Bylo zajímavé sledovat, jak se do Prahy sjeli také zástupci autokracií a režimů, které nejsou úplně demokratické. Ať už se jedná o katarského emíra, který, jak rychle přiletěl, tak i odletěl. Musel totiž asi plnit důležitější úkoly, třeba jak zlepšit lidská práva ve své zemi, která je plná ropy a plynu. Tím to ale nekončí. Druhým esem v rukávu, zástupce země, kde se rovněž porušují lidská práva – turecký prezident Erdogan, se přeci jen zdržel o něco déle, než katarský emír. Ministr zahraničí Lipavský nehnul ani brvou, aby tureckému prezidentovi vytkl vraždění Kurdů nebo jiné přehmaty v oblasti lidských práv.
Proč to ministr neudělal? Přeci se na dodržování lidských práv naše vláda tolik odvolává. Doslova se v programovém prohlášení vlády píše, že vláda bude navazovat na humanistickou politiku Václava Havla. Co by tomu asi všemu řekl, že se na Pražském hradě objevují zástupci zemí, kde jsou lidská práva sprostým slovem.
Zřejmě přichází dvojí pojetí lidských práv. Ty, která porušuje Putin v Rusku a na Ukrajině, a proto se s ním nejedná, a pak zde máme státy, které porušují jedna a ta samá lidská práva a se kterými se jedná. Je to logicky postavené na hlavu, protože lidská práva jsou jedna. Nicméně pokud jde o kšeft a byznys, tak jdou očividně stranou. Podobně jako třeba popravy, mučení nebo kamenování žen v Kataru. Lidská práva se používají jako zástěrka, protože porušovat je mohou sice všichni, ale naše vláda řekne, komu to bude tolerovat a komu už nikoliv.
Z toho plyne poučení, že naše vláda nám všem ustavičně lže. Pirátí ministr zahraničí si naivně myslí, že někomu plány zhatí, ale bohužel je to takový hrdina, že nikomu jinému osobně nevytkne porušování lidských práv. Nikomu to do očí neřekne. To jen přes média a sociální sítě bude Vladimíru Putinovi vzkazovat, že bude postaven před tribunál. Lidskoprávní tribunál, kde by na lavici obžalovaných ale mělo skončit mnohem více politiků z různých zemí –USA počínaje a třeba Tureckem konče. Byznys, nebyznys. Nebo ne?
Celé to ale končí u toho, jak nastolit mír. Lidovecký poslanec Benešík v pořadu Události komentáře dne 7. 10. 2022 prohlásil, že se s vrahy a agresory nevyjednává. Z toho můžeme usoudit, že Kartágo musí býti zničeno. Jak ale chcete nastolit mír, když nebudete jednat s nepřítelem? Jestliže použijeme logiku lidoveckého poslance na současné dění, tak se nesmí jednat s Ruskem jakožto agresorem. Pokud výrok rozvedeme podrobněji, nesmí se tedy už nikdy jednat s nikým, kdo kdy byl nebo je agresorem. Tedy USA, Velkou Británií, Německem, ale i církví nebo bratry Mašíny.
Takže když chce někdo usilovat o mír, musí jednat i s Ruskem nebo jiným agresorem. A neposílat do Moskvy vtipné fotky, kdy má na sobě ministryně obrany Černochová tričko s nápisem Fuck You Putin, nebo nesmí naše armáda vydat oficiální Tweet, ve kterém oslavuje útok na most na Krymu. Když páchá zlo Ukrajina, budeme to oslavovat. Když jej bude páchat země, kde se porušují lidská práva, ale má ropu a plyn, budeme to tolerovat. Ale jakmile to bude dělat námi označený nepohodlný stát, budeme to odsuzovat a dehonestovat. A jsme zpět u lidských práv. Nově budou použity pouze jako ideologický náboj proti těm, které nepotřebujeme, a u těch, se kterými se chceme kamarádit, jim jejich porušování bude odpuštěno.
Jan Klán