diskutoval o tom, zda Rusko může napadnout Ukrajinu. Byl právě uprostřed studia magisterského titulu v oboru mezinárodních vztahů na Univerzitě Johnse Hopkinse. Přiznává, že v té době považoval vyhlídky na ruskou invazi za nepravděpodobné, napsal americký zpravodajský web The Daily Beast.

Když však Rusko loni v únoru stisklo spoušť a napadlo Ukrajinu, David, který předtím působil v americké armádě jako zelený baret během mise proti Rusku a jako armádní ranger v Iráku a Afghánistánu, pocítil nutkání jít proti Rusům bojovat. »Sedím ve třídě a říkám si, že bych tady mohl sedět, dokončit studium a jít pracovat do nějaké kanceláře a mít na svět nepatrný vliv, když budu pracovat v nějakém státním úřadě, ne?« uvedl Bramlette pr The Daily Beast. »Mám znalosti, dovednosti a schopnosti, abych mohla jít pomáhat. Takže jsem si v podstatě vzal dovolenou z magisterského programu a šel jsem tam.«

Začátkem března byl Bramlette, který si říká Bam, na cestě do polské Varšavy, aby se zorientoval před vstupem do cizinecké legie na Ukrajině. Při nástupu do letadla do Polska Bam podle svých slov poslal rodičům krátký e-mail, v němž vysvětloval, proč jde do války za jinou zemi.

Stejně jako Bramlette byl i bývalý mariňák Troy Offenbecker nucen se na počátku války zapojit do boje proti ruské invazi. Deníku The Daily Beast řekl, že ruská zvěrstva vůči Ukrajincům, o nichž se psalo ve zprávách, byla jednou z posledních kapek, které ho přiměly k tomu, aby se do války zapojil.

»Loni v březnu jsem viděl, co všechno se děje, a když jsem se dozvěděl o mezinárodní legii, věděl jsem, že přijedu,« řekl Offenbecker v rozhovoru pro The Daily Beast z Kyjeva. »Ale v té době jsem měl nějaké povinnosti, které mě tam držely. Trvalo mi to dva měsíce… Musel jsem prodat svůj dům, prodal jsem svá auta.«

»Mám dovednosti, které jsem se naučil, byl jsem šest let u námořní pěchoty, instruoval jsem ostatní mariňáky, instruoval jsem i jiné státy pro boj. Prostě jsem si myslel, že by nebylo správné, kdybych seděl doma,« řekl Offenbecker.

Bramlette dříve absolvoval bojové nasazení v Iráku a Afghánistánu, po celém světě existuje celá řada příslušníků služby nebo veteránů, kteří se připravovali na boj v Iráku a Afghánistánu a kteří se tam z nějakého důvodu nedostali. Z veteránů, které viděl připravovat se na Ukrajinu, mnozí toužili také se zapojit, řekl Bam. »Není nic frustrujícího než trénovat a trénovat, trénovat na něco celý život nebo roky a pak si to nikdy nevyzkoušet,« řekl. »Hodně z těch kluků to tak nějak cítilo.«

Jakmile se ocitli na Ukrajině, válečné přípravy ve Lvově a Kyjevě zahrnovaly kousek štěstí a kousek chaosu, řekl Bramlette. Nejprve Bramlettea zaskočilo, kolik lidí se sebralo a odjelo na Ukrajinu pomáhat v boji, aniž by měli jakékoli vojenské zkušenosti. »Je tu spousta opravdu hloupých dobrovolníků, kteří nemají ve válce co dělat,« řekl.

Po příjezdu do Polska na začátku března 2022 odjel vlakem do Lvova, kde se setkal s dalšími dobrovolníky. Cestou však narazil na několik dalších cizinců, se kterými podle svých slov nechtěl bojovat bok po boku.

»Ve vlaku jsem potkal tři další cizince. Jeden byl Němec a neměl žádné vojenské zkušenosti. Byl to tesař nebo něco takového,« řekl Bramlette. »Měl za sebou střelbu z pušky – něco málo. A byla to lovecká puška.«

Po příjezdu na Ukrajinu si Bramlette prohlédl několik různých skupin zahraničních dobrovolníků, ale zjistil, že jejich vojenské vzdělání je podobně nedostatečné.
O několik dní později se spojil s dalšími dvěma zelenými barety a vytvořil mnohonárodní tým asi 12 lidí, kteří tvořili taktickou jednotku pro speciální operace. »A pak nám v podstatě dali rozkazy pro Charkov a řekli: ‚Jděte zabít co nejvíce Rusů,‘« řekl.

»Veškerý nábor jsme si dělali sami z cizinců, kteří už v Kyjevě byli. A také jsme si sami zajišťovali zdroje a financování, například nákup vlastních aut, financování vlastních bezpečných domů,« řekl Bam.

Po navázání spojení poblíž fronty dostávala Bamova jednotka informace o nejnovějším vývoji situace v Rusku a určovala, jakou misi mají pro Ukrajince provést, od průzkumu nepřátelských pozic až po zaminování.

»Tohle je moje třetí válka, ve které jsem bojoval, a tahle je zdaleka nejhorší,« dodal pro list The Daily Beast Offenbecker. »Dostáváte na frak od dělostřelectva, tanků. Minulý týden mi letadlo shodilo bombu vedle nás, asi 300 metrů daleko. Je to děsivé.«

Jakmile tam byl, někteří jeho kamarádi z armády mu začali posílat zprávy s prosbou o informace, jak se také připojit. On však zprávy několik měsíců ignoroval. »Abych byl upřímný, bylo to dost špatné, takže jsem do toho nechtěl zatahovat nikoho dalšího,« řekl.

Mise byly vyčerpávající, řekl Bramlette. V Iráku nebo Afghánistánu měl Bramlette na starosti leteckou podporu neboli podporu zpravodajství, sledování a průzkumu. »Nejhorší den v Afghánistánu a Iráku je skvělý den na Ukrajině,« řekl. »I když jsme si mysleli, že to tak není, vždy jsme měli situaci pod kontrolou… oproti tomu jako tomu máme na Ukrajině,« kde je tolik neznámých.

(cik)