Nedávno jsem se vrátil z dovolené, kterou jsem prožil na Istrii v Chorvatsku. V jedné písni se zpívá i cesta je cíl. Tím se po celý život řídím. Nejezdím zásadně v noci, protože rád pozoruji vše kolem trasy. Tak jsem ostatně poznal od roku 1991 až do roku 2017 celou Francii, kdy jsem do letoviska Cap d’Agde na břehu Středozemního moře jezdil každý rok jinou trasou po silnicích mimo dálnice, a poznával tak při rozhovorech s domácími ubytovacích privátů vše kolem Francie, jak hodnotí Francouzi politickou a ekonomickou situaci té doby.
Vrátím se k mé letošní cestě. Rád, jak jsem napsal, jezdím mimo dálnice, abych byl v bližším kontaktu s cizí zemí, kterou projíždím. V Břeclavi jsem vyjel z naší dálnice a pustil se cestou za Poštornou na menší hraniční přechod Reintal a pak podél hranic se Slovenskem přes památník bitvy na Moravském poli u vesnice Dürnkrut, kde padl král železný a zlatý Přemysl Otakar II, v té době nejmocnější král Evropy. To tehdy Praha byla hlavní město velmoci sahající až k Jaderskému moři.
V roce 1278 opět jako vždy zradou skončilo období, kdy jsme měli jako Češi a Moravané jako stát nakročeno k úplně jinému mocenskému postavení, než máme od doby, kdy na náš trůn nastoupili Habsburkové po smrti posledního krále z rodu Jagellonců, Ludvíka, v roce 1526 u Moháče (v dnešním Maďarsku u Chorvatských hranic).
Mimochodem Přemysla Otakara II přemohl tehdy nevýznamný Rudolf I. Habsburský, který byl v roce 1273 zvolen římským králem (už tehdy jakási obdoba EU) zcela záměrně proto, aby se omezila moc českého panovníka. V roce 1276 českého krále zradila česká šlechta, ó jak typické, Češi Čechům vždy největší nepřátelé, a on se musel vzdát mnoha území ve prospěch Habsburka.
Toto si vždy připomínám u památníku bitvy na Moravském poli. To slovo Moravské se nevztahuje k území Moravy, ale k řece Morava (německy March), která tvoří nedaleko hranici mezi Rakouskem a Slovenskem.
Nechám minulost minulostí. Po rakouské silnici 49 projíždím spoustou městeček a obcí. Najednou mi cosi »schází«. Zatímco u nás žlutomodrá záplava ukrajinských vlajek na obecních úřadech, tak v Rakousku ani jedna. Skutečně doslova, ani jedna. Obecní úřady ozdobeny vlajkami Rakouska, spolkové země Dolní Rakousy (či později, když jsem překročil řeky Dunaj a Litavu, Burgenlandu) nebo místní vlajky obcí.
Totéž v Maďarsku, kde jsem jednu noc přespal v apartmánu blízko města Szombathély. Rád vždy na cestě někde přespím, abych ochutnal místní speciality. Takže jsem si večer v blízké János Bacsa csárda dal skvělou gulášovou polévku a guláš s halušky (galuska maďarsky). Samozřejmě v městech a vesnicích podél silnice 86 ani jedna ukrajinská vlajka.
Po přejezdu do Slovinska v městě Lendava taktéž nic žlutomodrého. Absence ukrajinských vlajek také v Chorvatsku. I když, na rozdíl od minulých let, ve městě Rovinj a v přilehlých i luxusních letoviscích spousta ukrajinských vlaječek, ovšem jako součásti registračních značek ukrajinských aut, také většinou luxusních BMW, Audi, Volvo, ale i běžných Škodovek atd. Také na dálnici při zpáteční cestě na trase z Koparu, Mariboru až do Lendavy ve Slovinsku, spousta ukrajinských aut vracejících se zřejmě zpět na Ukrajinu. Zajímavé. Nikdy tomu tak nebylo, až nyní, kdy na východní Ukrajině zuří válka.
Nevím, jak je to s přítomností ukrajinských vlajek v jiných zemích, kromě těch, které jsem letos navštívil, ale musím konstatovat, že v souvislosti s tím, co jsem viděl, či vlastně neviděl, jsme jako Češi, Moravané a Slezané, kteří ozdobují ukrajinskými vlajkami nejenom své radnice, ale i historické památky, opět naprosto originální.
Mimochodem koalice PRAHA NÁŠ DOMOV se chce tak trochu přiblížit tomu, co jsem viděl v Rakousku, Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku a při případném úspěchu ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy, mimo praktických věcí, jako redukcí nesmyslných cyklistických pruhů zpomalujících dopravu a v podstatě nebezpečných pro samotné cyklisty, plánuje odstranit ukrajinské vlajky ze všech budov patřících hlavnímu městu. Tam patří pouze vlajky České republiky a hlavního města Prahy, tak jak to je ostatně i v zemích, které jsem letos projížděl.
Petr Hannig, předseda Rozumných v koalici PRAHA NÁŠ DOMOV
Z těchto komentářů je zcela zřejmé, že jsme MY – většina normálních lidí našeho národa – ZA JEDNO. V jednom z komentářů zazněla velmi vážná úvaha, kterou většina, co na to zlé poukazují, však OČIVIDNĚ NEŘEŠÍ !!!
Tato zní : “ A CO MY S TÍM ??? “ Co člověk, to názor a MY, český národ, kterému jde teoreticky o společnou věc – všeobecné blaho národa, jsme schopni se v rámci své „rádoby jednoty“ NAVZÁJEM POZABÍJET, jakmile začneme uvádět své vlastní názory ke způsobu, jak by se tato situace měla řešit. ANI NÁHODOU NEJSME JEDNOTNI !!! A obávám se – nikdy nebudeme !!!
Jsou mezi námi Euro-vlezdoprdelové, USA-vlezdoprdelové , Havloidi, Rusofóbové, absolutní Antikomunisti (jsem nestraník !!!) – Ale poslechli jste si někdo z vás Kateřinu Konečnou, nebo Josefa Skálu ? Neříkají „náhodou“ přesně to, čím se všichni tak oháníme ?! Jsou to však komunisté – proto je všechno špatně. Heslem českého maloměšťáka je už velmi dlouho jediné – „socialisticky pracovat a kapitalisticky žít!“ A co StB ??? Neexistuje tato složka čirou náhodou, POUZE JEN POD JINÝM NÁZVEM I NADÁLE ??? Ještě nikdo nikdy nevymyslel jiný způsob konspirační ochrany. Všechny vlády světa jedou podle stejného scénáře, který směřuje, jako vždy, jen k jedinému – k ochraně jejich „korýtek.“ Jediný rozdíl je v tom, co za parchanta sedí na trůně. A tento „parchant“ má vždy kolem sebe nejen spoustu naivních a zoufalých odpůrců, ale i spoustu velmi vlivných a vysoce inteligentních, cílevědomých podporovatelů, kteří setrvávají v „těžkém“ stínu. Není pro ně žádný problém eliminovat kohokoliv. Asi si, po tomto příspěvku, budu muset změnit svou identitu. Ale stejně to nikdo nebude číst – je to příliš dlouhé …
jeden příklad Ukrajinka se nechala zkrášlit u kadeřníka a pak nezaplatila,že to mají zdarma.Už nás s tím štvou já si myslím,že jsou tady Ukrajinci,kde válka není a využívají naše pohostinství.jsme národ blbců oni se vysmívají,jak se mají u nás dobře.Co s těmi cikány,kteří přišly z MADARSKA také si je zde necháváme a dostávají podporu.Já bych je naložila do vlaku a šup s nimi do Madarska,proč je tu máme živIt DARMOŽROUTY
Myslím, že zkraje měli Ukrajinci zdarma základní životní potřeby, než vláda upřesnila finanční částky. Tedy pokud ta Ukrajinka vypadala tak, že zkrášlení bylo „základní životní potřebou“, tak bych ji platbu odpustil.
Pan P.Hannig má naprostou pravdu .
A rovněž všichni, ve výše uvedených komentářích.
opr.: …..v níže…
Plný souhlas s panem Hannigem. To co předvádí tady „pětikolka“, to je naprostá ostuda a urážka všech slušných, opakuji – slušných – lidí v této republice.
Jedna věc je pomoci. Samozřejmě že se problémy nemají řešit vojenskou silou. Zkušenosti s tím máme, v roce 68 nařídil ukrajinec Brežněv obsazení naší republiky, a jednalo se prioritně o vojska ukrajinského frontu. To ráno 21.8.68 si budu pamatovat do konce života. V současné situaci na Ukrajině je potřeba si uvědomit co k tomu vedlo. Chování ukrajinské vlády od roku 2014, azovovci se podíleli na upalování lidí zaživa v Oděse, zákaz mluvit ruským jazykem. Zkuste nějakému ukrajinci zde nařídit, že tady nebude mluvit rusky ani ukrajinsky, ale pouze česky. Bude na vás jen nechápavě zírat, i když jeho vláda stejný názor požadovala na určitých územích.
S ukrajinskými dělníky se částečně stýkám v zaměstnání, a slyším i jejich názory na současné uprchlíky, dle nich tkzv. novoukrajince. Jsou, kupodivu, vůči nim snad ještě více v mnoha případech kritičtější než naše populace.
Sám jsem dokázal finančně pomoci koncem února, snaží se pomáhat můj syn. Rozhodně ale válku nelze řešit dodáváním dalších zbraní, to je pouze přilévání oleje do ohně, a za toto Fialu s jeho spolkem tvrdě odsuzuji, dokáži to říkat i veřejně. Skutečná pomoc by byla dotlačit ukrajinské vedení, tedy loutku Zelenského ke skutečně serioznímu jednání. On však stále natahuje ruku, neumí ani slušně poděkovat, jen by rozeštvával, a mám z něho pocit, že nejraději by Evropu celou zatáhl do války. Do jejich války……
No a k tomu ještě ten „fijalka“ s tou šálou v ukrajinských barvách co předával od našeho státu papeži !! To je zkaženost mravní na výsluní…… politolóóóóg !!
Ellis máte naprostou pravdu. Souhlasím s vámi!
Objevil se tam celý kus mého Facebook, nemohu odstraniit ; u – šlo jen o tento článek: https://literarky.cz/…/2374-proc-vlajky-a-proc…
Petře, je třeba ten odkaz dát pořádně – pak možná pochopíme, co jste chtěl sdělit 🙂
Zbyšek
Mate pravdu , ale co ma s tim ?
Nejak mne uz ty politicke totalni BLBOSTI
a slaboduche nerozumnosti unavily az
k ignoraci vseho kolem politiky …
Vzdy jsem se zlobila s temi , kteri nesli volit ,
a ted sama silne vaham … SKODA !!! Jin Krs.
Pan Hannig má pravdu.
Svatá pravda, lezeme Ukrajině přímo až do toho otvoru, nikdo jiný v EU to nedělá. Všichni se nám smějí, jak chudneme, ale Ukrajince živíme a ukrajinské cikány horem dolem, kteří sem přišli od maďarských hranic jen pro peníze, protože tam válka žádná není.
Vzpomeñte si, že tohle dělali i naši cikáni! Odjely do Anglie sbalily podpory avrátili se domů. Pak si to zopakovali v Kanadě.A když jim hrozilo že musí do práce tak zase honem domů!
Je to důkaz těžké degenerace národa. Už nejsme ti hrdí Češi, Moravané a Slezané. Preferovat zájmy cizí země veřejně upřednostňováním její vlajky je vlastizrada! Tito zrádci by měli a musí být být vedeni na zvláštním seznamu. Pamatujme si je! Válka je zavrženíhodná – ale je třeba jít k jejím kořenům a hledat příčiny. Pomáhat ano – podlézat ne. Dává se tím najevo naprostá neznalost historie, náklonnost k fašismu, vypjatému nacionalismu a národnostní nesnášenlivosti ve smyslu jejich hesla: „Kdo není Ukrajinec, není člověk!“