Dlouho očekávaný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem zůstává i nadále v nejistotě, protože americká vláda vysílá tisíce vojáků do Perského zálivu a pokračuje ve válce proti Íránu. Výhru ve válce chce Trump využít při jednání se Si Ťin-pchingem. To vše vyvolává nejen u diplomatů, ale i médií zvýšený zájem o toto setkání.
Washingtonský diplomat zapojený do plánování summitu potvrdil, že americká administrativa jasně uvedla, že »další termíny summitu Trump-Si budou navrženy až po aktivní fázi konfliktu v Íránu«. Osoba blízká americké administrativě také potvrdila, že Bílý dům sdílel tento časový harmonogram se zahraničními představiteli. Uvedl to server Politico s dodatkem, že zachoval anonymitu zdrojů z důvodu důvěrnosti diplomatických informací.
Bílý dům popírá, že by Írán měl navázat na summit
Ministerstvo zahraničí postoupilo otázky Bílému domu, který popřel spojení summitu s válkou v Íránu. »To jsou lži. Spojené státy a Čína vedou produktivní diskuse o změně termínu návštěvy prezidenta Trumpa – oznámení budou následovat,« uvedla mluvčí Bílého domu Anna Kellyová.
Čínské velvyslanectví uvedlo, že »nemá žádné informace k poskytnutí« ohledně jakéhokoli zpoždění.
Neustálé odkládání
Schůzka byla původně naplánována na konec března, ale Trump uvedl, že kvůli válce bude odložena »asi o měsíc«. Poté uvedl, že se uskuteční »asi za měsíc a půl«.
Tisková mluvčí Karoline Leavittová konstatovala, že summit se nemusí konat před květnem kvůli závazkům obou lídrů. »Prezident má v květnu nějaké závazky tady doma a jsem si jistá, že i prezident Si Ťin-pching je velmi zaneprázdněný, takže termíny stanovíme co nejdříve,« ujistila.
Význam Íránu pro čínsko-americké vztahy
Válka v Íránu vstupuje do svého čtvrtého týdne a zdá se, že se administrativa připravuje na delší konflikt. Americká vláda vypracovala podrobné plány na nasazení pozemních sil v Íránu a zároveň do regionu přesune tisíce vojáků. Trump prohlásil, že »vojáky nikam neposílá«, ale dodal: »Kdybych to udělal, určitě bych vám to neřekl.«
Úředník blízký administrativě zdůraznil, že »existují operační omezení pro řízení války cizí zemí – zejména nepřátelskou zemí, jako je Čína. Pro Trumpa a Si Ťin-pchinga by bylo velmi nepříjemné vést v takovém klimatu rozhovory.«
V příspěvku na Truth Social, Trump naznačil možné snížení americké angažovanosti v Íránu a požádal spojence, aby se více podíleli na zabezpečení Hormuzského průlivu, klíčové obchodní cesty spojující Perský záliv s Arabským mořem: »Blížíme se k dosažení našich cílů, protože zvažujeme snížení našeho hlavního vojenského úsilí na Blízkém východě.«
Předchozí schůzka Trumpa a Si Ťin-pchinga v říjnu v Jižní Koreji se zaměřila na zamezení eskalace obchodní války. Si Ťin-pching slíbil, že umožní Číně nákup amerických zemědělských produktů, jako jsou sójové boby, a zruší mnoho omezení vývozu klíčových nerostných surovin. Trump souhlasil s prodloužením pozastavení vysokých cel na čínské zboží.
Bývalá vyjednavačka Wendy Cutlerová zdůraznila, že stabilizace obchodní dohody by mohla pokračovat i bez osobního setkání. »Pokud se ve válce něco stane, ať už předvídaného nebo nepředvídaného, existuje mnoho napěťových bodů, které by mohly tuto dohodu ohrozit,« řekla.
Russ Dossey, bývalý vedoucí ředitel pro Čínu a Tchaj-wan v Bidenově administrativě a nyní působící v Radě pro zahraniční vztahy, poznamenal, že komunikace mezi vůdci je pro zvládání složitého vztahu klíčová. »Bez komunikace mezi vůdci, dokud válka neskončí – a neexistuje žádné tušení, kdy skončí – existuje reálné riziko, že se vztah stane méně stabilním, než by lidé mohli očekávat,« sdělil Dossey.
Současně americká vláda zveřejnila Výroční posouzení hrozeb americké zpravodajské komunity za rok 2026. Podle něj jsou hlavními hrozbami pro státy Rusko, Čína, Írán, Severní Korea a Pákistán. Takže, jednání Trump-Si nebude vůbec jednoduché.
Čína, která si nedělá o USA iluze, chce (podle některých informací mimo Politico) pragmaticky vyřešit především urgentní otázky vzájemného obchodu, které se nahromadily od nástupu Trumpa do úřadu a vyjednat si modus vivendi ve strategických oblastech, kam investovala Čína až stovky miliard dollarů – tj. do zemí a oblastí, jako je Venezuela, Írán a Panamský průplav.
Ioannis Sideropulos
(s informacemi z Politica)