Spojené státy vyjádřily znepokojení nad politickou a ústavní krizí v Polsku, která se vyostřila po událostech kolem tamního Ústavního soudu. Americký velvyslanec ve Varšavě Tom Rose označil situaci za mimořádně vážnou a zdůraznil, že Washingtonu jde především o stabilitu, bezpečnost a demokratickou budoucnost země. Zároveň vyzval polské úřady, bezpečnostní složky i demonstranty ke zdrženlivosti a zabránění násilnostem.
»Amerika stojí při Polsku. Není na nás, abychom soudili nebo se vměšovali do jeho vnitřních záležitostí. Naším zájmem je stabilita, bezpečnost a demokratická budoucnost země, kterou hrdě nazýváme svým přítelem a spojencem,« napsal Rose na sociální síti X.
Diplomat popsal situaci jako »extrémně vážnou« a »bezprecedentní patovou situaci ohledně využívání státní moci vládou, jakož i ohledně nezávislosti a autority ústavní instituce«. Shromáždění tisíců demonstrantů před budovou soudu podle něj napětí ještě více vyostřuje.
Polsko se ocitlo v jedné z nejvážnějších politických a ústavních krizí posledních let. Spor mezi vládou premiéra Donalda Tuska a prezidentem Karolem Nawrockým se soustředí na složení a vedení Ústavního soudu, jehož legitimitu a personální obsazení jednotlivé strany vykládají zásadně odlišně.
Návrat prezidenta ze Senegalu a policejní zásah
Dramatický vývoj vyvrcholil v pátek, kdy se prezident Karol Nawrocki rozhodl předčasně ukončit zahraniční cestu do Senegalu a vrátit se do Polska. V noci na sobotu se před budovou Ústavního soudu shromáždily silné policejní jednotky a demonstranti. Podle agentury Associated Press někteří protestující prolomili plot a házeli předměty na policisty. Tři lidé byli zatčeni.
Policie uvedla, že se rozmístila v okolí budovy, ale do samotného soudu nevstoupila. Podle jejího vysvětlení tomu předcházela žádost soudkyně Anny Korwin-Piotrowské, která upozorňovala na možná rizika pro život a zdraví soudců i zaměstnanců a na nebezpečí narušení veřejného pořádku.
Krátce před pátou hodinou ranní dnes prezident prostřednictvím svého šéfa kanceláře Pawla Szefernakera zveřejnil prohlášení, v němž odsoudil »násilné obsazení ústavního orgánu«. Požadoval okamžité odstranění policejních sil z budovy a svolal na tentýž den naléhavé konzultace se zástupci všech parlamentních politických sil s cílem obnovit ústavní pořádek. Zároveň oznámil, že povolil vstup do budovy Bartłomieji Sochańskému, zástupci dosavadního předsedy soudu Bogdana Święczkowského.
Spor o vedení Ústavního soudu
Bezprostředním důvodem vyhrocení situace bylo rozhodnutí soudkyně Anny Korwin-Piotrowské, která oznámila pozastavení výkonu funkcí předsedy Ústavního soudu Bohdana Święczkowského a místopředsedy Bartłomieje Sochańského. Jejich pravomoci měly být pozastaveny na jeden měsíc.
Korwin-Piotrowská své rozhodnutí odůvodnila tím, že oba představitelé soudu odmítli umožnit čtyřem soudcům zvoleným Sejmem účast na valné hromadě Ústavního soudu, čímž podle ní bránili rozhodovacímu procesu. Následně se ujala povinností předsedkyně tribunálu s odkazem na zákon o organizaci a provozních postupech Ústavního tribunálu z roku 2016. Argumentovala přitom tím, že je soudkyní s nejdelší praxí.
Její postup však vyvolal ostrý odpor. Oficiální účet Ústavního soudu na sociální síti X informoval o údajném nezákonném převzetí webových stránek instituce. Zdůraznil, že Święczkowski zůstává předsedou soudu a Korwin-Piotrowská není jako jeho nástupkyně uznávána. Účastníky událostí označil za aktéry pokusu o státní převrat.
Sama Korwin-Piotrowská obvinění z uzurpace odmítla. Na otázku novinářů odpověděla: »Odpovím, že plním své povinnosti. Mou povinností je reagovat na situaci, kdy prezident a viceprezident [Bartłomiej Sochanski] hrubě porušují Základní zákon země a přivádějí soudnictví do stavu, kdy přestalo plnit svůj základní úkol chránit občanská práva a svobody.« Dodala, že chápe »břemeno řešení situace«, které na ni dolehlo.
Prezident Nawrocki se následně vydal k Ústavnímu soudu a navzdory odporu se mu podařilo vstoupit do budovy. Jeho tiskový mluvčí Rafał Leśkiewicz označil pokus zabránit hlavě státu ve vstupu za »porušení jeho imunity«. Maciej Berek, který zveřejnil video incidentu, naopak uvedl, že si prezident zvolil »cestu fyzické konfrontace«.
Opozice hovoří o pokusu o převrat, Tusk hájí obnovu právního státu
Spor má kořeny v dlouhodobém konfliktu o podobu polského soudnictví. Strana Právo a spravedlnost (PiS) během své osmileté vlády v letech 2015 až 2023 prosadila změny ve složení Ústavního soudu a jmenování řady soudců. Vláda Donalda Tuska, která nastoupila do úřadu v roce 2023, naopak slíbila obnovit nezávislost soudnictví a zvrátit kroky předchozí administrativy.
Současný spor tak není pouze střetem o jednotlivé personální změny. Obě strany zpochybňují legitimitu kroků svých protivníků a jejich výklad ústavních pravidel. Výsledkem je dlouhodobá institucionální patová situace, která nyní přerostla v otevřený konflikt přímo před budovou nejvyšší ústavní instituce.
Premiér Tusk vládní postup obhajuje jako součást obnovy právního státu po letech vlády PiS. »Po letech bezpráví pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS) není tento proces snadný, někdy bolestivý a vyžaduje rozhodné kroky. Jiná cesta neexistuje,« prohlásil.
Opozice naopak události označuje za útok na ústavní pořádek. Místopředseda Sejmu Krzysztof Bosak z euroskeptické koalice Konfederace uvedl, že se vláda pokusila odvolat zaměstnance Ústavního soudu, ale v daný den neuspěla.
»Tato situace bude pravděpodobně trvat ještě několik dní, možná týdnů, možná i měsíců. Musíme jednat zodpovědně. Naším cílem není vyvolávat nepokoje, ale vyvést zemi z krize, do které se nás tato vláda snaží zatáhnout,« prohlásil.
Bosak zároveň vyzval polské občany k solidaritě se zaměstnanci prezidentské kanceláře, kteří by podle něj mohli čelit obviněním kvůli obraně ústavy. Obrátil se také na policisty s varováním, že ne každý příkaz nadřízeného musí být v souladu se zákonem.
»Je nemožné si představit situaci, kdy se řetěz policistů nerozejde pro hlavu státu. Vážení důstojníci, ne každý rozkaz vydaný velitelem je v souladu se zákonem. Dodržujme všichni zákon,« uvedl.
Vůdce strany Nová naděje Sławomir Mentzen vyzval ke svolání Rady národní bezpečnosti a konzultacím s politickými představiteli. Podle něj se země ocitla na pokraji převratu. Podobně situaci hodnotí i vedení PiS, které události označuje za další fázi pokusu o státní převrat.
Místopředseda Sejmu Marcin Górała prohlásil, že Ústavní soud »nebude vydán uzurpátorům«, a vyzval k podpoře prezidenta Nawrockého. »Mohou být proti nim vzneseny nároky, ale nemohou být svrženi silou,« dodal. Górała zároveň obvinil Tuska, že ze země udělal banánovou republiku.
Spor o policejní pohotovost a samopaly
Napětí dále zvýšilo zveřejnění dokumentu z 29. října, který podepsal zástupce policejního náčelníka Tomasz Michułka. Podle zveřejněných informací stanovoval plnou pohotovost konkrétních jednotek centrální policejní zálohy v období od 2. do 8. listopadu.
Plánované vybavení zahrnovalo samopaly, neprůstřelné vesty, přilby a prostředky pro potlačování nepokojů. Nešlo však o doložený příkaz k okamžitému vyzbrojení všech policejních hlídek, jak by mohly naznačovat některé překlady dokumentu. Vedení policie jeho existenci uznalo, ale popřelo souvislost s událostmi kolem Ústavního soudu. Podle oficiálního vysvětlení se pohotovost týkala hrozeb sabotáže a záškodnictví.
Dokument zveřejnil Mentzen, který upozornil na pokyn určený regionálním velitelům. Není však známo, zda je zveřejněný dopis autentický. Samotné vedení policie odmítlo, že by opatření souviselo s děním u soudu.
Rozdílný pohled Tuska a Nawrockého na Ukrajinu a Evropskou unii
Politický střet mezi premiérem a prezidentem se neomezuje pouze na otázky soudnictví. Výrazné rozdíly mezi nimi jsou patrné také v postoji k Evropské unii, Ukrajině a bezpečnostní politice.
Tusk zastává proevropskou orientaci a považuje politicky i obranně integrovanou Ukrajinu za důležitou součást bezpečnosti Polska a celé Evropy. Zdůrazňuje význam pevného zakotvení Polska v Evropské unii a podporuje vojenskou pomoc Kyjevu. Obnovení právního státu a uvolnění evropských fondů vnímá jako předpoklady pro posílení postavení Polska v regionu.
Nawrocki naopak reprezentuje konzervativně-nacionalistický proud. Je proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie i NATO a upozorňuje především na nevyřešené historické spory, včetně volyňského masakru. Vztahy s Kyjevem podle něj nemohou pokračovat bez většího respektu k polským zájmům. Kritizuje také podle svého názoru přílišné ústupky, které Polsko Ukrajině poskytlo, zejména v oblasti zemědělství a dopravy.
Nawrocki udržuje blízké vztahy s okolím amerického prezidenta Donalda Trumpa a maďarského premiéra Viktora Orbána. K Evropské unii přistupuje skepticky a odmítá podle něj nadměrné zasahování Bruselu do polské suverenity. Svůj postoj ke vztahům s Kyjevem shrnul slovy: »Ukrajina se k nám chová oportunisticky.«
Další politická fronta: snaha o odvolání prezidenta
Napětí mezi vládou a prezidentským úřadem se promítá také do debat o možné odpovědnosti samotného Nawrockého. Podle zveřejněných informací se vládní koalice zabývá možností zahájit řízení o jeho odvolání. Důvodem mají být obvinění související s údajnou účastí na obchodování s lidmi a kuplířství v době, kdy pracoval jako člen ostrahy. Tato tvrzení však představují obvinění, nikoli potvrzené skutečnosti.
»Sklenice přetekla. Bude se jednat o zahájení řízení o odvolání prezidenta z funkce,« uvedl polský úředník. Ústavní soud by v případném procesu mohl sehrát významnou roli.
Do sporu se zapojil také bývalý prezident Andrzej Duda, který na sociální síti X zveřejnil celý článek 128 polského trestního zákoníku, jenž se týká státního převratu.
Polsko tak stojí před zásadní otázkou, zda se jeho politickým představitelům podaří najít cestu z institucionální krize, aniž by se konflikt přenesl do dalších státních institucí a bezpečnostních složek. Právě na to nyní upozorňují i Spojené státy. Americký velvyslanec dal najevo, že Washington nechce zasahovat do vnitřních záležitostí svého spojence, současně však považuje stabilitu a demokratickou budoucnost Polska za důležitý společný zájem.
(is)