Redistributivní platba je zásadní, ale ne jedinou výhradou Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR k odpovědi Evropské komise českému ministerstvu zemědělství na návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP). Zástupci zemědělců ale věří, že některé environmentální ambice se přehodnotí a redistributivní platba se sníží na úroveň EU, kde je průměr zhruba 13 procent přímých plateb.
»Jinak bychom vám tu dnes ohlašovali termín protestní akce, ale my nechceme protest pro protest. Cílem je dosáhnout podmínek, kdy budou zemědělci schopni vyprodukovat dostatek cenově dostupných potravin,« uvedl na dnešní společné tiskové konferenci předseda svazu Martin Pýcha.
»V aktuální situaci za nejpodstatnější výhrady Evropské komise považujeme ty o redistributivní platbě – zvýšené platbě na první hektary. Komise se například ptá, proč byla při zdůvodnění výše tohoto přerozdělení použita SWOT analýza na desetiprocentní redistribuci, když ministerstvo navrhuje v EU bezprecedentně nejvyšší platbu ve výši 23 %. Potvrzuje se tak naše tvrzení, že od počátku jde pouze o politické rozhodnutí bez jakéhokoli odborného podkladu, odůvodnění a bez znalosti dopadů na zemědělství i celou společnost,« řekl prezident komory Jan Doležal.
Konkrétně se Komise věnuje stanovení hodnoty základní platby a zvýšené platby na první hektary: »Částka by měla vycházet z analýzy potřeb přerozdělování a analýzy potřeb podpory příjmů zemědělců, nejen prostým přepočítáním na hektary.« Jinými slovy, vytýká chybějící vazbu dotací na produkci a upozorňuje, že navržené částky nejsou postačující pro zajištění dostatečného příjmu všech zemědělců. Například zvýhodnění menších zemědělců do 150 hektarů neodpovídá jejich potřebě podpory. »Nově navržený systém nezajistí dostatečný příjem zemědělců nad stanovenou hranicí 150 hektarů a povede k nežádoucím změnám ve struktuře produkce českého zemědělství,« domnívá se Pýcha. Z dřívějších analýz na základě výpočtů »dotační kalkulačky« zveřejněné ministerstvem zemědělství vyplývá, že dojde k výraznému snížení příjmů všech zemědělských podniků nad 400 hektarů a střední zemědělské podniky, které zajišťují většinu zemědělské produkce, se bez omezení výroby propadnou do ztráty.
Připomínky EK působí často protichůdně
Svaz i komora souhlasí s názorem EK na potřebu zajištění dostatečné produkce potravin, obnovitelných zdrojů energie i zlepšení péče o životní prostředí. Řešení ale obě organizace vidí ve vyšším využívání a rozvoji moderních způsobů hospodaření, jako jsou technologie precizního zemědělství, respektování lokálních podmínek a zkrácení dodavatelských řetězců. »Zatímco Evropská komise nabádá k udržitelnosti, pestrosti a biodiverzitě, český návrh Strategického plánu SZP jde proti podmínkám českého zemědělství, odborným poznatkům a ve výsledku přinese méně pestrou krajinu plnou monokultur pšenice, ječmene a řepky, zvýšení potřeby minerálních hnojiv, méně lokálních výrobků, větší dovoz potravin a zvýšení nezaměstnanosti na venkově. Přesný opak toho, co po nás požaduje Evropa i česká veřejnost,« tvrdí zástupci obou organizací.
Obě organizace už od počátku roku kritizují právě změnu takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci získávají na prvních 150 hektarů obhospodařované plochy. Na tuto platbu má podle Národního strategického plánu směřovat 23 procent z celkového objemu přímých plateb. Doposud bylo plánováno deset procent. Vláda o tom rozhodla na začátku letošního roku, záměr už tehdy vyvolal protesty části zemědělců.
Ministerstvo zemědělství dostalo minulý týden k plánu vyplácení dotací na příštích pět let přes třicet zásadních a 330 technických připomínek EK. ČR by se podle EK měla více zaměřit na ochranu životního prostředí. Podle komory i svazu potvrdila EK jejich dřívější kritiku, že nastavení redistributivní platby není dostatečně odůvodněné. »V podstatě říká to, co jsme říkali i my, že nám chybí dopadová analýza a že to bude mít negativní dopady do příjmů i produkce potravin,« řekl Pýcha.
Doležal upozornil na to, že odpověď EK uvádí, že by státy EU měly reflektovat situaci na Ukrajině a že by se měla snižovat závislost na fosilních palivech a zemním plynu z Ruska. Zároveň ale vytýká ČR nedostatečné ambice v plnění klimatických cílů. Podle Pýchy připomínky působí často protichůdně, protože dokument obsahuje řadu environmentálních požadavků, které jdou proti produkci.
Do jisté míry jde o vydírání
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po zveřejnění připomínek uvedl, že jeho prioritou je zajistit dostatek zdravých a kvalitních potravin a mít přiměřenou míru soběstačnosti. »Nemůžeme ale rezignovat na řešení dopadů klimatické změny, která přináší i dlouhé období sucha,« uvedl ministr.
O strategickém plánu bude komora i svaz jednat s ministerstvem a v nejbližších týdnech by měl být podle Doležala jedním z hlavních témat jednání vládní koalice. Zemědělci podle Pýchy neznají mimo jiné spoustu technických detailů plánovaných dotací. Uvedl, že vnímá také velký tlak ekologických organizací a pokud se rozvine dlouhá diskuse, může podle něj hrozit, že systém vyplácení dotací se nemusí vůbec spustit. »Do jisté míry to vnímám jako jakési vydírání, protože hrozí, že zemědělci nebudou schopni peníze čerpat,« doplnil.
Nekulovi podle něj zástupci obou organizací řekli, že jsou připraveni se zapojit do řešení situace.
Proti jakýmkoliv změnám v nastavení dotací je naopak dlouhodobě Asociace soukromého zemědělství ČR, která zastupuje hlavně menší zemědělce. »Myslíme si, že směr je udaný správně. Nové nastavení dotací více narovná podmínky pro všechny zemědělce, protože ČR od roku 2014 podporovala hlavně velké podniky,« řekl dnes ČTK její místopředseda Jan Štefl.
(zmk)
FOTO – pixabay