Evropská unie varuje, že energetická krize by se v zimě mohla zhoršit, a požaduje podporu pro zranitelné rodiny a průmyslová odvětví.
»Všichni pociťujeme tyto vyšší náklady na energie. Podniky jsou pod silným tlakem, lidé se potýkají s placením účtů a tato situace by se mohla s blížící se zimou zhoršit,« uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu k Evropskému parlamentu v Bruselu.
Od konce února se cena zemního plynu zvýšila o 140 % a cena nafty se zdvojnásobila, ukazují data, která předložila von der Leyenová.
Předsedkyně Komise rovněž uvedla, že náklady EU na dovoz fosilních paliv se od začátku války s Íránem zvýšily o více než 100 miliard eur. Mezi priority patří odvětví nejvíce vystavená rostoucím nákladům a domácnosti, které čelí největším potížím s placením účtů za energie, zdůraznil předseda Komise.
Cílená podpůrná opatření
Brusel chce, aby členské státy přijaly cílená podpůrná opatření pro všechny, nikoli plošná. »Podpora musí být cílená a pomoc nemůžeme rozdělovat bez rozdílu,« uvedla von der Leyenová, která také vyzvala k vytvoření dočasných mechanismů státní pomoci pro nejvíce postižená průmyslová odvětví.
Evropská komise rovněž připravuje opatření na podporu dodávek a omezení dopadu volatility na mezinárodní trhy. Patří mezi ně uvolnění 100 milionů barelů nafty a ropy, na kterém se dohodla skupina G7, a také dialog s evropskými rafineriemi s cílem snížit náklady a zajistit dodávky.
Společné trhy s energií
Brusel chce také pokročit v oblasti společných energetických trhů. Za tímto účelem bude vytvořena pracovní skupina, která se zaměří na poptávku ze strany členských států a zlepší vyjednávací kapacitu EU.
Pro Ursulu von der Leyen se reakce na krizi nemůže omezit pouze na nouzová opatření. Komise má v úmyslu snížit vystavení Evropy fosilním palivům a urychlit výrobu čisté elektřiny v Unii.
Strategie zahrnuje posílení elektrických sítí, umožnění propojení probíhajících projektů obnovitelných zdrojů energie a zvýšení elektrifikace ekonomiky.
Cílem, který představil předseda Komise, je do roku 2040 zdvojnásobit současný podíl elektřiny na konečné spotřebě energie.
Summit v polovině října
Očekává se, že lídři sedmadvacítky budou na zasedání Evropské rady plánovaném na polovinu října projednávat ekonomickou a energetickou situaci. Navzdory tlaku na ceny a narušení zásobovacích tras Evropská komise nepředpokládá v nadcházející zimě žádné bezprostřední problémy se zásobováním, a to díky diverzifikaci zdrojů a posílení zásob.
Von der Leyenová také varovala před riziky výrazných škrtů ve víceletém finančním rámci (VFR) Evropské unie na období 2028–2034 a argumentovala tím, že výrazné snížení finančních prostředků by mohlo ohrozit priority EU.
»Vím, že vyvážit všechna omezení není snadné. Jsem si také vědoma obtížné rozpočtové situace členských států, ale ráda bych varovala před riziky velkých škrtů,« uvedla von der Leyenová.
»Věřím, že priority, které jsme navrhli ve víceletém finančním rámci, jsou správné, a pokud chceme zachovat úroveň ambicí, které pro Evropu máme, musíme tvrdě pracovat na straně příjmů,« zněla výzva předsedkyně Evropské komise, jelikož se v nadcházejících dnech očekává revidovaný návrh irského předsednictví Rady EU, který bude zahrnovat nové vlastní zdroje.
Obrana a bezpečnost
Von der Leyenová mezi priority pro příští víceletý finanční rámec uvedla posílení investic do obrany a bezpečnosti, konkurenceschopnosti a inovací a zároveň zdůraznila potřebu zajistit, aby nebyly zpochybněny tradiční priority fondů soudržnosti a zemědělské politiky.
Očekává se, že rozpočtové diskuse budou v nadcházejících měsících jedním z témat evropské agendy.
Konečná dohoda vyžaduje jednomyslnost mezi zeměmi a souhlas Evropského parlamentu.
Návrh Evropské komise na víceletý finanční rámec na období 2028–2034 předpokládá výdaje ve výši téměř dvou bilionů eur, což odpovídá 1,26 % HDP EU, včetně splacení dluhu NextGenerationEU.
Očekává se, že současné irské předsednictví Radě EU v nadcházejících dnech sblíží členské státy, přičemž právě tyto zdroje patří k nejcitlivějším otázkám v jednáních. Rozhodnutí o novém víceletém finančním rámci vyžaduje jednomyslnost v Radě a ratifikaci členskými státy.
Německo reaguje
Zároveň však reaguje Německo , které požaduje snížení nového Mezinárodního trestního soudu o 400 miliard eur. Kancléř Friedrich Merz neváhal prohlásit, že »absence nového fiskálního rámce je pro Německo zdaleka nejvýhodnějším řešením z ekonomického hlediska«.
Merz po setkání s litevským premiérem Mindaugasem Sinkevičiusem v Berlíně však zdůraznil, že jeho cílem zůstává dosáhnout dohody do konce roku.
Od 1. ledna 2027 se Litva ujímá předsednictví Radě EU, které začíná v lednu 2027, přičemž premiér Mindaugas Sinkevičius se jeví jako silně pesimistický. »Do Litvy jsem se vrátil s menším optimismem. Proto se domnívám, že tato jednání nebudou příliš snadná,« zdůraznil litevský premiér a dodal: »Bylo by to dobré vánoční poselství, kdyby se 27 vlád EU dokázalo dohodnout.«
(is)