Ostravská zoo představila mláďata vzácných krokodýlovců čínských 

Nové expozičně-chovatelské zařízení Vadtha ni – Chrám gibonů, které bylo v ostravské zoologické zahradě otevřeno loni v létě, obývá kromě gibonů bělolících i několik dalších druhů zvířat z oblasti Vietnamu. Jedním z nich je i zástupce plazů – krokodýlovec čínský, resp. jeho vietnamský poddruh. V polovině března porodila samice čtyři mláďata. Po kolínské zoo je Ostrava druhou evropskou zoo, kde se tito vzácní a v přírodě vyhubením ohrožení plazi rozmnožují, uvedla tisková mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.

Tito asi 40 cm dlouzí ještěři jsou ve své domovině úzce vázáni na vodu. Většinou se zdržují na větvích a jiných vyvýšených místech nad malými potůčky v horských lesích. Výsek takového lesa s vodní nádrží obývají krokodýlovci čínští i v ostravské zoo v expozičně-chovatelském komplexu Vadtha ni – Chrám gibonů, kde mají k dispozici hustě zarostlé akvaterárium. V jezírku mohou návštěvníci pozorovat i drobné rybky kardinálky čínské. Ostravská zoo přivezla pár krokodýlovců v červenci 2022 ze zoo v Kolíně nad Rýnem. »Kolínští chovatelé nám sdělili, že u krokodýlovců zaznamenali první pokusy o páření, a když se po čase začalo samici zvětšovat břicho, byli jsme si téměř jistí, že je březí,« popsal chovatel plazů a obojživelníků Lucas Bono. »Tento druh vyžaduje zimování při teplotách okolo 15 stupňů, proto byla zvířata na konci podzimu umístěna v chovatelském zázemí do zimovacího zařízení s odpovídající teplotou a dostatkem vegetace a substrátu, do kterého si zalezla a od listopadu do března zůstala ve stavu tzv. brumace, během kterého nepřijímala potravu. Oba jedince jsme pravidelně kontrolovali a vážili. Zatímco samec lehce ztratil na váze, samici se břicho stále zvětšovalo,« upřesnil Bono.

Samice krokodýlovců nekladou vejce, ale mláďata se vyvíjejí v těle matky. Po zhruba devíti měsících, může to ale také být po 8 až 14 měsících, se rodí živá mláďata vážící okolo 4 gramů. Samice rodí buď před brumací, nebo po ní, což byl případ i ostravské samice. Krátce po ukončení brumace se v teráriu objevila čtyři zdravá mláďata. Od narození jsou plně vyvinutá a schopná se sama o sebe postarat. Jako potravu jim chovatelé předkládají žížaly, cvrčky a bráněnky. Stejnou potravu dostávají i dospělí krokodýlovci.

Vzhledově vypadají mláďata jako zmenšeniny dospělců, odlišují se pouze zbarvením. Mají totiž jasně žlutou skvrnu na hlavě a naopak jim chybí červená barva na spodní části těla. Jelikož rodiče o své potomky nepečují, spoléhají malí krokodýlovci na svůj obranný mechanismus. V případě vyrušení natáhnou končetiny podél těla a znehybní, takže působí jako kus větvičky. Díky tmavému zbarvení dokonale splynou s okolím, a dokud nebezpečí nepomine, ani nemrknou. Takto dokáží setrvat i několik hodin. Díky tomu se jim daří oklamat většinu predátorů. Krokodýlovec čínský dospívá v průměru ve třech letech, kdy je již schopný reprodukce.

Všichni krokodýlovci zatím pobývají v chovatelském zázemí. Jakmile se oteplí, vrátí se dospělí jedinci do akvaterária v expozici Vadtha ni – Chrám gibonů. Mláďata zůstanou prozatím v zázemí.

»Zoo Ostrava je jedna z pěti evropských zahrad, které chovají vietnamský poddruh krokodýlovce čínského. Mimo Evropu je nechová žádná instituce. Včetně našich čtyř mláďat čítá současná evropská populace pouhých 29 jedinců. Odchovy se zatím daří (mimo Zoo Ostrava) jen v Kolíně nad Rýnem, kde se těmto plazům intenzivně věnují a podporují i vědecké a ochranářské aktivity přímo ve Vietnamu,« dodala inspektorka chovu Markéta Rejlková.  

Krokodýlovec čínský (Shinisaurus crocodilurus vietnamensis)

Tento až 40 centimetrů dlouhý ještěr je jediným zástupcem čeledi Shinisauridae. Fosilní nálezy tohoto ještěra sahají až do rané křídy, tedy do doby před více než 120 miliony let, a fosilie jsou známy z Asie, Evropy a Severní Ameriky. Byl popsán v roce 1930 a od 80. let se stal vyhledávaným druhem do terárií, i když zvířata se nedařilo dlouhodobě udržet a rozmnožit, dokud nebylo známo více o klimatických a ekologických podmínkách v místě jejich výskytu. Krokodýlovci obývají jen malé území na jihovýchodě Číny a severovýchodě Vietnamu. Ve Vietnamu byl krokodýlovec objeven až v roce 2003 a teprve v roce 2016 byla vietnamská populace popsána jako samostatný poddruh. Od čínské populace se liší jak morfologií, genetikou, tak především ekologickými nároky, protože žijí v celoročně mírných podmínkách a zimování, které trvá až 4 měsíce, u nich probíhá v teplotách pod 20 °C. V zoologických zahradách a chovech obecně je vietnamský poddruh zatím jen velmi málo zastoupen. V Červeném seznamu IUCN je krokodýlovec klasifikován jako ohrožený druh a zařazen do CITES přílohy I. Největší hrozbou pro jeho budoucnost je ničení už tak malých a fragmentovaných stanovišť a také nelegální lov pro konzumaci a čínské léčitelství, jako lék proti nespavosti a pro mezinárodní obchod s exotickými zvířaty.

(mac)

FOTO – Facebook/Zoo Ostrava – oficiální stránky, Zoo Ostrava/Markéta Rejlková a Lucas Bono, archiv Zoo Praha, wikipedia.org/Attribution-Share Alike 2.0 Germany/Wilfried Berns

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy