Chce se mi zvracet!

Manžel Libuše bude rukovat. Už je tomu tak. Abych byl pinktlich – Přemysl Oráč, manžel kněžny Libuše, se chystá do války. Pověst o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi zachytil kronikář Kosmas na počátku 12. století. Dle ní panovala velká nespokojenost s vládou kněžny Libuše a muži muže chtěli za vládce. »Proto byl Přemysl povolán na knížecí stolec a oženil se s Libuší,« dozvíme se zase od kronikáře Václava Hájka z Libočan.

Touto nelogickou, přímo fantasmagorickou paralelou s dalším dárkem pro Putina, raketometem Přemyslem, chci tlustým červeným fixem minimálně dvakrát až třikrát podtrhnout onen teatrální sarkasmus doby, v níž žijeme. Mnozí dokonce rádi a dobrovolně.

S pitomostmi těmito a mnohými dalšími jim pokrevně příbuzným bravurně šermuje nejglobálnější server na území České republiky – forum24.cz, taktéž se dovolávající oné historické paralely, když o raketometu Přemyslovi píše jako o někom, kdo dokáže přeorat celé pole.

Sourozeneckými perlami rozhodně nešetří: »Iniciativa Zbraně pro Ukrajinu, která vybírá finance na zbraně pro bojující Ukrajinu, spustila další, v pořadí již třetí sbírku. Poté, co se z vybraných peněz podařilo koupit tank, který dostal jméno Tomáš, a také patnáct protileteckých kulometných dvojčat Viktor, měl by k Putinovi zamířit třetí dárek, raketomet RM-70, který dostane příhodné jméno Přemysl. Cílem je vybrat 50 milionů korun a zakoupit za ně mobilní raketomet RM-70, jemuž bylo vybráno jméno Přemysl, a sadu 365 raket. Jasný odkaz na naši bájnou historii vychází z ‚dovednosti‘ této zbraně, která umí jedinou salvou doslova přeorat značnou část prostoru, v němž se může nacházet nepřítel.«

Tohle je něco tak slabomyslného, že i kdybych ctil Zelenského více než vlastní rodiče a zbytek života chtěl strávit ve zkorumpované Ukrajině, ani tak bych to nenazval jinak. Pokud je skutečně pravdou, co uvádí web zbraneproukrajinu.cz, že dosud se vybralo přes 395 miliónů korun, docházejí mně slova – a že jich mám slušnou zásobu. Slušných i neslušných, avšak ani mezi těmi neslušnými nenacházím žádné, které by dostatečně výstižně obsahovalo to, co si myslím.

Taky se na citovaném webu dozvíte, že »po dohodě s ukrajinskou ambasádou budeme na jednotlivé konkrétní zbraně a projekty vybírat peníze na náš účet. Až budeme mít pohromadě celou částku, pošleme ji na účet ambasády. Celou. 100 % vašich příspěvků na zbraně použijeme na jejich nákup.«

Jaksi se v tom ztrácím. Oni tedy pošlou všechny peníze na účet ukrajinské ambasády a pak píší, že všechny ty peníze POUŽIJEME na nákup zbraní. Jde o to množné číslo slovesa použít, resp. POUŽIJEME.

Kdo MY (1. os. č. mn.)? – když peníze jsou již na účtu ambasády? Že se pak pro média zorganizuje tyjátr s Fialou, jenž v češtině (ťulpas jeden) píše na hlaveň jakéhosi tanku Tomáše (ví Bůh, zda pojízdného, natož bojeschopného) vzkaz ukrajinským válečníkům, na tom není nic složité, ale… Dnes a denně se dozvídáme, kde všude končí peníze, zbraně, střelivo, vojenský materiál a humanitární pomoc, zasílané na úkor naší přítomnosti a budoucnosti plnými hrstmi do země krále Volodymyra.

Proto je na místě rozrýt i tuhle šaškárnu se zbraněmi pro Putina nebo pro Ukrajinu – jak chcete. Kde vlastně končí ty finance, ocitnuvše se na účtu ukrajinské ambasády? Netvrdím apriori, že je někdo ukradne, jen by mě zajímalo to vyúčtování… A taky bych chtěl vidět toho Přemysla, jestli se vůbec rozjede, jestli vůbec vystřelí. Že ho Fiala asi zase podepíše, mně je ukradený.

A to už nemluvím o té »forumove24.cz« drzosti, vypůjčit si k symbolizování této zvrácenosti tak významnou kapitolu z českých dějin. Chce se mi zvracet.

Pavel Votruba