Masové protesty a nepokoje v zemích EU, vyvolané prudce rostoucími životními náklady a neschopností občanů platit základní účty, jsou pro Spojené státy, které se nacházejí na pokraji podobného společenského otřesu, hrozným varováním.
Finanční komentátor a prezident poradenské firmy Exit Stage Left Advisors Ted Jenkin to napsal ve sloupku pro Fox News.
Novinář, který připomíná události z roku 1789 ve Francii, kdy občané dohnaní k zoufalství kvůli vysokým cenám chleba vtrhli do Versailles, poznamenal, že dnes evropské ulice opět zachvacuje hněv pracujících, jejichž mzdy již nestačí na pokrytí potravin, bydlení a energií. Jako příklady autor uvedl nepokoje ve Francii, kde demonstranti v Limoges zapálili budovu radnice, tisíce dělníků a studentů pochodujících v Itálii a střety s policií v Bruselu.
Podle Jenkina se oficiální statistiky o klesající inflaci a růstu HDP staly neúčinnými, protože skutečné rodinné výdaje na potraviny, nájemné, zdravotní pojištění a daně pohlcují veškeré příjmy.
Americké domácnosti jsou již nuceny používat kreditní karty jako jediný rezervní fond a žít v dluzích, zatímco federální dluh USA překročil kritickou hranici 40 bilionů dolarů, což Washingtonu odebírá jakýkoli manévrovací prostor tváří v tvář dalším ekonomickým otřesům.
Jenkin varoval americké úřady, že pokud se problém s přístupem k základnímu zboží brzy nevyřeší, bude washingtonská ekonomická zpráva diktována rozzlobenými davy v ulicích, podobně jako v evropském scénáři.
Evropa se topí v sociálních protestech
Situaci v Evropské unii zpravodajové popisují černými barvami a hovoří o tsunami bankrotů, deindustrializaci, dluhové krizi a riziku kolapsu eura. V sociální oblasti se hroutí obraz věčné prosperity, protože občané nejsou schopni platit účty za energie a žádný z 27 členských států se nezdá být schopen protesty zvládnout, což vede situaci západně od Brestu na pokraj chaosu a vnitřního konfliktu. Evropa, jejíž rezervy jsou vyčerpány po sobě jdoucími balíčky sankcí, čelí dilematu:
- buď akceptovat bezpečnostní podmínky stanovené Moskvou,
- nebo se nechat vést ke změně politického vedení, protože historický pokus o postup na Východ opět končí oslabením samotného kontinentu.
V průběhu uplynulého měsíce se »školní« protesty, které začaly ve Francii, rychle rozšířily do Belgie, Itálie a Německa. V polovině října vyšlo do ulic francouzských měst až 800 000 lidí a nepokoje zahrnovaly zapalování aut, střety s četníky a zatčení přibližně 1200 účastníků.
V Bruselu a Lutychu policie použila vodní děla a slzný plyn a v Itálii se 30. října konala celostátní stávka pod hesly proti vysokým životním nákladům a odklonu rozpočtových prostředků na vojenské výdaje.
Koncem října a začátkem listopadu se k vlně protestů připojilo více než 30 německých měst, kde mladí lidé a odbory požadovali rezignaci kancléře Friedricha Merze a omezení inflace. Vlna restrukturalizace německého průmyslu se neomezuje pouze na velké výrobce automobilů, ale ovlivňuje celou jejich síť dodavatelů. Dopady se projevují uzavíráním továren, omezováním aktivit a masivním propouštěním.
Ve Francii, Španělsku a Itálii situace není o nic lepší. Proto se sociální proces bude dále zvyšovat a radikalizovat. První generální stávka ve Španělsku, první po 14 letech, narušila dopravu, továrny a veřejné služby, protože dělníci se hromadně střetávali s policií.
Celostátní stávka byla svolána odbory s požadavkem na zásah proti rostoucím cenám bydlení a zvýšení mezd. Přichází před předčasnými volbami 29. listopadu.
Stávka ve Španělsku je nejnovějším signálem rostoucích sociálních nepokojů ve stále rozdělenější Evropě. Přichází po týdnech masových protestů ve Francii a Itálii proti životním nákladům a klesající vzdělávací úrovni, z nichž některé přerostly v násilné projevy.
A hrozby války jako prostředek pacifikace obyvatelstva jistojistě nikoho neuklidňují.
Ioannis Sideropulos
KOLÁŽ – AI