Další potvrzená překážka pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru

Stav beztíže, který ve vesmíru zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se neobnoví ani rok od návratu na Zemi. Vyplývá to ze studií, o kterých informoval server The Guardian. Podle autorů výzkumů by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru, nemluvě o budoucích misích, třeba na Mars.

Kosmonauti ztrácejí jedno až dvě procenta kostní hmoty za každý měsíc, který stráví ve vesmíru, ukázaly dřívější výzkumy. Při letu, který trvá šest měsíců, tak člověk přijde až o 12 procent kostní, ale i svalové hmoty. Úbytek způsobuje mikrogravitace, při které na lidské tělo nepůsobí tíha.

Aby vědci zjistili, jak se astronauti zotavují po návratu na Zemi, skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů před, během a po pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Kostní hmota, kterou kosmonauti ve vesmíru ztratili, se rovnala množství, o které by na Zemi přišli až za několik desetiletí. Řekl to spoluautor studie Steven Boyd z kanadské univerzity v Calgary, který vede McCaigův institut pro zdraví kostí a kloubů.

Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela neobnovila. Stále jim chybělo přibližně deset let kostní hmoty. Nejpomaleji se zotavovali kosmonauti, kteří absolvovali nejdelší mise, jež se na ISS pohybovaly od čtyř do sedmi měsíců.

Podle Boyda to vyvolává obavy ohledně plánovaných misí na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru několik let. Vědci ale nevědí, zda se bude řídnutí kostí při takto dlouhém pobytu ve vesmíru stále zhoršovat.

»Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu, nebo že budeme nadále ztrácet kostní hmotu. Ale nedokážu si představit, že bychom o ni přicházeli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic,« naznačil Boyd.

Guillemette Gauquelin-Kochová, vedoucí lékařského výzkumu ve francouzské vesmírné agentuře CNES, uvedla, že beztížný stav, který ve vesmíru astronauti zažívají, je »nejdrastičtější fyzickou nečinností, jaká existuje. I při dvou hodinách sportu denně je to pro astronauty, jako by byli zbylých 22 hodin upoutáni na lůžko,« přirovnala lékařka.

Modelová studie z roku 2020 předpokládá, že během tříletého letu na Mars bude 33 procent astronautů ohrožovat osteoporóza. Některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který vědci v současné době provádějí na astronautech, kteří strávili alespoň rok na palubě ISS. Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

Pokud si kosti těla člověk představí jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci dohromady, uvedl Boyd. »A když se vrátíme na Zemi, posílíme to, co zbylo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme,« dodal.

Některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná, zjistila také studie. Například cvičení nazývané mrtvý tah se ukázalo jako výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se astronauti měli zaměřit spíše na posilování spodní části těla.

Kosmonauti, kteří byli většinou fyzicky zdatní muži ve věku kolem 40 let, si podle Boyda obvykle drastického úbytku kostní hmoty nevšimli a to poukazuje na to, proč se pozemské obdobě osteoporóze, říká »tichá nemoc«.

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, řekl, že jeho kosti a svaly se po návratu na Zemi zotavovaly nejdéle. »Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil jako pozemšťan,« uvedl v doprovodném prohlášení ke studii.

(mac, čtk)

FOTO – ČTK/theguardian.com/NASA/AP, nsc.uzis.cz

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy