Alexander Humboldt měl pravdu

Slavný německý vědec a cestovatel Alexander Humboldt poté, co projel kus světa, prohlásil při svém pohledu do budoucnosti, že svou chamtivostí budeme schopni zničit i cizí planety, jako jsme to udělali i se Zemí (viz kniha Kosmos).

Za ta mnohá desetiletí od vyslovení této věty se mnohé změnilo. Jeho slova vyřčená po zkušenostech získaných v Americe, bychom snad tisíckrát podtrhli. Jen zkrácený výčet našich prohřešků by zaplnil celé stránky a vůbec by se nemuselo nic blíže vysvětlovat. Stačilo by napsat slova: deštné pralesy, zabíraná orná půda pro průmyslové, bytové a další účely, vypouštěný kysličník uhličitý do ovzduší, zbytečné převážení surovin, polotovarů ke konečnému zpracování a pak vracení zpět, nadvýroba zboží, plýtvání potravinami, války… Přitom téměř polovina lidstva je extrémně chudá a 44 % globálního příjmu je v rukou jednoho procenta nejbohatších. Podle World Inequality Lab 10 % světové populace vlastní dvě třetiny veškerého bohatství Země.

Na iportaL24.cz vyšel článek Jana Zemana, jenž rozebírá důsledky současné blízkovýchodní války na životní prostředí. Rozebírá je perfektně. Je třeba jen dodat, že největší zisky má globalizovaný kapitál právě z válek. Celá průmyslová odvětví pracují totiž pro ně a přinášejí nehorázné zisky. V zemích, kde se zbraně vyrábějí, je boom, tedy dochází k velikému průmyslovému rozmachu, ke konjunktuře. Proč myslíte, že americký velvyslanec nedávno tolik horoval pro naše vyšší zbrojení? Země, které válčí, stále potřebují novou munici, další a další zbraně. Při tom se devastují města, vesnice, masově zabíjejí lidé, likviduje se příroda, Země dostává ránu za ranou. A lidé států válčících a vyrábějících zbraně jsou přesto spokojeni. Je to anomálie, ale je to tak. »Myslel jsem, že všichni lidé jsou proti válce, ale zjistil jsem s údivem, že mnoho lidí válku schvaluje. Hlavně lidé, kteří do ní jít nemusí« (Erich Maria Remarque).

Proto se vymyslel nápad na další ještě výraznější zbrojení, cílem je pět procent z HDP. To ovšem znamená ještě větší zatížení přírody, protože výroba zbraní předpokládá jiné než racionální využití surovin, otevírat další naleziště cenných zemin, využívat energie pro výrobu, jejímž výsledkem bude devastace přírody, další omezení, pokud jde o důstojné životy. To jedno procento nejbohatších musí dostat své a kde je vzít, když bochník chleba je stále stejný? U těch, které je nutné masovou propagandou přesvědčit, že jsou ohrožovaní a že mír znamená zničit protivníky v neglobalizovaných zemích nebo v územích jiného seskupení. A nevěřit tomu? Když masová propaganda vám denně buší na vrata?

Přitom Evropská unie zároveň vymýšlí opatření, jak údajně zastavit devastaci planety. Budou či už jsou závazná pro Evropu, jak jinak. Jiní by ji totiž neposlouchali. A tak přijímá opatření, která spíš Evropu posunou mezi druhořadé mocnosti. Sváží průmysl nesmyslnými usneseními, sníží životní úroveň lidí – nikoli byrokratů z Bruselu, ti si svou úroveň zachovají, a předělá členské státy NATO v četníka světa. Předělá? Chce předělat. Z tohoto záměru, jak sláma z bot, vyčuhuje zájem Spojených států, dodavatele drahých zbraní a tedy i tím více práce pro zaměstnance zbrojařských a na ně navazujících amerických firem. Budou-li tito pracovníci spokojeni, jsou přece voliči, bude pro současné americké politiky a jejich mecenáše další vládní období zajištěno. Tím i lukrativní posty a jak je známo, »peníze rodí zase peníze« (Benjamin Franklin). A ty, bez ohledu na smrtelné využití, Non olet – Nesmrdí (císař Vespasianus).

Příroda je však v době válek chudák. Alexander Humboldt měl pravdu, i když nemyslel tehdy jen na války. Zkoumal svou Ameriku v době těch napoleonských a věděl, co znamenají pro lidstvo. My žijeme v době jiných válek, které názvem nelze připsat jednomu člověku. Mají různá označení, ale to neznamená, že jsou méně krutá. Jakoby se svět zbláznil, ale nezbláznil se. Kšeft je přednější než život.

Příroda za této situace pláče. Je farizejstvím, že všechna přijímaná opatření směřující k ochraně ovzduší a přírody, které vymýšlí Brusel, jsou v jejich zájmu, v zájmu naditých kapes loutkovodičů a zvyšujících se kont v bankách. Jinak by Unie i Aliance udělaly všechno, aby války skončily a problémy se řešily jednáním, jak zavazuje čl. 33 Charty OSN.

Příroda nezavinila nic, co by poskytlo důvod k takovým násilným činům, jako je válka. Vraždit je zločin a ve válce se na rozkaz vůdců vraždí. Jako zločin se to nebere a přitom v takové, jaká vypukla na Blízkém východě, se z výšky popravuje bez rozsudku.

Ani flora a zvířata, které se nemohou bránit, nic nezavinily, ale rozhodnutím válkychtivých vůdců jsou ničeny a zabíjeny. To nevadí politikům a pánům generálům? Nechtě se ztotožňuji s Hemingwayem a jeho zoufalým výkřikem o tom, »že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země« (Sbohem, armádo). A dodávám, že Alexander Humboldt měl před těmi mnoha desítkami let pravdu, i když nevěděl, že člověk dokáže být ke své Zemi, k přírodě a k tomu, co mu umožňuje vůbec žít, ještě větším devastátorem, než by to v jeho době vůbec někoho mohlo napadnout.

Jaroslav Kojzar