Evropa chce, aby se Latinská Amerika postavila proti Putinovi, ta ale neposlouchá

V boji o srdce a mysl proti Rusku si Evropa vyhlédla nový cíl. Naneštěstí pro ni ji Latinská Amerika neposlouchá. Vysocí diplomaté významných evropských zemí a institucí se v rámci rozsáhlé ofenzivy snaží získat neutrálně smýšlející latinskoamerické země na svou stranu v rámci širšího geopolitického boje s Ruskem a Čínou, napsal server POLITICO.

Jako poslední se o to pokusil britský ministr zahraničí James Cleverly při návštěvě Brazíle, Kolumbie a Chile. Tato cesta – první cesta britského ministra zahraničí do tohoto regionu za posledních pět let – představovala součást širšího diplomatického úsilí, které Cleverly výslovně vytyčil ve svém projevu v prosinci loňského roku, o získání národů, které »se často označují jako ‚nezúčastněné‘« a »jsou opatrné se zavázat jakýmkoli směrem jen proto, že to chtějí jiné země«.

Jižní Amerika přitahuje v posledních měsících zvláštní pozornost západních představitelů, protože ukrajinští spojenci putují po světě a hledají důležité nerostné suroviny pro technologicky vyspělé dodavatelské řetězce, stejně jako munici a zbraně, které mají Kyjevu pomoci získat převahu nad Ruskem.

Chile i Brazílie mají stovky tanků Leopard německé výroby, které Západ v posledních měsících daroval Ukrajině. Kolumbie a Brazílie mají vojenskou techniku ruské výroby včetně dopravních vrtulníků MiG a protitankových střel, které by ukrajinská armáda mohla snadno obsluhovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský se v neděli na summitu G7 snažil svým projevem, který byl částečně zaměřen na brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu, povzbudit Brazílii k podpoře své země. Bilaterální setkání Zelenského s Lulou však bylo údajně z časových důvodů zrušeno.

A v rozhovoru pro POLITICO před Cleverlyho návštěvou brazilský představitel vyloučil jakékoli navýšení podpory Kyjevu. »V ideálním světě by Britové chtěli, aby se Brazílie k sankcím připojila. Ale jsou dost chytří na to, aby pochopili, že ideální svět neexistuje a věci jsou takové, jaké jsou,« uvedl Lula.

Na otázku, zda by Británie mohla přesvědčit Chile, aby Ukrajině poskytla vojenskou pomoc, doplnil chilský představitel: »Je to téma, které musí vyřešit velké mocnosti, ne něco, co můžeme udělat z konce světa.«

Při projevu v chilském hlavním městě Santiagu se Cleverly snažil nalákat latinskoamerické vlády blíže k Západu tvrzením, že si region zaslouží větší slovo na mezinárodní scéně, a podpořil Brazílii, aby získala stálé místo v Radě bezpečnosti OSN. »Naše světové multilaterální instituce potřebují reformu, zejména proto, aby měly Latinské Ameriky větší hlas a vliv,« řekl.

Evropská unie v posledních měsících podniká podobné kroky a Latinskou Ameriku navštěvují vysoce postavení představitelé, jako je předseda Evropské rady Charles Michel a německý kancléř Olaf Scholz. Zejména Michel naléhá na země tzv. globálního Jihu, aby podpořily postoj EU a USA k Ukrajině, protože se obává, že některé z nich jsou příliš vstřícné vůči Rusku.

Další na řadě je německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ta se počátkem příštího měsíce vydá do Brazílie, aby podpořila závěrečné práce na obchodní dohodě mezi EU a Latinskou Amerikou a už předem vyzvala Lulu k odsouzení ruské agrese a podpoře Ukrajiny.

Scholz při lednové návštěvě Brazílie v tomto úkolu selhal, což vyústilo v napjatou tiskovou konferenci, na níž Lula prohlásil, že jeho země »nemá zájem na předání munice, která může být použita ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem«.

Německo však zůstává jedním z hlavních hybatelů snah o navázání užších vztahů s Latinskou Amerikou. Scholz v pondělí jmenoval »mnoho zemí amerického jihu« na prvním místě seznamu regionů, s nimiž chce EU zajistit nové významné obchodní dohody.

Návrh dohody EU s blokem Mercosur, který tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, se projednává již téměř 25 let a pro Německo je hlavní prioritou, neboť Berlín by rád otevřel silně protekcionistický jihoamerický trh. »Jsem velmi nakloněn tomu, abychom konečně rychle dosáhli toho, co tak dlouho trvalo,« řekl Scholz tento týden.
Za tímto účelem se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vydá ve druhém červnovém týdnu do Chile, Brazílie a Argentiny. Její cesta – původně plánovaná na duben – se rovněž zaměří jak na blížící se obchodní dohodu, tak na geopolitiku.

Snad nejpalčivějším problémem pak zůstává přístup k Číně, která je stále největším obchodním partnerem Brazílie i Chile. Žádná z levicových vlád si nechce znepřátelit Peking, ani nechce být nucena volit mezi obchodováním s Čínou a USA. Předchozí levicově orientované režimy v regionu měly s Washingtonem velmi problematické vztahy.

»Britové se snaží najít správnou rovnováhu ve vztazích s Čínou s ohledem na své zájmy a stejně tak Brazílie,« uvedl nejmenovaný brazilský úředník. »Bylo by směšné, kdyby ministr zahraničí jel do Brazílie a žádal ji, aby s Čínou obchodovala méně. Ví, že by to bylo neúspěšné.«

Chilský úředník doplnil, že v Chile jsou »zklamáni«, že Cleverly nenabídl více. »Pokud chcete konkurovat Číně, musíte platit. Musíte za to něco přinést,« řekl úředník. »Očekával bych konkrétnější závazky – ale to nebylo vidět,« konstatoval pro server POLITICO.

(cik)