Zpráva Světové banky předpovídá v roce 2026 velký nárůst cen energií o 24 %, což je nejvyšší úroveň od počátku války na Ukrajině v roce 2022.
Podle téže zprávy by ceny komodit mohly ještě dále vzrůst, pokud se v regionu vyostří nepřátelské akce a narušení dodávek bude trvat déle, než se očekávalo.
Banka uvedla, že její základní scénář předpokládá, že objemy přepravy přes kritickou vodní cestu Hormuzským průlivem se v říjnu postupně vrátí na předválečnou úroveň, ale dodala, že existují značná rizika růstu.
Základní scénář banky předpokládá v roce 2026 16% nárůst celkových cen komodit, a to v důsledku rostoucích cen energií a hnojiv a rekordních cen mnoha základních kovů.
Největší šok na trhu s ropou
Útoky na energetickou infrastrukturu a narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým před válkou procházelo 35 % světového obchodu s ropou po moři, způsobily největší šok v dodávkách ropy, jaký kdy byl zaznamenán, uvádí Světová banka.
Banka poznamenává, že ceny ropy Brent zůstaly v polovině dubna o 50 % vyšší než na začátku roku. Předpokládá se, že průměrná cena ropy Brent dosáhne v roce 2026 86 dolarů za barel, oproti 69 dolarům za barel v roce 2025.
Pokud kritická ropná a plynárenská zařízení utrpí větší škody a objemy exportu se budou pomalu zotavovat, mohly by se ceny ropy Brent letos vyšplhat na průměrnou úroveň 115 dolarů za barel.
»Válka zasahuje globální ekonomiku v kumulativních vlnách: nejprve vyššími cenami energií, poté vyššími cenami potravin a nakonec vyšší inflací, která zvýší úrokové sazby a ještě více prodraží dluh,« řekl hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Šok nejvíce zasáhne nejchudší a zhorší tíživou situaci silně zadlužených rozvojových zemí.
Hnojiva a potraviny
Předpokládá se, že ceny hnojiv v roce 2026 vzrostou o 31 %, a to v důsledku 60% nárůstu ceny močoviny, nejpoužívanějšího pevného dusíkatého hnojiva, které se vyrábí přeměnou zemního plynu na amoniak a oxid uhličitý.
Prudký nárůst cen hnojiv zvýší tlak na dodávky potravin, sníží příjmy zemědělců a ohrozí budoucí výnosy plodin. Světový potravinový program odhaduje, že pokud bude válka pokračovat delší dobu, mohlo by letos čelit akutnímu nedostatku potravin o 45 milionů více lidí.
Světová banka uvedla, že podle základního scénáře by inflace v rozvojových ekonomikách měla v roce 2026 dosáhnout v průměru 5,1 %, což je nárůst oproti 4,7 % v loňském roce a o celý procentní bod více než předválečné prognózy. Pokud by však válka pokračovala, inflace by v rozvojových ekonomikách mohla vyrůst až na 5,8 %.
Růst utrpí také velkou ránu, uvedla banka. Rozvíjející se ekonomiky by měly v roce 2026 růst pouze o 3,6 %, což je pokles oproti předválečné prognóze 4% růstu.
(is)