Na návrhy opozičních poslanců, podle nichž by se Sněmovna měla na nynější schůzi přednostně zabývat opatřeními proti rostoucím cenám energií, reagoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Poslancům řekl, že pokud se nevyřeší nynější energetická krize, mohl by být ohrožen politický systém země.
Situaci prý pokládá za ještě horší, než jak ji popisuje opozice. Společenská situace a atmosféra je podle něho nejdramatičtější od roku 1989. »Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země. Pokud se nenajde celoevropské řešení, tak je dokonce ohrožena Evropská unie jako taková,« prohlásil ministr a varoval před možnou revolucí.
Míní, že jiná cesta, než jsou úvahy o zastropování cen, není, byť jde o složitější problém a mnozí právníci uvádějí, že takto postupovat nelze. »Nebudu dělat teď nic jiného než nacházet takové právní řešení, aby to šlo,« zdůraznil Blažek. Stát podle něho nemusí určit cenovou hladinu, ale ohraničit marže výrobců a obchodníků. Nemusely by pak podle ministra vznikat spory o náhradu škod, protože, jak míní, na zisk neexistuje právní nárok.
»Pokud vláda nevyřeší krizi v energetice, stejně tady dlouho nebude,« poznamenal Blažek k výrokům a krokům opozičních politiků.
Předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová Blažkovo vystoupení ocenila. Jeho projev pokládá za konstruktivní a věcný, podle ní ale měl takto vystoupit premiér nebo některý z ekonomických ministrů. »Jestli vaše slova byla míněna vážně, já je beru, ale musí také tento hlas zaznít na vládě a musíte být schopen je prosadit,« řekla Schillerová.
Hejtmani: Úsporný tarif není řešením
S postupem vlády není spokojena ani asociace krajů. Dnes vyzvala vládu k regulaci cen plynu a elektřiny pro domácnosti od příštího roku. Kabinet by podle ní také měl určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat. Vláda by měla podle asociace také směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách energetické společnosti ČEZ.
Návrhy asociace krajů, jak by vláda měla pomoci se zvládáním vysokých cen energií, mají podporu všech hejtmanů. Úsporný tarif, který vláda představila, podle nich situaci nevyřeší. Shodují se na nutnosti jednat o maximálních cenách energií na evropské úrovni.
Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na to řekl, že podněty krajů nejsou nové a vláda už se jimi řadu týdnů zabývá. Jedná podle něho o celoevropském stanovení maximálních cen i variantách transformace energetické skupiny ČEZ. Žádné z navrhovaných opatření ale podle předsedy vlády nemá rychlé a jednoduché řešení.
Řada zemí už opatření přijala
O regulaci cen energií se snaží i další země Evropské unie. Například v Maďarsku je cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé Maďarska jsou tedy ochráněni před růstem cen na trzích. Francie dala zhruba 20 miliard eur, aby mohla určit maximální cenu elektřiny a plynu. Slovenská vláda se dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než současné ceny na trhu. Vláda výměnou za dohodu s firmou ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku. Bulharský parlament již na konci loňského roku změnil rozhodnutí energetického regulačního úřadu o navýšení cen elektřiny a tepla, a zamezil tak dalšímu zvyšování cen až do konce března příštího roku. K určení maximální ceny energií se v EU rozhodly i Portugalsko nebo Španělsko.
(jad)