Úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo, dnes podle očekávání získal podporu senátorů. Část z nich však vládu kritizovala za to, že návrh zákona je obecný a není jasné, jak bude vládní nařízení, které má stanovit podrobnosti tarifu, vypadat. Podle senátora Jaroslava Doubravy (S.cz) jde ze strany vlády o pseudopomoc.
Senát přijal zákon beze změn v podobě, v jaké přišel ze Sněmovny. Hlasovalo pro něj 57 přítomných senátorů napříč kluby.
Půjde o dotaci ze státního rozpočtu ve prospěch dodavatelů energií, kterou bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu.
Právě to bylo při projednávání návrhu jak ve Sněmovně, tak i dnes na půdě Senátu, nejvíce kritizováno. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři pouze umožňují vládě, aby příspěvek na ceny energií ve formě nařízení přijala. Položil například otázku, na základě čeho vláda nařízení spustí, a kdy ho naopak vypne. Poukazoval na to, že stát by musel platit příspěvky, i kdyby ceny energií klesly. Podle senátorky Hany Žákové (STAN) projevují senátoři vládě neskutečnou důvěru v tom, že v nařízení pak vše zohlední. Lukáš Wagenknecht (SEN21 a Piráti) řekl, že Senát schvaluje bianco šek pro vládu.
Pomoc přichází pozdě a je obtížně získatelná
Jaroslav Doubrava (S.cz) se obává toho, že vláda si kritéria stanoví tak, aby se »vlk nažral a koza zůstala celá«. »Pomoc státu je nedostatečná, česká vláda by po vzoru jiných států měla přistoupit k zastropování cen energií. Také by si měla uvědomit, že bez energií a surovin z Ruska se Evropa může jen velmi těžko obejít a vláda bude nadále dělat takovéto pseudopomoci, protože to, co dneska schválil Senát, já za pomoc nepovažuji,« řekl Doubrava pro iportaL24.cz.
Podobně se vyjádřil také ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. Podle něj je největší problém s vládní pomocí obyvatelstvu postiženém drahotou v tom, že přichází pozdě a je obtížně získatelná.
»Pokud jde o úsporný energetický tarif, musíme čekat na to, jak budou nastaveny parametry, protože ty ovlivní, ke komu ta dávka nakonec dorazí a jak složitě a jak rychle bude použitelná, protože kdo rychle dává, dvakrát dává,« řekl pro iportaL24.cz. Už teď je ale podle něj jasné, že to bude pomoc jenom pro někoho, že bude jenom částečná a že to ukrojí z inflace jenom malou část. »Nejde ani tak o výhrady ke konstrukci toho zákona, ale spíš o to, že daleko razantnější pomoc by se musela hledat v oblasti daňových úlev, zastropování cen a ve větší státní kontrole nad energetickou infrastrukturou,« dodal.
Návrh má motivovat domácnosti k úsporám
Předlohu kritizovali při jejím projednávání ve Sněmovně také opoziční poslanci. »My dnes neschvalujeme žádnou konkrétní pomoc, jak tvrdí vláda,« řekla tehdy předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. »My dnes schvalujeme jen jakýsi předpoklad pomoci,« dodala. Marek Novák (ANO) řekl, že vládní návrh je horkou jehlou sešitý paskvil zalátaný pozměňovacím návrhem. Jan Hrnčíř (SPD) uvedl, že vláda ožebračí občany a pak jim jako kost hodí příspěvek, který podle něj stejně nic nevyřeší.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) senátorům řekl, že takzvaný úsporný tarif bude představovat fixní částku bez ohledu na spotřebu domácnosti. Čím méně která domácnost spotřebuje, tím větší část spotřeby mu příspěvek státu pokryje. Vláda chce takto motivovat domácnosti k úsporám.
Úsporný tarif bude dotací ze státního rozpočtu určenou dodavatelům elektřiny, plynu a tepla. Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotaci snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Vládní předloha stanovuje jeho horní hranici na 30 000 korun.
Podrobnosti však nakonec určí vláda ve svém nařízení, půjde například o výši příspěvku. Síkela uvedl, že vláda může takovýchto nařízení vydat víc. To první, které by mělo být ještě před podzimní topnou sezonou, bude podle ministra počítat s částkou 30,5 miliardy korun. Pokud jde o konkrétní výši příspěvku v rámci úsporného tarifu, odkázal na příklady uvedené na webu ministerstva průmyslu.
Síkela ke zvolené formě pomoci také řekl, že vláda se snažila, aby nikdo nemohl využít tuto částku jinak než na energie. Vyslovil se proti zastropování cen energií. Poukázal na státy, například na Španělsko, které zastropovaly ceny, a tamní spotřeba energií naopak vzrostla. Uvedl, že tento postup jde proti úsporám a vybraly si ho nejzadluženější země EU.
Ministerstvo bude moci vyhlásit stav nouze
Schválená předloha počítá s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.
Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádného stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.
Senát proto přijal doprovodné usnesení, v něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela přislíbil, že vláda spustí informační kampaň.
Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident.
Plány na pomoc domácnostem ve vybraných zemích Evropy
Velká Británie – Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku. Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane příspěvek 650 liber (18 800 Kč). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5800 Kč) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11 600 Kč). Na podzim dostane osm milionů domácností seniorů příspěvek 300 liber (8700 Kč) na pohonné hmoty. Lidé s postižením budou inkasovat 150 liber (4300 Kč) jako další příspěvek na bydlení. Na pomoc domácnostem v boji s rostoucími cenami energií letos vláda podle ministra financí vydá celkem 37 miliard liber (1,1 bilionu Kč).
Česká republika – Senát schválil sněmovní znění zákona o úsporném tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn.
Zmírnit dopady zdražování na rodiny chce kabinet také jednorázovým příspěvkem 5000 korun na dítě do 18 let věku, který od srpna dostanou rodiny jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého. Nárok na 5000 korun od státu bude mít podle zákona dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v ČR. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek připadne také cizincům, kteří v ČR dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat jej mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích.
Francie – Zaměstnanci mají dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur (zhruba 14 600 Kč). Více peněz slíbil prezident Emmanuel Macron i samostatně výdělečně činným. Zhruba 20 miliard eur už vláda dala do zastropování cen elektřiny a plynu. Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, zvýšena má být i podpora rodičů samoživitelů.
Chorvatsko – Vláda připravila balík opatření v hodnotě 4,8 miliardy kun (15,5 miliardy Kč), který má kompenzovat negativní dopady rostoucích cen energie na domácnosti i podniky. Vládní opatření zahrnují mimo jiné trvalé snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u plynu a tepelné energie na 13 z 25 procent. U plynu navíc sazba dočasně klesla až na pět procent, a to v období od začátku letošního dubna do konce března příštího roku. Vláda se rozhodla rovněž snížit sazbu DPH u základních potravin, jako jsou čerstvé maso, ryby, vejce, ovoce a zelenina, a to ze 13 na pět procent. U části hygienického zboží pak DPH klesla na 13 z 25 procent.
Maďarsko – Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci minulý měsíc prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin. Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé Maďarska jsou tedy ochráněni před růstem cen na trzích. Tento měsíc pak Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu.
Německo – Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) schválila pomoc pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící za více než 30 miliard eur (736 miliard Kč). Vláda snížila i cenu měsíčních jízdenek, lidé rovněž dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7360 Kč), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2470 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 Kč).
Polsko – Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Polsko také snížilo sazbu DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent a domácnostem, které k vytápění používají uhlí, vyplatí jednorázový příspěvek 3000 zlotých (asi 15 440 korun).
Rakousko – Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,6 miliardy Kč). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).
Slovensko – Slovenská vláda nejprve schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. V květnu slovenský parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí, opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 mld. Kč) ročně.
(jad)