Tentokrát se spolu podíváme do Nýřan u Plzně. Do města, ve kterém dnes žije asi 7 tisíc obyvatel. Do města, které se proslavilo hlavě těžbou uhlí i statečnou ženou, herečkou Annou Letenskou, která se zapojila do odboje proti německým okupantům a položila svůj život na jejich popravišti. Ale my se podíváme hlavně na to uhlí.
Nýřany jsou poprvé písemně zmíněny v listině papeže Řehoře X. 23. května 1272 jako majetek premonstrátského kláštera Chotěšov. Ves pod názvem Nirani je zde uvedena jako jedna z 22 vesnic, které klášteru daroval kníže Hroznata. Po roce 1421 měnila obec často své vlastníky, až ji dne 1. ledna 1822 koupil kníže Karel Alexandr von Thurn-Taxis. V roce 1830 bylo v lese objeveno ložisko uhlí a roku 1861 byla dána do provozu železnice z Plzně do Domažlic. To způsobilo rychlý rozvoj vesnice a příliv nových obyvatel. V roce 1880 v desítkách dolů pracovalo 9 300 horníků. Při hornických nepokojích 20. května 1890 bylo zastřeleno třináct lidí. I dále se zde však točil život kolem těžby uhlí, a to až do roku 1995, kdy byla těžba ukončena. Těžila se zde hlavní nýřanská sloj, mocná okolo 1 m, místy však dosahovala i metry tři. Byla a stále je součástí nýřanských vrstev, které mají transgresivní ráz a svědčí o rozšíření rozlohy plzeňské pánve.
Hlavními horninami vrstev jsou arkózy, prachovce a jílovce a v nich jsou četné uhelné slojky a ona hlavní nýřanská sloj. Je výjimečná polohami sapropelitů (kanelové uhlí), které vznikaly rozkladnými biochemickými procesy rostlinných a živočišných zbytků na dně uhlotvorného jezera se stojatou vodou bez přístupu vzduchu. Právě z těchto poloh pochází druhově neobyčejně pestrá karbonská fauna, popsaná již ve druhé polovině 19. století Antonínem Fričem. Jsou odtud známé dobře zachované zbytky sladkovodních žraloků rodů Orthacanthus a Xenacanthus a jim podobných trnoploutvých a paprskoploutvých ryb, druhově jsou četní také obojživelníci stgegocefalik, kteří byli dobře přizpůsobeni životu v bažinatém prostředí a jiní v otevřených částech jezera.
Vzácné jsou nálezy prvních plazů na našem území, např. rodů Archaeothyris, Brouffia, Coelostegus a bohatá je i bezobratlá fauna ráčci, hrotnatci, přes 30 druhů mnohonožek a larvy i dospělci hmyzu. Mezi rostlinami stále dominují plavuně lepidodendra, kapradiny a přesličky. Často se vyskytují i v samotném uhlí. Nýřanské bažiny a vody nás odkazují k tomu, že zdejší fauna a flóra byla součástí tropického klimatického pásma.
Václav Ziegler