Trumpova návštěva Číny by mohla ukončit válku v Íránu

Jsou chvíle, kdy válka nekončí proto, že dojdou zbraně a střelivo, ale proto, že velmoci mají naléhavější záležitosti. I když i tento faktor v současné válce má svoji specifickou – a ne podřadnou roli.

Plánovaná návštěva Donalda Trumpa v Číně, která se bude konat od 31. března do 2. dubna, je právě takovou příležitostí, která dává možnost ukončit válku a zachovat si tvář. Americký prezident dorazí do Pekingu v době, kdy válka s Íránem stále ještě trvá, a hrozí, že se schůzka se Si Ťin-pchingem z strategického summitu o obchodu, technologiích a globální rovnováze sil promění v cvičení v řízení chaosu. A to si nepřejí ani Washington, ani Peking.

Washington a Peking již zároveň připravují půdu na vysoké úrovni: americký ministr financí Scott Bessant a čínský vicepremiér Che Lifeng se setkají v Paříži 15. a 16. března s jasným cílem připravit půdu pro summit.

Americko-čínské setkání se stane místem, kde chtějí dvě největší světové ekonomiky projednat cla, vzácné zeminy, vývozní omezení, technologie, Tchaj-wan a novou rovnováhu v globálním obchodu. Čím déle se íránská krize vleče, tím více hrozí, že válka tuto agendu pohltí.

Proč válka v Íránu »kazí« velkou agendu

Agentura Reuters poukázala na to, že válka v Íránu již zkomplikovala plánování schůzky Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, a to právě proto, že ztěžuje přípravu hmatatelných dohod a hrozí změnou atmosféry návštěvy.

V jiné analýze Reuters poznamenává, jak Trump naznačil, že operace proti Íránu by mohla trvat asi čtyři týdny, tedy téměř do předvečera cesty do Číny.

Toto je kritický bod. Pokud Washington půjde do Pekingu s otevřenou válečnou frontou, ropnými skvrnami, narušením námořních toků a zvýšeným geopolitickým rizikem, agenda s Čínou se nebude moci zaměřit pouze na obchod a investice. Nevyhnutelně se obrátí k Blízkému východu.

Pro Trumpa to znamená menší prostor pro to, aby se tvářil jako vítěz, vůdce vyjednávající s Si Ťin-pchingem z pozice síly. Pro Si Ťin-pchinga to znamená, že amerického prezidenta přivítá s otevřenou rozsáhlou americkou vojenskou kampaní v regionu, který je pro čínskou energii a obchod klíčový.

Čína válku odsuzuje, ale není do ní zapojena

Postoj Pekingu byl opatrný. Čína útoky odsoudila, vyzvala k příměří, hovoří o respektování suverenity a diplomaticky jednala s Ruskem v OSN. Zároveň však neprojevila žádnou ochotu k vojenskému zapojení ve prospěch Teheránu.

Peking naopak trvá na linii deeskalace. Ministr zahraničí Wang I řekl svému izraelskému protějšku Gideonu Saarovi, že »síla nemůže problémy skutečně vyřešit«, současně čínská diplomacie znásobila své kontakty se zeměmi Perského zálivu a regionu.

Podle oficiálních čínských údajů citovaných státními médii měl čínský ministr zahraničí od 1. do 12. března dvanáct telefonických rozhovorů se svými protějšky z Ruska, Ománu, Íránu, Francie, Izraele, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, Pákistánu, Kataru a Egypta, v nichž vyzval k deeskalaci.

Návštěva, která může fungovat jako časový mezník pro ukončení války

Může samotná cesta Trumpa do Číny ukončit válku? Nepochybně to nebude rozhodující faktor. Může však sloužit jako nejsilnější časová bariéra pro snahu o deeskalaci.

Když se na summitu Trumpa a Si Ťin-pchinga soustředí tolik obchodních, geopolitických a strategických otázek, jakákoli další krize, která hrozí, že ho pohltí, se automaticky stává problémem, který musí být, ne-li vyřešen, alespoň zmrazen.

A možná právě to lépe než cokoli jiného vysvětluje současný postoj Číny: opatrný, nenápadný, diplomatický, bez úmyslu stát se vojenským ochráncem Íránu. Peking nechce ztratit Teherán – hodně do Íránu investovala. A ještě více do Venezuely. Proto ještě méně chce ztratit podstatu své mírové, obchodní a rozvojové politiky.

Čína ví, že setkání s Trumpem je mnohem důležitější než zvyšování sázek ve prospěch Íránu. A Trump ví, že pokud dorazí do Pekingu v době, kdy válka stále ještě zuří, tak by historická návštěva mohla být zastíněna krizí, kterou nikdo plně neovládne.

Skutečný termín pro válku tedy nemusí být na bojišti, ale v diplomatickém kalendáři: 31. března, Peking.

Ioannis Sideropulos

Související články

2 KOMENTÁŘŮ

Comments are closed.

- Advertisement -

Poslední zprávy