Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci září na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 256 380 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) vzrostl na 3,5 procenta z červencových 3,4 %. Počet nabízených volných pracovních míst přitom stejně jako v předchozích čtyřech měsících meziročně i meziměsíčně klesl. Navíc, jak vyplývá z šetření Českého statistického úřadu, jsou údaje o volných pracovních místech zřejmě nadhodnocené.
»Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se začínají projevovat obavy z dopadů vysokých cen energií. Svědčí o tom i meziměsíční a meziroční pokles počtu volných hlášených volných pracovních míst. K oživení došlo v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,« uvedl generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.
Podle ÚP ČR také ještě v některých regionech i přes počínající útlum trvá zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je např. stavebnictví, zemědělství, lesnictví nebo třeba potravinářská výroba a obchod.
Nejhorší situace je trvale na Karvinsku
Počet registrovaných nezaměstnaných byl sice meziročně o 5762 osob nižší, avšak proti konci předchozího měsíce stoupl o 4627 osob. Navíc bylo v září 4386 uchazečů vyřazeno z evidence z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a 9974 uchazečů z ní odešlo na vlastní žádost. Nesporně značná část z nich prací »na černo« opět posílila takzvanou šedou ekonomiku.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 74 566 uchazečů o zaměstnání, tj. 29,1 % všech uchazečů vedených v evidenci (srpen 2022 – 31,4 %, září 2021 – 28,6 %).
Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 232 887) k obyvatelstvu stejného věku ke konci srpna vzrostl na 3,5 % (srpen 2022 – 3,4 %, září 2021 – 3,6 %). Nejvyšší byl tento podíl v okresech Karviná (8,3 %), Most (6,7 %), Chomutov (6,2 %), Bruntál a Ústí nad Labem (v obou 5,7 %), Louny (5,4 %), Ostrava-město (5,3 %) a Děčín (5 %). Nejnižší pak v okresech Praha-východ (1,5 %), Pelhřimov a Praha-západ (1,8 %), Rychnov nad Kněžnou a Benešov (1,9 %), Plzeň-jih a Jindřichův Hradec (2 %) a Zlín (2,1 %).
Kolik u nás pracuje/nepracuje Ukrajinců
Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí války do konce září práci celkem 131 704 osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Zhruba tři čtvrtiny (92 779) z nich jsou ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu. Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli.
Koncem září pracovalo na území ČR 88 909 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (14 819 osob) a Plzeňském kraji (12 560) a dále v Praze (9645). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.
V evidenci ÚP ČR bylo na konci září celkem 13 470 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (srpen 11 319). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1839 osob; srpen 2945) nebo uchazeči o zaměstnání (11 631 osob; srpen 8374). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny tvořili 4,5 % (srpen 3,3 %).
Od vypuknutí války na Ukrajině se do konce září zaevidovalo na ÚP ČR 24 635 (srpen 20 379 osob) cizinců pod dočasnou ochranou.
Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Právě jazyková bariéra je totiž jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací ale dosud zahájilo jen 992 osob.
Jak je to ve skutečnosti s volnými pracovními místy?
Volných pracovních míst evidoval ÚP ČR ke konci září 306 098. Bylo to o 6229 méně než v předchozím měsíci a o 51 813 méně než v září minulého roku. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,8 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,1), Ústí nad Labem (4,5), Bruntál (4,3), Most (4,1), Děčín (3), Sokolov a Opava (v obou 2,9) a Jeseník (2,7).
V té souvislosti stojí za to opět připomenout zjištění, k němuž došel Český statistický úřad. Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ v úvodu svého článku »Kolik máme volných pracovních míst«, zveřejněného v magazínu Statistika&My, uvedl: »Odpověď na tuto otázku není zdaleka jednoduchá. Velice závisí na tom, koho a jak se zeptáte. Experimentální statistika ČSÚ ukazuje výrazně nižší počty než Úřad práce ČR.«
Holý vysvětlil, že v mezinárodních přehledech ČR výrazně vyčnívala, což vzbuzovalo pochybnosti o srovnatelnosti těchto údajů. »Proto jsme se v ČSÚ rozhodli do čtvrtletního výkazu Práce 2-04 experimentálně začlenit novou položku: od referenčního roku 2020 byl přidán počet volných pracovních míst. Souhrnné výsledky po dovážení na celé národní hospodářství jsou od dat Úřadu práce diametrálně odlišné.«
Kde se ten rozdíl bere?
Asi klíčovým důvodem podle něj je to, že zejména ve větších podnicích nefunguje dobře vnitřní komunikace a informace o neobsazených místech se standardně nedostávají do personálních systémů.
»Další nepříjemné zjištění je, že člověk vyplňující výkaz Práce 2-04 bývá málokdy tím, kdo nahlašuje volná místa na Úřad práce. A oba tito lidé mají k dispozici různé informace. Výrazně se projevuje regionalizace u velkých zaměstnavatelů, kteří pro lokální jednotky nabízejí volné pozice prostřednictvím místní pobočky ÚP, zatímco statistický výkaz vyplňuje mzdová účtárna v centrále podniku. Skutečné počty volných míst v podniku tedy znají spíše jiní pracovníci než mzdové účetní, které standardně vyplňují oddíly výkazu Práce 2-04,« uvedl Holý.
Významné rozdíly mezi datovými zdroji podle něj mohou vyplývat také z toho, že seznamy volných pracovních míst na ÚP často obsahují i reálně obsazená místa. »Podle vyjádření některých respondentů přijímá ÚP odhlášky jen na speciálním formuláři přes datové schránky, což činí podnikům problémy, a tak mnohdy nově obsazené místo ze seznamu volných míst na ÚP neodhlásí. Do výkazu Práce 2-04 ale taková pracovní místa již podnik jako volné pracovní místo neuvede,« vysvětlil statistik.
Dále upozorňuje, že do statistických výkazů se hlásí minulost, tedy údaje za uplynulé čtvrtletí. Naproti tomu hlášení o volných pracovních místech podávají podniky na ÚP často s velkým předstihem, tedy v době, kdy ještě neznají skutečnou potřebu zaměstnanců. Vytvářejí si tak kapacitní rezervu. To se týká především cizinců. Hlásit volná pracovní místa na ÚP totiž není obecně ze zákona povinné, s výjimkou obsazení místa zahraničním zaměstnancem s pracovním vízem.
Zdrojem nepřesností jsou i pracovní agentury
Holý poskytl příklady pro ilustraci: Jedna agentura práce uvedla ve výkazu Práce 2-04 nulu, na ÚP však nahlásila pro dané období 188 míst. Po urgenci z ČSÚ opravila údaj v obou zdrojích na 13 míst. Jiná agentura na ÚP zadala 1552 míst, pro ČSÚ uvedla: »Na ÚP se jedná o hlášenky, aby bylo možné obsadit cizinci.« Reálně má neobsazených pět míst.
»Otázkou také je, kolik pracovních míst je hlášeno na ÚP samotným podnikem a zároveň i zprostředkovatelskou agenturou, která na ně pro tento podnik hledá pracovníky. To by znamenalo duplicitu údajů. Samotný Úřad práce ČR ve své datové analýze v roce 2018 uvedl, že 6,17 % z celkového počtu VPM bylo duplicitních,« doplnil Holý.
K rozdílným číslům ČSÚ a ÚP ČR pak statistik v závěru dodal: »Nelze říct, že jeden údaj je správný a druhý špatný. Celkové výsledky z ÚP jsou zjevně velmi nadhodnocené nad realitu, ovšem experimentální statistika z podnikového výkazu může být zase poněkud podhodnocená.«
Ivan Cinka