Vládní návrh novely energetického zákona, který stanovuje maximální tržby výrobců energií a s nimi související odvody státu, dnes podle očekávání poslanci schválili. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Normu Sněmovna projednávala zrychleně ve stavu legislativní nouze. Nyní ji projedná Senát.
Odvod se bude podle ministerstva průmyslu vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk.
Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců. Opoziční kluby ANO a SPD se při závěrečném hlasování většinově zdržely.
Proti schvalování předlohy ve stavu legislativní nouze protestovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. »Nevidím důvody pro projednání ve stavu legislativní nouze,« řekla. Stav legislativní nouze má být podle Schillerové využíván pro předcházení porušení základních práv občanů, hrozbě značných hospodářských škod pro stát či při řešení záležitostí týkajících se bezpečnosti státu. »My ale máme schvalovat zákon, který má zajistit státu mimořádné příjmy. Touto optikou bychom každý příjmový zákon mohli schvalovat ve stavu legislativní nouze,« uvedla.
Kritizovala, že stejně jako v případě daně z neočekávaných zisků absentuje standardní legislativní proces, možnost připomínkového řízení. Parlamentní výbory a tím pádem i opozice jsou podle ní kráceny na svých právech. »Už jsme tady přijali jeden zákon o dani z mimořádných zisků nestandardním způsobem a opět tato praktika vládní pětikoalice pokračuje. Nám se to nelíbí,« prohlásila Schillerová.
Horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale upozornil na to, že pokud by odvody z nadměrného příjmu nezačaly platit už od prosince, přišel by stát měsíčně zhruba o sedm miliard korun. Vláda plánuje, že v příštím roce na tomto odvodu vybere celkem 80 miliard korun.
Schillerová před závěrečným hlasováním uvedla, že má pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Není podle ní jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat.
Sněmovna schválila pozměňovací návrh Ivana Adamce (ODS), který by vládě umožnil zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením.
Novela zavádí takzvané cenové stropy, tedy horní hranici příjmu z prodeje energie. Z příjmu nad tuto hranici budou výrobci platit stanovený odvod. Lišit se bude podle zdroje. Sazba odvodu má představovat 90 procent z nadměrného příjmu. Odvod se nebude vztahovat na elektřinu vyrobenou ve zdroji o výkonu do jednoho megawattu, na elektřinu z podporovaného zdroje energie, z biometanu, z přečerpávacích elektráren a některých vodních elektráren.
Odvod z příjmů z prodeje elektřiny navazuje na nedávno schválenou daň z mimořádných zisků. Vláda původně plánovala, že na ní vybere asi 85 miliard korun a dalších zhruba 15 miliard Kč by měl přinést uvedený odvod. Odvod ale bude daňově uznatelným výdajem ze základu daně z mimořádných zisků. Vláda proto v důvodové zprávě k projednávané novele energetického zákona snížila odhad příjmů daně z neočekávaných zisků až na 45 miliard korun. Přesto by tak společně na obou uvedených titulech měla do státního rozpočtu v příštím roce vybrat až 125 miliard korun místo původních 100 mld. Kč.
(jad)