Cena brambor v obchodech i přímo u farmářů brzo stoupne hlavně kvůli růstu cen energií. Na pokrytí tuzemské poptávky bude potřeba dovézt zhruba 150 000 tun brambor ze zahraničí a dalších 100 000 tun v různých výrobcích z brambor. Ale cenu brambor může ovlivnit podpora spotřebitelů českému zboží, zejména nákupem »ze dvora«.
Předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček uvedl, že tento týden sklizeň brambor prakticky končí a nesklizené zůstávají jen okrajové plochy. Nižší výnosy jsou zejména na Vysočině hlavně kvůli suchým letním měsícům. U konzumních brambor je situace podobná jako například v Německu, Francii nebo Nizozemsku, kde zemědělci mají také horší úrodu než loni. Králíček upozornil na to, že cena vzniká hlavně na zahraničním trhu a farmářské ceny nyní mírně stoupají kvůli zdražování energií a obecně vyšším nákladům.
Očekává se zvýšená poptávka
Podle Králíčka lze očekávat, že v nejbližší době maloobchodní cenu ovlivní zvýšené náklady zejména na energie. »V každém případě bude cena přes 20 korun, nelze teď spekulovat, do jaké výše může vyšplhat,« doplnil. Podle něj lze očekávat i růst cen v prodeji přímo u farmářů. Zdražení nastane poté, co se začne obchodovat s uskladněnou produkcí, což může být během měsíce.
Svaz vyzývá k tomu, aby lidé přímo podpořili farmáře nákupem takzvaně ze dvora, kde jsou ceny nižší než v řetězcích. Králíček odhaduje, že maloobchodní řetězce prodají zhruba 50 až 60 procent konzumních brambor.
Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky se letos výrazně zvýšil zájem spotřebitelů o nákup přímo z farem a je to jedna z cest jak zajistit cenově dostupné potraviny. »Pokud bude spotřebitel nakupovat za deset až 12 korun přímo na farmě, vyděláme na tom všichni,« řekl. Budoucnost českého zemědělství je podle něj velmi závislá na chování spotřebitele.
V současné době prodávají pěstitelé kilogram brambor při velkém prodeji na balíčky za zhruba 4 – 5 Kč. Při prodeji »ze dvora« se pohybují na úrovni 8 – 12 Kč Kč/kg. Spotřebitelské ceny pak kolísají při akcích řetězců mezi 8 – 11 Kč/kg, mimo akce 15 – 17 Kč/kg. Zatímco brambory v akci jsou cenově příjemné pro naše spotřebitele, pro pěstitele jsou však dlouhodobě nepřijatelné. Zboží ze zahraničí má cenu vyšší. V návaznosti na situaci v Evropě lze předpokládat, že po ukončení sklizně, tedy v době, kdy se bude obchodovat s uskladněnou produkcí, se ceny mírně oživí. Předpoklad potvrzují data ze zahraničí, která ukazují na propad produkce rovněž mezi 10 – 20 %, opět z důvodu sucha. Nižší sklizně hlásí např. Francie, Německo, Belgie, ale i Polsko. To bude znamenat vyšší poptávku v celé Evropě. Z evropského pohledu je produkce ČR nízká a cenu konzumních brambor neurčují domácí pěstitelé. Je tvořena v závislosti na podmínkách trhu ve vyspělých bramborářských zemích s vysokou produkcí. Dovoz přebytků brambor v minulých letech negativně ovlivňoval rozhodování domácích pěstitelů, kteří snižovali svoji produkci.
Strategický plán a soběstačnost
Dlouhodobým cílem ČBS je dosažení úplné soběstačnosti v produkci konzumních brambor, což vyplývá mj. ze Strategie MZe do roku 2030. Je třeba rozšířit produkční plochy, což nebude možné bez státní podpory pěstitelů. Nová SZP, resp. domácí Strategický plán, který vláda nedávno schválila, nabízí od roku 2023 bramborářům tři základní aspekty – podporu škrobárenských brambor, podporu integrované produkce konzumních brambor a sektorové intervence. Stávající podpora konzumních brambor jako citlivé komodity bude ukončena. Podle posledních údajů ČSÚ za rok 2020 byla průměrná spotřeba konzumních brambor v ČR 65 kilogramů na osobu. Plocha, na které se letos pěstovaly brambory, se meziročně snížila o 1144 hektarů na 21 680 hektarů, což je pokles zhruba o pět procent.
Problémem skladování
K zachování brambor může dobře pomoci třívrstvý pytel na brambory Zembag, který umožňuje dlouhodobě skladovat brambory při pokojové teplotě, představili ho vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Ročně jich lidé s postižením v chráněných dílnách vyrobí několik tisíc, nově se bude prodávat i v Německu.
Jde o jeden z projektů, jež míří na udržitelnou produkci potravin. Zembag je určené zejména do domácností, které nemají sklepy. »Je to pytel na skladování brambor v domácích podmínkách. Jeho hlavní výhody jsou, že v něm nezelenají brambory. Každý to asi zná, že si koupí brambory, a když doma po nějaké době otevře špajz, jsou naklíčené, měkké, zelené. Když jsou zelené, už by se vůbec neměly jíst, protože jsou jedovaté. Zembag tohle všechno řeší,« řekl pro iportaL24.cz Pavel Klouček z ČZU.
Na povrchu je juta, uvnitř fólie, která nepropouští světlo a zároveň pomáhá v pytli udržet vlhkost, aby brambory nevysychaly. Zásadní je kmínová silice, která je v malém pytlíku, jenž se přidává dovnitř Zembagu. Zpomaluje klíčení brambor. Z pokusů vzešlo, že vydrží neklíčit i půl roku. Na princip se přišlo náhodou. Vědci testovali účinnost silic proti plísním a houbovým chorobám. Testy dělali v zavařovacích sklenicích, do nichž se dávaly brambory a k nim se přidávaly různé silice. Při pokusech vědci odhalili, že kmínová silice zabraňuje klíčení brambor. »Zpětně jsme literární rešerší zjistili, že už staří Inkové využívali rostliny, které obsahují podobné látky jako náš kmín, takže ta technologie je stará několik tisíc let, jen dnes znovu objevená,« řekl Klouček.
Dva roky se pytel testoval v laboratořích, na portálu Hithit pak vybrali vědci první peníze od zákazníků a díky tomu začala postupně sériová výroba. Zembag vyrábí firma Terpenix, kterou založila ČZU. Na trhu je výrobek pět let. Vědci se snaží zvýšit kapacity chráněné dílny v Hradci Králové, kde se pytel vyrábí. Hledají i další chráněnou dílnu, protože výrobně jsou téměř na plné kapacitě. Poptávka roste, teď vstupují se Zembagem na německý trh. V chráněné dílně zaměstnávají kolem 50 lidí. Pytle jsou na pět a deset kilogramů.
(zmk)