Láďa Vízek dostal těžce za uši. Zase neudržel jazyk za zuby a podle nejmoudřejších všech, co do všeho mluví, pozurážel celou komunitu gayů minimálně od Aše po Starý Hrozenkov.
Určitě tu kauzu znáte (fotbalista Jankto zveřejnil svoji homosexualitu), byla teď hned druhá na tapetě za dominujícím voláním po třetí světové válce, a Vizour zase zveřejnil svůj názor. Úplně stejný, jaký byl dříve úplně běžný u našich rodičů či prarodičů. Neřekl nic jiného. Akorát prudce sjel do příkopu z dnes vyznačené trasy falešné korektnosti, která za dob našich rodičů, prarodičů a praprarodičů vedla jiným směrem. Skoro bych řekl, že směrem zcela opačným. Co do příkopu?! Zahučel z toho nejstrmějšího srázu kamsi do hlubin nekonečně propasti.
Láďo, Láďo, máš tohle ve svém věku zapotřebí? (Ta tykačka je jaksi společenská, poněvadž podle vžité normy se bývalému skvělému křídelníkovi pražské Dukly a reprezentace ze zásady nevyká).
A za co ho vlastně budou vbrzku pro výstrahu na staroměstském rynku věšet, shrnul eXtra.cz: »Nejprve v reakci na coming out aktivního hráče Jakuba Jankta v Událostech, komentářích prohlásil, že ‚to do přírody nepasuje‘, v pořadu 168 hodin si postěžoval, že by radši o gayích vůbec nic nevěděl, pro eXtra.cz pak padlo jedno hanlivé pojmenování Jankta – tak názory, jak je ‚pohled na líbající se muže hrozný a jejich tanec ujetý‘.
Facek dostal Láďa nepočítaně. Taky od moderátora populární show kanálu O2 TV sport Tiki-Taka Petra Svěceného, kde Vízek býval častým hostem a kde si už zřejmě neškrtne.
Já to řeknu jinak. Jestli se komukoli nepříčí líbající se či v těsném objetí tančící muži a jestli si ten kdokoli myslí, že toto do přírody patří, nechť se klidně dál dívá a dál tomu věří, ale ať Láďovi nebere, když si to nemyslí a před líbajícími se muži zavírá oči. Dodávám, že Janktovi fandím a Vízkovi nestraním. Jen se snažím uplatňovat tu farizejskou demokracii v praxi, byť to slovo z duše nesnáším. To je, prosím pěkně, vše. Nebo vy jste v přírodě viděli, jak spolu laškují dva srnci, či dva zajíci nebo snad dva koloušci? Lhal on? Patří to do přírody? Co mi na to v rámci korektnosti odpovíte, když se zamyslíte…?
Ale ano, pojďme k něčemu méně kontroverznímu. Asi byste mě považovali za cvoka, kdybych se ani slovem nezmínil o dvou velkých úspěšních českých sportovců v tomto týdnu. Vlastně musím napsat »sportovkyň«, v rámci korektnosti, či spíše genderové vyváženosti.
Ne, nebojte, už toho opravdu nechávám, a jdu smeknout klobouk před Evou Adamczykovou a Martinou Sáblíkovou. Snowboardcrossařka Adamczyková, tehdy ještě pod dívčím jménem Samková, si v prosinci 2021 přivodila těžký úraz. Kvůli zlomeným nohám přišla i o loňské zimní olympijské hry v Pekingu, přesto se dokázala vrátit a první vítězný start po návratu přišel v pravý čas – na mistrovství světa v gruzínském Bakuriani. To je skoro námět na slaďák made in Hollywood!
Na filmovém plátně by se ostatně skvěle vyjímala i rychlobruslařka Sáblíková. Kdyby chtěla někdy prodat své medaile, jako to svého času udělal vodní slalomář Pollert, byla by v pořádném balíku. Vždyť už jich má z mistrovství světa na svém kontě neuuvěřitelných 31. A i v 35 letech ukazuje, že zdaleka nepatří do starého železa, čehož důkazem je čtvrteční bronz na tříkilometrové trati z MS v Heerenveenu. Navíc i ona se musela vykurýrovat z pořádných polízanic. Před startem sezony se zranila, v prosinci se při tréninku v Calgary řízla bruslí do pravé nohy a ještě před týdnem ji trápila nemoc. Terminátora, vlastně terminátorku, ale nemůže nic rozhodit. Díky, Martino!
A ještě mi dovolte, abych se zastavil u domácího hokeje. V úterý natěšená pražská O2 arena čekala, jak Sparta dovrší svoji stíhací jízdu pod vedením trenérů Hořavy a Wallsona, kteří klub neuvěřitelně vytáhli z 13. místa. Mělo to být až na místo druhé. Ale nestalo se – Pražané, kteří dohrávali svůj zápas, zatímco konkurenční Vítkovice měly volno, překvapivě nestačili na Olomouc, jíž chybělo deset hráčů základní sestavy a představila se v O2 areně s juniory, dorostencem a také s obráncem v útoku. Jak řekl útočník Sparty David Kaše, když už se ze 13. místa vyšplháte tak vysoko, je trestuhodné, že to nedokážete potvrdit posledním krokem. Prohra 1:2 na nájezdy kýžené tři body logicky nepřinesla.
Drama, které se nerozhodlo v normální hrací době, absolvovali ve středu i fotbalisté Sparty. Ti však s vítězným koncem – v poháru zdolali Slovan Liberec na penalty a spravili tak fanouškům rudých barev náladu. Mimochodem, tři pražské celky v semifinále MOL Cupu, to je také docela rarita…
Takže sportu zdar – a úspěšný víkend všem sportovcům i nesportovcům.