Pane Werichu, co ale s rozumem, který nikdy nevstal?

Překladatelka, tlumočnice, českobratrská evangelička, autorka sbírky básní Napříč kůrou, ale třeba i spoluzakladatelka watchdogového sdružení Zaostřeno na Desítku a v neposlední řadě pirátská poslankyně, Olga Richterová (prostě všechno možné jen ne ekonomka), se – světe, už se ani nediv, pustila do ekonomiky. V rozhovoru Prostor X Čestmíra Strakatého. Já jsem za kniplem nikdy neseděl a z výšek mám hrůzu, ale myslím, že ve finále bych letadlo odpilotoval zručněji než paní Richterová záchranu české ekonomiky. Přísahám, že téhle ženě se příště vyhnu obloukem.

Celý rozhovor má přes půlhodiny – musel jsem si ho přehrát třikrát, abych se vůbec měl čeho chytit – a tolik času nazbyt prostě nemám. Zaujalo mě toho hodně, nad čím jsem nevěřícně kroutil hlavou – například (cituji): »Ale máme tady potom něco, čemu říkáme dánská cesta. Je to obsluha státního dluhu, která se prodražuje, protože prostě kolísá kurz koruny. My navrhujeme navázání kurzu koruny k euru. Je to vstup do takového systému, který se jmenuje ERM II a ušetřilo by to zhruba 30 miliard ročně, ale každý rok. … Vyjednat si takové to snížení toho, co platíme za státní dluh.«

ÉeReM dva – Richterová to v Prostoru X vypustila do prostoru veřejného bez bližšího vysvětlení (takže obyčejnému občanovi-voliči to stejně absolutně nic neřekne), ohánějíc se každoroční úsporou oněch 30 miliard Kč. Když už jsem takhle marnotratil čas, další zhruba dvě hodiny jsem věnoval tomu, že jsem si ten ERM II nastudoval. Abych se v tom neztratil, protože nejsem ekonom, pro zjednodušení vám sem zkopíruji, co o tomto mechanismu píše wikipedie, a pak se budeme bavit dál.

»Evropský mechanismus směnných kurzů II (anglicky European Exchange Rate Mechanism II, zkratka ERM II) vznikl 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ±15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru. Pro dánskou korunu však bylo stanoveno ještě užší fluktuační pásmo ±2,25 %. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity, revalvace centrální parity je přípustná. Alespoň dvouleté setrvání v ERM II za výše uvedených podmínek je jedním z konvergenčních kritérií, jejichž splnění je nutnou podmínkou pro přijetí země do eurozóny.«

Co z toho plyne a na co »ekonomka« Richterová zřejmě cílí, je až do očí bijící. Podmínky, které pro účast v ERM II musíte průběžně splňovat, utáhnou skrze ten státní dluh smyčku kolem národní měny natolik pevně, že vám pak už nezbude nic jiného, než se té národní měny vzdát a přijmout euro. Paní poslankyně sice ve zmíněném rozhovoru argumentuje tím, že Dánsko (odtud dánská cesta) je v EMR II a že se mu to vyplatí, ale už neřekla to »bé«, že totiž… »Dánské království se evropské spolupráce neúčastní v plném rozsahu. Po negativním výsledku referenda o Maastrichtské smlouvě v červnu 1992 si vyjednalo čtyři výjimky (opt-outs): ze společné měny euro, spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí, obranných aspektů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropského občanství.« (Zdroj: euractiv.cz.)

Shrnuto a podtrženo, z výše uvedeného plyne, že rozdíl mezi účastí Dánska v mechanismu ERM II s oněmi čtyřmi výjimkami a Českou republikou bez výjimek je naprosto zásadní, a pokud by Česko mělo do ERM II vstoupit, předznamenalo bý to nezvratný pád národní měny a její nahrazení eurem. Neodvážím se Olze Richterové sáhnout do svědomí, zda vůbec ví, o čem mluví, tedy zda cíleně míří na zánik české koruny, nebo jen tak plácá, nicméně buď již tak či onak, »alea iacta est«.

(Celý rozhovor si můžete poslechnout zde). Věřte, že i Pohádky ovčí babičky v sobě měly více ratia, než takhle žena.

Jan Werich po sobě zanechal i tato slova: »Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si lehnout.« Pane Werichu, co si ale počít s takovým rozumem, který vůbec nikdy nevstal? Který se už jako ležák narodil?

Robert Fish