Dolnice u Chebu, kde to vlastně je? To se asi bude ptát mnohý z vás, kteří budete tento střípek naší krajiny číst. Starobylá usedlost, později i osada na severním okraji Chebu, je proslulá mezi přírodovědeckou veřejností jednak svou přírodní památkou, a jednak, a to hlavně, paleontologickým nalezištěm savčí fauny severočeských třetihor.
Ale i osada, dnes spojená s Chebem, má několik zajímavostí. Na severním okraji obce se nachází zajímavý objekt, kterému všichni říkají tvrziště. O této tvrzi však nemáme pražádných zmínek ani údajů. Naše teorie zatím pracuje s faktem, že se zde nachází zbytek příkopových a valových fortifikačních zařízení. Pravděpodobně se zde nacházelo slovanské hradiště využívané do raných dob středověku. Hradiště zatím ale nebylo archeologicky prozkoumáno a nezbývá než čekat na další výzkum. Pokud by se však zprávy nemýlily a skutečně zde stávala tvrz ve středověkém období, musela by to být malá tvrz některého z málo významných chebských měšťanů. Zatím si však jen připomeňme patrový panský dům o rozměrech 9 x 17 m., který se v obci Dolnice skutečně nachází a který býval v državách chebských měšťanů. Přístup do obce je veden po silnici z Chebu.
Přírodní památka Dolnice získala svůj název po blízké osadě, a byla vyhlášena roku 1966. V lokalitě kolem rybníčku se nacházejí velmi zajímavé druhy vodních rostlin a živočichů přirozeného biotopu. Přístup k lokalitě je omezen na neznačenou cestu z obce Dolnice východním směrem a následně je nutno překonat železniční trať, z jejíhož náspu lze také rybníček nejlépe pozorovat. Právě tato přírodní památka vypovídá o utváření zdejší krajiny, která se vyvinula v místech chebské pánve, ve které se před miliony let ukládalo třetihorní hnědé uhlí, které se ovšem za časů člověka také těžilo. A právě v nadloží této uhelné sloje byla nalezena zatím nejstarší fauna severočeských třetihor. Porovnáním s ostatními faunami podobného stáří v Evropě tak mohlo být stanoveno stáří hnědouhelných slojí v severočeském Krušnohorském prolomu. Také v případě dolnické fauny sahají literární údaje hluboko do minulosti, naleziště zkoumal i slavný Johann Wofgan Goethe během svých posledních pobytů v Čechách v letech 1821–1823.
Vykopávky na nalezišti Dolnice na severním okraji Chebu objevily tři úrovně nálezů, které patří ke vzácné nejstarší fázi vývoje miocénních savců, s typickým společným výskytem přežívajících archaických druhů a nově příchozích progresivních druhů; to prokazuje výraznou změnu životního prostředí v průběhu spodního miocénu. Lokalita Dolnice byla objevena již na sklonku 18. stol. Patří proto k nejdříve známým savčím faunám v Evropě, které byly zkoumány např. básníkem J. W. Goethem – nadšeným geologem a přírodovědcem.
A co se zde všechno našlo? V zelenavých slínech a prachovcích okrajové části chebské pánve ti objevil prof. Oldřich Fejfar tři polohy s faunou se zástupci vačnatců (rod Amphiperatherium – příbuzný dnešních vačic), hmyzožravců, hlodavců, šelem, nosorožcovitých a koňovitých lichokopytníků, jelenovitých a vepřovitých sudokopytníků a chobotnatců, z nichž významný je mastodon Gomphotherium angustidens, který se zde objevil před 18 miliony lety. Faunu doplňují nálezy ryb, ještěrek, slepýšovitých ještěrů a hadů. Rostlinstvo odráží nejteplejší a nejstálejší klima miocénu.
Malé území, ale jak bohaté na paleontologické nálezy! Určitě patří k nejzajímavějším střípkům naší vlasti.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora