Od 9. do 20. listopadu se v turecké Antalyi koná Klimatická konference OSN (COP31). Projednávanými tématy jsou: Přechod k čisté energii, předcházení vzniku odpadů, omezování emisí metanu, odolnost měst a infrastruktury, potravinová bezpečnost a financování klimatických opatření. Tolik zestručnělé agenturní zprávy.
Českou delegaci na konferenci vede ministr Igor Červený, jenž je zároveň v tomto roce předsedou Východoevropské regionální skupiny (EEG).
Očekávání? Žádné, i když se účastní řada premiérů, vicepremiérů, ministrů a dalších významných delegátů. Chybí ovšem špičky zemí, jejichž průmysl nejvíce znečišťuje ovzduší. Vůbec se neúčastní Spojené státy, které odmítly o takovéto problematice jednat, a Izrael, jenž nebyl pořadatelskou zemí, tedy Tureckem, vůbec pozván. Projednávaná témata se stala tudíž zástupnými a často dokonce kontraproduktivními. Mám na mysli větrníky a praktickou aplikaci některých námětů. Jinak myslí Rakousko – jinak my, jinak Nizozemí – jinak Norsko, jinak Čína – jinak Kazachstán…
Jde o jednání, jež nepovede nikam, a při tom jihovýchodní hranice hostitelské země jsou ohroženy válkou a hořícími rafineriemi, znepřátelené země se nezastaví před ničím, agresi silnějších nelze proutkem zastavit, byť ústa amerického prezidenta jsou plná míru. Pardon. Jak kdy. Jindy vyhrožují vymazáním třeba Íránu z mapy světa. Příroda, ovzduší, pláčou a zřejmě také dál ještě nějaký čas budou plakat. A Izrael? Toho se to přece netýká, tedy cokoli, co nechce Netanjahu slyšet.
Jsou tu i severní hranice hostitelské země. Omývá je Černé moře. Na jeho severu se bojuje. Ani to není mírové. Podle Financial Times se právě ono »stalo nejsmrtelnější námořní trasou na světě, za rok bylo napadeno 570 lodí. Při útocích bylo zabito nejméně 40 obchodních námořníků.« Nemohu si při této příležitosti nepřipomenout souhlasné gesto našeho prezidenta, když ukrajinští vodiči dronů zasáhli u tureckých břehů tanker plný ropy. Nebyl ruský, ale kazašský. Neměl převážet ruskou ropu, ale kazašskou.
Hořící tankery, zasažené lodě jsou tragédií nejen pro ty, kteří na nich zahynuli, ale pro celé lidstvo, ptáky hnízdící na pobřežích, ryby plující v moři. Zplodiny, které vznikají, ohrožují nejen zdejší region, ale jako černobylský mrak se posunují na Evropu, Turecko, Zakavkazí a dál. O tom se na konferenci nejedná. Ani o míru, jenž by umožnil zastavit války a tím umožnil přírodě vrátit se ke své přirozenosti a konečně by bylo možné se vážně pustit do řešení klimatické krize. I na konferencích, které zatím jen odsouvají skutečný problém nastolováním podružných témat.
Jaroslav Kojzar