Již nyní v bytě poletovali dva moli, kteří – kde se vzali, tu se vzali. Blesková kontrola skříní spojená s jejich jarním úklidem nás přesvědčila, že od nás nejsou. Lněné sáčky naplněné sušenou kopřivou a levandulí jsme raději vyměnily za nové. Podle našich maminek a babiček ani sušené listy ořechu a kaštanů moli do skříně nepustí. Skvělá je prý i majoránka či vysušené slupky z citrusů. Snad mají pravdu…
Většina průmyslově vyrobených chemických přípravků na hubení hmyzu (a je jich na trhu opravdu hodně) obsahuje zdraví nepříznivé látky, o nevábné vůni ani nemluvě. Přitom existují látky veskrze přírodní, které nepříjemný hmyzu buď zlikvidují, nebo ho přinejmenším do našich domovů nepustí. Například proti komárům (a těm se budeme dnes převážně věnovat) »bojovaly« měsíčkem lékařským, který je nejen krásný a dobrý k všelikému léčení, ale komáři ho přímo nesnášejí a tak se takovým zahrádkám vyhýbají. A také afrikány za okny. Ty prý odhánějí od bytu i mouchy, které jejich barvu údajně nesnášejí.
Zanedlouho se do světa tisíce komárů, aby nám znepříjemnili život. Sameček se posiluje popíjením nektaru z květů rostlin. Má zpravidla krátký život; rozhlédne se po světě, ochutná nektaru a je připraven k páření. Po splnění úkolu je zbytečný, zahyne. Komáří samička však »prahne« po lidské a zvířecí krvi. Potřebuje ji k vytváření vajíček, což se jí nemůže podařit bez bílkovin, tuků, cukrů a hormonů, které mj. krev obsahuje. Z vajíček, které komáři kladou do vody, se líhnou larvy (tzv. patentky). Létající dospělci se líhnou zpravidla po pár dnech. Ve dne komáří samičky »odpočívají« na chladném místě, večer, v noci a nad ránem začíná jejich řádění. I proto babičky zpola zakryté sudy, do nichž chytají dešťovou vodou, osazují již zmíněným měsíčkem. Inu, jsou moudré.
Zbavte se svědění! Babičky svědivé komáří štípnutí zmírňovaly potřením cibulí. Nebo ledem, pokud ho měly. Případně studenou vodou s trochou jedlé sody, to hlavně ruce a nohy (ponořit do vody!). Dobrý účinek má i levandulový olej – štípanec lehce potřete. Výborné je prý potřít štípanec rozdrcenou petrželovou natí, listy černého rybízu, nebo rozkrojeným rajčetem. Štípance léčí i jitrocel! Listy lehce nahřejte a vymačkejte z nich šťávu, kterou ranku potřete.
Mouchy netřeba honit plácačkou; prý stačí rozvěsit po bytě malé pytlíčky s nasekanou mátou nebo na kousek látky nanést pár kapek eukalyptového oleje a zavěsit ji do místnosti. Mimochodem – víte, že mouchy jsou »alergické« na žlutou barvu? Ta je odpuzuje. Ale jak tento fakt využít v domácnosti, nebydlíte-li na venkově, těžko říci.
Proti komárům, mouchám a jinému poletujícímu hmyzu používaly a používají naše maminky a babičky síta v oknech. Dnes si je můžete pořídit (ano, nejsou levná) přesně na míru s tím, že konstrukce síta nebrání zavírání okna.
Mravenci jsou černou můrou lecjaké domácnosti. V moderní době je »lovíme« na různé chemické »pastičky«. Babičky používaly obyčejný roztok mýdla a vody, kterým je postříkaly. Do míst, kde se mravenci shromažďovali, pak dávaly slupky s okurek anebo plátky okurek. Věděly, že na většinu druhů mravenců, které obtěžovali domácnosti, působí i kyselé okurky. Odpuzují je i sáčky se sušenou mátou. Mravenci nesnášejí pálivou papriku, skořici, ale ani kávový lógr. Přerušíte-li cestičku, po níž do vašeho bytu »pochodují«, některou z těchto látek, už se prý nikdy nevrátí. Tvrdí babičky. Naštěstí jsme to nemuseli a snad nikdy nebudeme muset, ověřovat…
Jiří Janouškovec