Ve výběhu servalů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava mohou návštěvníci vidět dvě úžasná mláďata. Koťata se narodila začátkem dubna a první týdny trávila se svou matkou převážně ve vnitřních prostorech, které nejsou veřejnosti přístupné. V tomto období už postupně objevují i venkovní výběh.
Mláďata porodila samice, která už je zkušenou a starostlivou matkou. V minulých letech odchovala celkem pět mláďat. Letošní mláďata, která se narodila 4. dubna, jsou tedy šestým a sedmým odchovávaným mládětem páru sestaveného v roce 2017. Zoo Ostrava chová tyto malé kočkovité šelmy od roku 1989 a celkem se zde podařilo odchovat na tři desítky koťat.
První týdny trávila samice s mláďaty téměř výhradně ve vnitřních prostorech, a to i s ohledem na chladnější počasí. Nyní už se ale stále častěji zdržují ve venkovním výběhu nedaleko Pavilonu indických šelem. Po zhruba měsíci (9. Května) od jejich narození provedli chovatelé první veterinární kontrolu. Koťata při ní byla preventivně odčervena a proběhla první kontrola pohlaví. Mělo by se jednat o samce a samici, ale pohlaví bude stoprocentně potvrzeno až při druhé kontrole začátkem června.
Serval (Leptailurus serval) se vyskytuje v Africe s výjimkou Sahary. Malá zbytková populace přežívá i v Maroku. V Alžírsku byl zřejmě vyhuben, a do Tuniska byl naopak reintrodukován do Národního parku Feijda. Síla stisku jeho čelistí je přibližně třikrát vyšší než u kočky domácí, což rozšiřuje jeho možnosti při usmrcování větší kořisti. Obývá travnaté savany a rád se zdržuje i v blízkosti vod, kde může lovit i žáby a ryby, dokonce plameňáky. Lovu v trávě je přizpůsoben delšími končetinami. Právě díky nim a dlouhému krku může zvednout hlavu až do výše 75 cm nad zem. Dokáže skočit až do vzdálenosti čtyř metrů a do výšky dvou až tří metrů a díky tomu je mistrovsky vybaven pro lov malých i větších opeřenců. Obratně loví nejen drobné savce, ale i ptáky. Když vyplašený pták vzlétne, vyskočí vysoko za ním a chytne ho v letu. Vzácně loví malé antilopy a chytá také hmyz. Dokáže vyvinout rychlost až 73 kilometrů za hodinu, což však využívá jen na krátkou vzdálenost. Rovněž šplhá dobře po stromech, ale tuto činnost nijak zvlášť nevyhledává, využívá ji hlavně jako únik před predátory, například hyenami. Má velké, na konci zakulacené uši a výborný sluch, který mu pomáhá lokalizovat kořist ve vysoké trávě.
Servali žijí samotářsky a obývájí území o rozloze asi tří kilometrů čtverečných. Ve volné přírodě se samec se samicí sdružuje pouze krátce v období rozmnožování. Samice rodí po 70 až 79 denní březosti 1 až 3 mláďata. Avšak v lidské péči se často i samec podílí na výchově, a rodina tak může zůstávat do dospělosti mláďat spolu. Servalí mláďata jsou schopna zhruba po 6 měsících samostatného lovu. Servalové jsou sexuálně zralí po dosažení jednoho a půl roku. V divočině se dožívají v průměru okolo 10 let, v zajetí i přes 20 let.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Johanka Tomanová a Adéla Urbanová, wikipedia.org/ CC BY-SA 3.0/Zinneke, wikipedia.org/CC BY 4.0/Wynand Uys, wikipedia.org/ CC BY 2.0/I’ve Got It On Film!