Zemědělství jako zdroj obnovitelné energie

Každá civilizace ke svému rozvoji potřebuje dostatek levné energie, stejně tak i ta naše. A když ji nedokáže zajistit, tak dochází ke kolapsu celé civilizace. Abychom jako průmyslový stát s její velkou spotřebou obstáli v konkurenci se světem, tak jí musíme mít nejen dostatek, ale i za přijatelnou cenu. A tady je náš velký problém.

Společná solidarita?

Rozvoj Anglie v 19. století byl umožněn dostatkem levného uhlí a vynálezem parního stroje, rozvoj USA začátkem 20. století zase vynálezem spalovacího motoru a dostatkem levné ropy v Texasu. Západ, jak to vypadá, tak se vypořádá s odchodem od levného ruského plynu a ropy a zajistí dostatek energie z jiných zdrojů. Zde se projevila solidarita a společný postup ve vzájemné výpomoci v zabezpečení množství dodávek. Když ale přijde na finance, tak solidarita najednou končí. Země, které mají zdroje plynu a ropy, jako Norsko a USA, sice zvýšily těžbu a pomáhají nahradit dodávky z Ruska, ale za ceny mnohonásobně vyšší. Bez ohledu na solidaritu a společný postup proti Rusku, na současné energetické krizi vydělávají stamiliardy až biliony dolarů na úkor zemí, které vlastní zdroje nemají. Za této situace jsme mezi těmi státy EU, které na současné situaci prodělávají nejvíce. Je dobré dávat si ambiciózní cíle, je ale reálné nebezpečí, že Evropa se stane pouhým divákem v geopolitickém soupeření světových mocností.

Problémy prohlubuje Green Deal

Evropa se ve svém zeleném mesiášství rozhodla, že zachrání planetu bez ohledu na ostatní svět. Nevadí jí, že se podílí jen z 9 % na světových exhalacích, a že když se ostatní nepřidají, tak docílí leda sebedestrukci, což už probíhá v cenách energií. Dnes je cena plynu až 10x vyšší, než byla před Green Dealem a válkou na Ukrajině. Evropa bude nekonkurenceschopná, např. v USA mají podniky plyn až 12x levnější, a výroba se začíná stěhovat z Evropy do Ameriky. Ambiciózní cíle Green Dealu, to je přestat používat fosilní paliva a co nejdříve dosáhnout uhlíkové neutrality přechodem na obnovitelné zdroje energie, hezky zní na ekologických summitech, na které létají ekologičtí nadšenci soukromými letadly, bez ohledu na uhlíkovou stopu. Ale v reálném životě dosažení uhlíkové neutrality bude nesmírně náročné až nemožné. Asi se všichni shodneme, že jsme společně odpovědni za stav naší planety, ale při řešení tohoto problému je třeba používat zdravý rozum, a ne se řídit ideologickými předsudky. Preferujeme elektroauta, ale za současného stavu výroby aut a elektřiny jsou pro životní prostředí horší než auta na naftu. Další z omylů zelených ekologů je také náhled na současné zemědělství, jako na jednoho z největších producentů skleníkových plynů. Preferují tzv. ekologické zemědělství, které ale zanechává uhlíkovou stopu 1,5x větší než konvenční zemědělství.

Zemědělství je uhlíkově neutrální

Veřejné mínění Západu je masírováno vegetariánskými skoroteroristy, kteří svůj životní styl agresivně vnucují celé společnosti. Současné zemědělství je pro ně ideový nepřítel číslo jedna. Neuznávají žádné předložené důkazy, mají jen svoji pravdu a je to jeden z příkladů, jak se složité problémy neřeší na základě odbornosti, ale na základě ideologických předsudků. Přitom zemědělství je ze své biologické podstaty uhlíkově neutrální, protože veškerý uhlík, který je uvolňován do ovzduší rozkladem vyrobené biomasy, byl rostlinami při svém růstu při fotosyntéze z ovzduší odebrán a při rozkladu se tam jen vrací zpět.

Je to tzv. koloběh uhlíku v přírodě, to by mladí ekologičtí ochránci mohli vědět, kdyby v pátek místo stávek za záchranu planety chodili do školy, moje generace chodila do školy i v sobotu. Dozvěděli by se také, že i s tím metanem od krav to není tak zlé, jak se to zneužívá při masáži veřejného mínění. Metan se do 12 let úplně rozloží, a tak když nezvyšujeme stavy krav, tak je ho v atmosféře stále stejně, naopak my jsme od roku 1990 snížili stavy o 60 %, takže jsme snížili metan od krav v ovzduší také o 60 %. Jestli to myslíme vážně a seriózně s náhradou fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů, tak musíme vedle fotovoltaiky a větrníků daleko více využívat potenciál zemědělství ve výrobě obnovitelné energie. Energie z fotovoltaiky a z větru není stálá a energie z bioplynových stanic je může vhodně doplňovat.

Využití sluneční energie

Veškerá energie na Zemi, mimo termální a jaderné, pochází ze Slunce. Za jasného letního dne dopadá 1000 W sluneční energie na 1 m² plochy, za rok dopadne na 1 m² 1000 kWh. Fotovoltaické panely dokáží zachytit z tohoto množství 120 – 250 kWh, podle kvality panelu. Při pokryvnosti 50 % plochy panely je zisk energie poloviční, tedy využití ze 6 – 12 %. Rostliny při fotosyntéze dokáží zabudovat do biomasy energii ve výši 2 – 8 kWh z 1 m², nejvíce zachytí cukrovka a kukuřice. To je podstatně méně než fotovoltaika, ale má to tu výhodu, že na rozdíl od energie z fotovoltaiky, která se nedá skladovat, biomasu skladovat umíme a kdykoliv ji umíme přeměnit na jinou formu energie: elektrickou, biolíh, bionaftu nebo bioplyn. Zde se jeví vhodné doplňování energie z fotovoltaiky a z větrníků, které nemají stálý výkon, energií z bioplynových stanic. Dostavbou zásobníků plynu by se z bioplynových stanic stal dobře regulovatelný zdroj elektřiny. Když zapadne slunce nebo přestane foukat, nastoupí bioplynka, a tak by se zajistil stálý energetický zdroj. Zemědělci mají ve svých areálech množství objektů, na jejichž střechách se dá instalovat fotovoltaika, a ve spojení s regulovatelnou bioplynovou stanicí, by se mohli stát podstatným výrobcem zelené energie a tím podstatně přispět ke splnění cíle uhlíkové neutrality.

Zemědělství jako velký zdroj obnovitelné energie

Dnes je v provozu cca 500 malých a středně velkých bioplynových stanic, které vyrábí elektrickou energii. Ještě z melasy a obilí se vyrábí biolíh a z řepky bionafta, je to ale jen zlomek toho, jak by zemědělství mohlo přispět k zajištění dostatku energie šetrné k životnímu prostředí. Dnes máme 3,5 mil. ha zemědělské půdy, k výrobě potravin postačí 2,5 mil. ha a 1 mil. ha je možno využít k výrobě energie. Máme 1 mil. ha trvalých travních porostů, většinu v extenzivním ekologickém režimu, které v podstatě nic neprodukují, a i jejich přínos pro životní prostředí je sporný. Přitom by se na této ploše mohla vyrábět ekologická energie z obnovitelných zdrojů, nahradit fosilní paliva a tím by se přispělo k ekologii více, než když se zde v podstatě nic nesklízí. Při střední intenzitě výroby (5 kWh z m²) by se za rok na tomto 1 mil. ha získalo 50 TWh energie v biomase, při její přeměně na elektrickou energii by se získala cca třetina z tohoto množství, což je kolem 15 TWh, a to představuje roční výrobu JE Dukovany. I kdyby se to uskutečnilo jen z poloviny, tak pořád to jsou dva bloky v Dukovanech, o kterých se dohadujeme, a ještě budeme dohadovat desítky let, a i investičně by to bylo levnější.

Přínos pro národní důchod

Současná situace, kdy je energie drahá, a ještě je jí nedostatek, se jen tak nezmění a levná energie, která byla, už asi v budoucnu nebude nikdy. A když k tomu ještě skončí výroba aut se spalovacími motory, tak bude mít naše republika značné ekonomické problémy. Každý bohatý vyspělý stát má vyspělé zemědělství. Naše zemědělství se sice podílí na hrubém domácím produktu (HDP) ze 2 – 3 %, ale to je zjednodušený pohled, protože celý agropotravinářský komplex tvoří 15 % HDP, a to už se blíží k nejdůležitějším oborům, i k těm autům. Přitom zemědělství, vinou předsudků, jede na půl plynu, protože z ideologických důvodů podporujeme malé farmy, které ale v současném tržním tlaku nemohou obstát. Dotace pobírá 34 000 zemědělských subjektů, ale 90 % vepřového masa, 85 % mléka, 80 % drůbeže a vajec zajišťuje jen 2000 středních a větších podniků.

My ideologicky podporujeme jen ty malé, a přitom na celém světě rychle postupuje koncentrace a specializace, i v Západní Evropě a v Americe. Nedávno vyšla zpráva o změnách kanadských farem. Výrazně se navyšuje význam hlavní výroby potravin u velkých farem nad 1500 ha, podíl velmi malých farem, které zajišťují místní speciality, zůstává stejný, ale prudce klesají farmy mezi tím, protože neustojí ekonomický tlak globalizace a nemají daňové výhody těch malých. Nevyužít celý potenciál našeho zemědělství, nechat 1 mil. ha v podstatě ladem bez využití čisté sluneční energie, která na něj dopadá, je přinejmenším hloupost, klasik by řekl »je to přímo zločin«!

Josef Kubiš, ředitel Agro Jesenice