Argema 40 let na scéně. Ve znamení výročních akcí byl letošní rok pro moravskou rockovou legendu, kterou ale kromě melodických vypalovaček proslavila i řada »ploužáků«. Její sestava se za ony čtyři dekády dosti proměnila, ale jeden základní kámen v ní zůstal. Bubeník Pepa Pavka. A v rozhovoru pro iportaL24.cz nastínil nejen bohaté plány pro rok příští, ale obul se například i do naší vlády, kterou nazval jako spící Šípkovou Růženku, a řekl, co pro muzikanty z Argemy v současné době znamená »zájezd od ROH«…
Jak moc jste si užívali letošní sezonu, jež byla jubilejní? Který moment bude tím vůbec nejzapamatovatelnějším?
Byla to prostě skvělá oslava »Argema 40 let na scéně«. Od začátku dubna do poloviny října jsme odehráli osmdesát koncertů a moc jsme si je užili. Hned na začátku oslav jsme měli dva vyprodané Víkendy s Argemou a podle ohlasu fanoušků se i oni náramně bavili, takže jsme všichni odtud odjížděli nadšení a slíbili si, že si to určitě ještě zopakujeme. To se musí zažít, ty pocity se prostě popsat nedají.
Jaké byly předchozí dva roky s covidem, kdy se kultura de facto zastavila? Propadali jste panice a beznaději, nebo něco takového Argemě není vlastní?
Samozřejmě je to jako u každého jiného. Člověk byl spíš naštvanej, že ta spousta práce vynaložená na promo ke koncertům vyjde vniveč. Vždyť když všechno vláda zakázala, my měli zrovna vyjíždět na tour – po tříměsíční pauze. Panice jsme určitě nepropadali, ale ta beznaděj určitě tak trošku byla. Najednou jsme byli nejenže bez koncertů, ale zároveň i bez možnosti vidět se se svými fanoušky. Kultura byla těmi restrikcemi zasažená hodně.
Dosáhla kapela i na nějaké kompenzace za zrušené koncerty?
Bohužel jako kapela ne. Já dokonce v první vlně nedostal od státu ani korunu. V té druhé jsem už na tu základní kompenzaci dosáhl. Ale co si budeme povídat, radši bychom koncertovali. Nakonec se i pár koncertů přes léto odehrálo, ale bylo to jenom tak, abychom si zahráli, protože i spousta fanoušků díky tomu, že nebyli očkovaní, na koncerty nakonec vůbec nesměla. Což byl i z hlediska návštěvnosti na vystoupeních velkej problém jak pro kapely, tak i pro pořadatele.
Nebojíte se, že se do muziky nějakým negativním způsobem promítne i stávající energetická krize?
To ukáže čas, ale doufáme, že ne. I když v dnešním světě je možné vše. Naše vláda mi připadá jako ta Šípková Růženka. Pořád spí a spí, a princ, který by ji probudil, se ne a ne najít. Snad se ta naše garnitura brzy vzpamatuje a dodá lidem i trochu optimismu tím, že pro ně udělá alespoň něco, tak jako vlády v jiných zemích.
Pojďme k něčemu veselejšímu. Pepo, čím to je, že se na Moravě tvoří lepší rock než v Čechách?
No to jste mě fakt rozesmál! Určitě bych neřekl lepší, ale třeba jiný…? Morava vždycky byla zpěvnější a melodičtější. Byl to prostě kraj, kde se v každé rodině zpívalo. A dodnes tomu tady na Slovácku tak je. Je to krásný, ale zároveň nám to bylo i dost vyčítáno, že zníme jaksi moc Moravsky. No nechápu, jak to pro někoho může být divný, když my z Moravy pocházíme (smích). Ale nám to faaakt nevadí, ať si každý píše, co chce. Pro nás jsou důležití naši fanoušci, které bereme jako svoji rodinu. Prožíváme s nima všechny ty krásný koncerty a věřím, že jak oni nabíjejí nás, tak my jim to z pódia zase vracíme zpět!
Na příští rok máte pro fanoušky přichystané dvě lahůdky. Již teď vyprodaný Víkend s Argemou a společný koncert s Olympikem. Jak vůbec budou obě akce probíhat? A dostanou se ještě lidé na druhou uvedenou akci?
To bude TOP. Víkend s Argemou bude skvělej, to už je jasný teď, a s Olympikem se parádní akce uskuteční 21. dubna 2023 ve sportovní hale v Hluku. Těšíme se na ně, protože jsme se dlouho nepotkali na pódiu – naposledy na natáčení nějakého pořadu v České televizi. A navíc, v Olympiku teď hraje na klávesy náš bývalý spoluhráč Pavel Březina, tak se těšíme, že se po dlouhé době zase potkáme. Nějaký lístky v předprodeji ještě jsou, ale celkem rychle mizí. Každopádně to bude hezký (smích)!
Řadové album Andělé je již dva roky staré. Plánujete novinku, tedy pokud za ni nebudeme považovat letošní výběrové CD Vzpomínky na Bobra? A mimochodem, toto album také můžete představit…
Jak říkáte, letos jsme vydali vzpomínkové album na našeho zpěváka Zbyňu Horáka, který bohužel v minulém roce zemřel. Vyšlo pod názvem Vzpomínky na Bobra a je na něm celkem šestnáct písniček, kterými mu vzdáváme hold za to všechno, co pro Argemu udělal. Jsou tam starší pecky, jako například Vyznání, tak i ty novější, jako Řád je zákon, nebo Vzpomínky. Nové album samozřejmě plánujeme, ale prozatím je to ve fázi, kdy si teď dáváme nějaké představy dohromady. A k tomu ještě taky připravujeme jedno velké koncertní překvápko na podzim. Zatím k tomu nemůžu nic prozradit, ale slibuju, že budete první, kdo se to dozví (smích).
Argema a Vánoce, to jde také docela dobře dohromady. Kolik vánočních písní jste vlastně již vydali? A neláká vás využít marketingově vánočního koncertování více, jak to dělají mnozí interpreti?
Řekl bych, že vánoční písničky máme tři, pokud si dobře pamatuju. Vánoční koncerty jezdíme pravidelně už hodně let. Vždycky mezi svátky jsme odjeli šest koncertů, které jsme pojali i tak trochu svátečně. A právě proto jsme si řekli, že letos si konečně po těch dlouhých letech ty Vánoce užijeme s našimi rodinami, ať to kouzlo Vánoc taky jednou zažijeme! Všude se o tom kouzlu Vánoc mluví a my vlastně nevíme, co to obnáší (smích). Ale příští rok už opět vánoční tour pojedeme. Letos je to výjimka.
Snad to nebude bráno jako novinářsky neetické, ale proč to nepřiznat…? Mám velmi rád vaše »Pomaláče«. Kterého z nich si nejvíce ceníte vy (teď nemluvím o čtyřech albech s tímto názvem, ale o pomalých skladbách)?
Těžko říct. Já jich mám rád několik. Ale kdybych měl jmenovat, tak Milion snů, Vyznání, Andělé, Všední den, Zbylo jen přání, Stýská se mi, a tak bych mohl pokračovat. Je jich prostě velká spousta. A mám je rád proto, že jsou ze života a každý se v nich najde.
Rockeři, kteří začínali metalově… Kde se ve vás bere ta romantika? Dodávají vám ji fanoušci, resp. fanynky?
Ono je to spíš tím, že se časem někteří muzikanti v kapele obměnili, a tím pádem to i cítíme jinak. Navíc, čím je člověk starší, tím víc má zkušeností ze života, a o tom to je. O tom všem vlastně zpíváme.
Sestava Argemy se za 40 let měnila poměrně hodně, až na výjimku, kterou jste vy. Což bývá asi normální, ale unikem jsou výměny zpěváků. Je to důkaz toho, že kapela není postavená na jednom frontmanovi jako Olympic, Kabát nebo třeba i vám regionálně blízký Premier?
Argema je postavená především na písničkách. My to hraní si na frontmana ani nebereme. Jsme Argema jako celek, a tak to má být. Myslíme si, že tak je to správný a určitě do budoucna to tak i stále bude. Někdy to ale byl právě velký problém a někteří naši spoluhráči s velkým egem to prostě nedali a odešli. Ale jak vidíte, kapela funguje a šlape dál. Možná bych i napsal, že po 40 letech v parádní kondici (smích)!
Deset let je zpěvákem Jaromír Hnilica. Je to tedy již definitivní volba pro pěvecký part?
Jo, určitě je, ale to je spíš otázka na něj. Ovšem žádný signály nemám, že by něco zamýšlel. Jsme super parta, a to pak dohromady vždycky dobře funguje!
Dokážete se v kapele i pohádat? Třeba při tvorbě nových skladeb? A kdo mívá hlavní slovo? Vy?
Nebudete mi věřit, ale my se nehádáme, a když říkám »nehádáme«, tak tedy »vůbec nehádáme«. Je to asi divný, ale nenacházíme k tomu důvody. Vždycky se nějak domluvíme. Samozřejmě, když se něco musí, jak se říká, rozseknout, tak je to na mně. No, a když je z toho pak nějakej průser, tak je to taky na mě (smích)!
Jak moc vás těší, když písně Argemy zaznějí v rádiu? A nepřepínáte stanici, když znáte každý tón i slovo?
Každopádně, jako každýho jinýho interpreta, nás to potěší. A o to víc, že rádia Argemu moc nehrají. Tak proto to ani nepřepnem a rádi si i poslechnem.
Jakou muziku nejraději posloucháte v autě nebo doma?
Hudbu v autě při jízdě na koncerty moc neposloucháme, spíš relaxujeme tím, že si pouštíme TV filmy. Ale když už muziku, tak nějaký koncerty známějších zahraničních kapel. Vyhraněnou kapelu ale nemáme. Prostě, co je zrovna v kurzu.
Jaké budou Vánoce Pepy Pavky a kapely Argema? Uděláte i nějaký společný vánoční večírek?
Společný vánoční večírek neplánujeme, ale v únoru máme týdenní společnou dovolenou – jak se mezi námi sportovci říká, »soustředění« (úsměv) – ve Špindlu. Oprášíme lyže, sáňky a boby a vyrazíme do víru sjezdovek. No a večer, to už je jasný! Relax, bublinky a něco popijem. Prostě takový zájezd od ROH (smích). No a pak už v březnu opět koncerty – a že jich je připraveno požehnaně! Fanoušci se mají na co těšit. Vše podstatné najdete na fcb a na našich stránkách www.argema.cz.
Vaše přání do roku 2023?
Argema vám přeje bohatého Ježicha, rozesmátý Nový rok a hlavně v tom příštím roce nezakopnout a doběhnout zdárně do svých vysněných cílů. Hezký poslech u našich písniček a jenom samé dobré zprávy!
Petr Kojzar
FOTO – archiv Pepy Pavky