Zkušební plavba člunu vydlabaného z jednoho kusu kmene, na kterém se experimentální archeologové z Archeoparku Všestary chystají příští rok přeplout Egejské moře, byla úspěšná. Potvrdily se lepší plavební vlastnosti plavidla, které je delší než předchozí dlabané čluny použité při dřívějších námořních expedicích Monoxylon, řekl dnes ředitel archeoparku a organizátor expedice Radomír Tichý z Univerzity Hradec Králové. Člun dnes spustili na hladinu přehradní nádrže Rozkoš na Náchodsku, kde budou trénovat do konce týdne. Postupně se zapojí všichni členové posádky.
Expedice Monoxylon IV by měla trvat asi měsíc od poloviny června do poloviny července 2023 a naváže na námořní výpravy ve dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.
»Dnes proběhla první zkušební plavba dlabaného člunu, dnes byl poprvé na vodě. První dojem je velice dobrý, dobrá stabilita, slušná rychlost a hlavně velice dobrá nákladní kapacita. Rychlost se zdá přes pět kilometrů v hodině, a to je velice dobré. Člun bez problémů pobere přes 20 lidí, také výška bortů, tak jak jsme ji nastavili, odpovídá. Podmínky byly dnes optimální a hladina klidná,« popsal Tichý. Po prvních zkušebních plavbách v tomto týdnu bude člun »zazimován«.
Délka plavidla je 11,5 metru, vnější šířka se pohybuje od 70 do 125 centimetrů, vnitřní až jeden metr, což umožní pozici dvou pádlařů vedle sebe v celém člunu. Předlohou expedičního plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma.
Práce na výrobě člunu z mohutného kmene více než 300 let starého dubu, který vážil téměř 17 tun, zahájili experimentální archeologové letos v dubnu a dokončili v první polovině září. Tvůrci na něm pracovali částečně i s replikami neolitických kamenných nástrojů. Podle Tichého tak archeologický experiment začal již zahájením opracovávání kmene. Motorovými nástroji si vypomohli hlavně při odstraňování většího objemu dřeva. Do výroby současného monoxylonu se zapojili všichni členové posádky. Posádku by mělo tvořit 20 pádlařů a navíc kormidelník.
Experimentální archeologové na Hradecku vyrobili již pět plavidel, tzv. monoxylonů, z toho dvě pro plavbu na moři. První bylo z topolu pro expedici Monoxylon I v roce 1995. Druhý člun vydlabali z dubu a podnikli na něm expedice Monoxylon II a III v roce 1998 a 2019, pro expedici před třemi lety byl upraven. Jejich cílem je udělat si představu o tom, jak před 9000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.
Trasa chystané expedice Monoxylon IV je dlouhá 470 až 550 kilometrů a povede z řeckého ostrova Samos u pobřeží Turecka přes ostrov Milos (Mélos) s významným zdrojem obsidiánu a dále na poloostrov Peloponés do Argolického zálivu s významnou archeologickou lokalitou, jeskyní Franchthi z období neolitu. Expediční člun bude jistit doprovodné plavidlo.
Významným tématem expedice bude také náklad, protože podle Tichého v neolitu šlo i o přepravu živých zvířat, což představuje pro archeologii ve Středomoří velké téma s řadou otazníků. Posádka by se neměla střídat jako v minulých expedicích. Dvě třetiny účastníků budou lidé se zkušenostmi z předchozích expedic. Část trasy by námořníci měli absolvovat za pomoci jednoduché plachty.
Expedice Monoxylon IV se uskuteční pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Archeopark Všestary, kterou zřizuje Královéhradecký kraj a Univerzita Hradec Králové.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/David Taneček