Německo po únoru 2022 drasticky snížilo závislost na ruské ropě, přičemž dovoz se propadl na minimum a země využívá převážně jiné zdroje. Zásobování se dělo severní větví ropovodu Družba.
»Ruská ropa a zejména zemní plyn hrály dlouhá léta důležitou roli v zásobování zemí Evropské unie těmito surovinami. Poté, co Moskva v únoru roku 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, se ale Unie začala od ruských surovin rychle odvracet. Maďarsko a Slovensko však zůstaly na ruské ropě a plynu dosud do značné míry závislé. V rámci sankcí uvalených na Rusko byl od roku 2023 zakázán – až na výjimky – dovoz ruské ropy, v případě plynu by jeho dovoz měl skončit nejpozději do 1. listopadu 2027. Na ruských energetických surovinách byly z unijních zemí nejvíce závislé Německo a také státy někdejšího východního bloku napojené na ropovody a plynovody, jejichž základy byly vybudovány už v éře Sovětského svazu. I kvůli tomu ještě v roce 2021 podíl dodávek z Ruska do EU činil v případě plynu 45 procent a u ropy 27 procent spotřeby.« (zdroj: idnes.cz, 23. 2. 2026)
»Ceny pohonných hmot kvůli dění v Perském zálivu celosvětově rostou. V Německu se teď objevují i ceny nad dvě eura za litr. Cena nafty, která citlivě reaguje na dění na Blízkém východě, roste rychleji než benzinu. V Německu její průměr podle tamního automotoklubu ADAC vzrostl během dnešní ranní špičky na 2,098 eura za litr. V přepočtu přesně 50 korun.« (zdroj: seznamzpravy.cz, 4. 3. 2026)
V daném kontextu položím jednu zásadní otázku: Došlo někdy v minulosti, tzn. v časech, kdy Evropa (Německo) brala ruskou ropu ve velkém, k nějakým skokovým cenovým kotrmelcům vinou Ruska, vinou nespolehlivosti Ruska jako ropného dodavatele? Odpovězte si sami. Totální odklon od ruské ropy (plynu) byla sabotáž, která v novodobých evropských dějinách nemá obdoby. A pachatelé jsou na svobodě…
Marie Krejčíková