Ekonomika Německa letos i přes všechny dopady války na Ukrajině zřejmě ještě vykáže růst o 1,4 procenta, v příštím roce ale už o 0,4 % klesne. Oznámili to dnes na tiskové konferenci v Berlíně zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu až v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat vzestup o 1,9 %.
Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH, které podzimní prognózu vypracovaly, pro letošek původně očekávaly hospodářský růst o 2,7 % a v příštím roce o 3,1 %.
Výrazné zpomalení ekonomiky v závěrečných měsících letošního roku avizoval začátkem září institut Ifo, když uvedl, že německá ekonomika se ve třetím kvartálu po dvou čtvrtletích růstu dostane do stagnace a v závěrečném čtvrtletí se o 0,2 % propadne. Na celý letošní rok pak Ifo předpověděl růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 %, ještě na jaře přitom očekával zvýšení HDP o 3,1 %.
Instituty rovněž předpokládají, že míra inflace v Německu se v nadcházejících měsících ještě zvýší a v příštím roce by mohla dosáhnout průměrné hodnoty 8,8 %. Pro letošek odhad činí 8,4 %.
Ozdravení ekonomiky instituty podle Torstena Schmidta, který je šéfem hospodářského výzkumu v RWI, očekávají v roce 2024, kdy se Německo podle prognóz vrátí k růstu. Inflace má za současných předpokladů postupně zpomalit k hodnotě dvou procent, sníží se i ceny plynu.
Instituty v prognóze doporučily vládě kancléře Olafa Scholze, aby o několik let odložila chystaný odchod od jaderné energetiky. »Navrhujeme vládě, aby jaderné elektrárny nechala v provozu déle než do jara (2023). Jaderné elektrárny jsou výborným nástrojem pro vyrovnávání síťových výkyvů,« řekl Schmidt.
Německo původně chtělo své poslední tři jaderné elektrárny odstavit ke konci letošního roku, ale kvůli složité energetické situaci postoj přehodnotilo. Ministr hospodářství Robert Habeck nejprve na začátku září řekl, že dvě elektrárny budou do jara v provozní rezervě, tento týden ale oznámil, že vzhledem k nepříznivému vývoji zůstanou v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku připojeny k síti.
Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH tvrdí, že německý energetický sektor bude čelit vážným problémům i během příští zimy, tedy na přelomu let 2023 a 2024. »Není jasné, do jaké míry bude možné naplnit plynové zásobníky bez ruských dodávek,« uvádí analýza. Delší chod jaderných elektráren by tak podle prognózy přispěl nejen k posílení energetické bezpečnosti Německa, ale i ke stabilizaci cen elektrické energie.
(ici, čtk)