Možná trochu zmatený titulek, ale jen na první pohled. Přečetl jsem si stanovisko KSČM na téma dnes velmi aktuální, a sice Česká televize (ZDE).
Obsahu zmíněného textu nelze vytknout zhola nic. Formulace typu… »Veřejnoprávní média nejsou majetkem zaměstnanců ani aktivistických skupin typu Milion chvilek pro demokracii, ale institucemi veřejné služby odpovědnými celé společnosti. Výkřiky typu ‚naši televizi nedáme‘ svědčí o zásadním nepochopení role veřejnoprávních médií v naší společnosti,« jsou bezpochyby správné, čili pravdivé. Stejně jako užité výrazy – např. nestrannost, nezávislost, falešné útoky na demokracii atd.
A teď k té nepravdě. Všechny tyto řeči obsažené i ve stanovisku KSČM, kterých je všude kolem přefouknuto, vlastně jen věrně kopírují polistopadový narativ o svobodě slova a projevu. Formálně správné, obsahově v kontextu s realitou totální iluze.
Nic takového jako svoboda slova, projevu či nezávislost médií nikdy neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. Všechna oficiální média, tzn. ta, kterým není vyhrožováno »vypnutím«, nacházejí se pod kuratelou toho, koho chleba jíš. Sdělovací prostředky jsou od pradávna jedním ze zásadních nástrojů globální politiky a novináři mohou být, jak se nyní moderně říká, INVESTIGATIVNÍ jen do té míry, pokud jsou jejich texty v souladu s těmi nástroji. Taková vždy byla, je a bude rovněž Česká televize bez ohledu k tomu, jak a kdo ji financuje.
Povyk, kterého jsme nyní svědky, logicky a svojí podstatou také nesouvisí se způsobem financování, to je zástupný důvod onoho povyku. Už jsem o tom nejednou psal, zopakuju se znovu: v momentě, jakmile ČT přijde o koncesionářské poplatky a do účetních knih nahlédne NKÚ a NKÚ se např. podívá pod začerněná místa na autorských a jiných smlouvách, docela dobře může na Kavkách nastat takový vítr, že smete, co mu pod ruku přijde.
Už chápete, proč je stanovisko KSČM pravdivé, ale nepravdivé, takto studánkově naivní? Já bych namísto vznešených formulací o nestrannosti a nezávislosti nekompromisně žádal důslednou prověrku hospodaření České televize za posledních 30 let stran NKÚ. Pokud k tomuto jednou dojde a kontrola proběhne férově, nastanou miliony chvilek k divení. O tom jsem přesvědčen.
Pavel Votruba
26. dubna 1988 se v chladných zdech královéhradecké věznice navždy uzavřel život Pavla Wonky. Bylo mu pouhých pětatřicet let. Jeho smrt nebyla nehodou, nebyla přirozená. Byla tragickým vyústěním nelítostné perzekuce svobodomyslného člověka, který se odvážil postavit totalitní moci. Jeho příběh je mrazivým svědectvím o době vlády KSČ, kdy se za názory platilo vězením, a v jeho případě i životem.
A jak to souvisí s článkem o České televizi? Tedy chápu ten dnešní datum 🙂
Ve zločinem prorostlém kapitalistickém rozbitém Československu, kde se mísí politické zločiny s těmi ekonomickými už 37 let, není možno spoléhat na spravedlnost ohledně České televize, která to všechno svým lhaním kryje. Změna nastane až s opravdovou společenskou změnou, až nebude vládnout zločinný kapitalismus, který tvoří podhoubí pro politické a ekonomické zločiny, za asistence ČT.