Blíží se 87. výročí tragické Mnichovské dohody. Bohužel, není to jen historický akt. V současnosti je aktuální více než kdy jindy od samotného podpisu. Snad mně odpustíte, že se tentokrát nepustím do vlastního, autorského komentáře, ale že budu povětšinou citovat ze skvělého textu, který 31. prosince 2019 publikoval AE News. Pokud disponujete zdravým rozumem, záhy vám dojde jak šokující podoba tehdejších časů s těmi dnešními, tak i to, jak zrádné svině nám dneska vládnou.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž v prosinci 2019 odtajnil 75 let staré a utajované archivy SSSR s ukořistěnými dokumenty, které Rudá armáda získala ve Varšavě a v Berlíně! Šokující důkazy potvrzují, že za Mnichovskou zradou ze dne 29. září 1938 stojí kromě Německa, Velké Británie, Francie a Itálie i tehdejší Polsko! Dokumenty odhalují, jak Varšava koordinovala Mnichovský diktát společně s Berlínem na základě polské doktríny tehdy již zesnulého maršála Pilsudského! Polský velvyslanec chtěl Hitlerovi ve Varšavě postavit monument za to, že deportuje Židy z celé Evropy do Afriky! Druhá světová válka začala v Československu a také v něm skončila!
Začneme však krátkým historickým exkurzem… Meziválečná Evropa vznikla způsobem, že do Evropy přijel vysokostupňový zednář a prezident USA Woodrow Wilson, který přivezl knihu s mapami a informacemi amerických rozvědek, kde bylo nakresleno a popsáno, jaké země mají vzniknout v Evropě, jaké mají zaniknout, které mají mít větší hranice, jaké země se mají posunout atd. Ta kniha stále existuje a před 10 lety se podařilo ruské televizi tuto knihu najít v knihovně amerického Kongresu. Video ukazuje tehdejší záběry na mapu v knize, kde Krym je jasně zakreslen jako oddělené území od Ukrajiny, které patří Rusku.
Polsko již v roce 1934 jako první země v Evropě podepsalo pakt o neútočení s Německem, pakt vstoupil do historie jako dohoda Hitler – Pilsudský. Polský velvyslanec v Německu Józef Lipsky napsal 20. září 1938 polskému ministru zahraničí Józefu Beckovi, že pokud Hitler splní svůj slib, že odsune evropské Židy do Afriky, tak mu nechá postavit ve Varšavě monument. Toto je jedna z depeší, tzv. kabelogramů mezi polským velvyslanectvím v Berlíně a ministerstvem zahraničí ve Varšavě. K depeši se dostala Rudá armáda po osvobození Varšavy. Hlavním jestřábem v Polsku byl polní maršál Józef Pilsudski, který byl hlavním architektem dnes opět známého a oprášeného projektu Trojmoří, tedy tzv. Velkopolska. Když Pilsudski v roce 1935 zemřel, Adolf Hitler mu přijel do Varšavy na pohřeb a měl čestné místo při ceremoniálu vepředu a uprostřed před katafalkem s rakví maršála. Pohřbu se zúčastnili i další představitelé III. Říše, např. Hermann Göring. Poláci veškeré filmové materiály zničili, nechtějí, aby se o tom psalo a mluvilo.
Polsko bylo největším spojencem Německa v Evropě a aktivně se účastnilo největšího zločinu 30. let. Vladimir Putin odtajnil pro ruskou televizi výbušné originální záběry polské tajné služby ze dne 28. března 1938, kdy do Mnichova přiletěla tajně polská delegace a koordinovala s Adolfem Hitlerem v utajení své územní požadavky po Československu. Tyto dosud utajené filmové záznamy potvrzují, že Polsko se aktivně zúčastnilo Mnichovského protokolu 28. a 29. září 1938 a je spolupachatelem Mnichovské zrady.
Další dokument ukořistěný v Berlíně odhaluje citát ze zápisu Adolfa Hitlera, kde přiznává, že začlenění územních požadavků Polska a Maďarska proti Československu bylo velmi obtížné a Velké Británii a Francii se do toho moc nechtělo. Jak Vladimir Putin poznamenal, toto je důkaz, že Adolf Hitler organizoval Mnichovský protokol mj. právě i ve prospěch Polska a Maďarska, což vrhá úplně nové světlo na Mnichovský protokol jako takový. Dosud se totiž mluví o Mnichovu jako o zradě Francie a Velké Británie, ale odtajněné sovětské archivy ukazují, že velký podíl na rozbití Československa má i Polsko a celá tehdejší polská vláda.
Sovětské archivy totiž obsahují zápisy z Mnichovské konference, kde se německý ministr zahraničí Ribbentrop a francouzský premiér Daladier ptají polského ministra zahraničí Józefa Becka, jestli se nemůže stát, že po podpisu Mnichovské protokolu, nedejbože, přijde Československu Rudá armáda ze SSSR na pomoc, a že ji Poláci pustí sovětská vojska přes své území? A Beck na to odpovídá, že nepustí. A Daladier se ptá, co když Sověti poskytnou ČSSR leteckou pomoc, pustí Poláci sovětská letadla přes své území na pomoc Československu? A Beck na to odpoví, že pokud by se tak stalo, Poláci začnou na sovětská letadla střílet. Žádné z nich se nesmí dostat do Československa na pomoc. Tyto výbušné zápisy z Mnichovské konference dělají z Poláků větší svině, než byli všichni Němci dohromady. Jak rovněž poznamenávají dokumenty, spojenci nedali Československu čas na odsun zbrojního a strojního průmyslu ze Sudet.
Jak uvádí dobové materiály a vojenské statistiky, každá 4. puma a dělostřelecký granát německé armády a letectva byly vyrobeny v českých zbrojovkách na území Protektorátu. Bomby a dělostřelecké granáty české výroby padaly v Polsku, ve Francii, v Leningradu i ve Stalingradu. Německo zahájilo útok na Polsko v září 1939 československými tanky vyrobenými podnikem Škoda.
Během tribunálu v Norimberku zaznělo i něco velmi děsivého. Polní maršál Keitel uvedl, že kdyby v roce 1938 v Mnichově spojenci podrželi Československo, Německo by nezaútočilo, protože z vojenského hlediska nebylo vojensky připraveno na vedení bojů s Francií a Velkou Británií. Německo potřebovalo český těžký průmysl, potřebovalo zbrojit a Polsko bylo německým spojencem proto, aby Poláci blokovali vzdušný prostor a rovněž pozemní cestu, aby sovětská Rudá armáda nemohla přijít Československu na pomoc stejně, jako to o několik let dříve udělala ve Španělsku, kde Sověti bojovali proti republikánské armádě generála Franka.
Vladimir Putin na základě odtajněných materiálů vynesl verdikt a závěr, který nás potěší z pohledu dějin. Podle jeho názoru hlavním bodem zlomu, který rozhodl o tom, že 2. sv. válka je nevyhnutelná, byla Mnichovská zrada 29. září 1938. Podle jeho slov se jednalo o brutální a cynický akt, který byl v podstatě loupeží. Díky tomu získal Adolf Hitler těžký průmysl a mohl dozbrojit německou armádu. Spojenci v Mnichově podepsali dohodu tak, že Československo nesmělo ze Sudet nic odsunovat, nesmělo odstěhovat továrny, všechno muselo zůstat na místě. A spojenci museli vědět, co to bude znamenat, když se Hitler dostane k fabrikám a ke zbrojovkám na obsazených územích Československa. Tyto informace de facto uzavírají jednu zásadní symbolickou rovinu. Znamená to, že 2. sv. válka začala v Československu odtržením pohraničí v roce 1938 a v roce 1945 rovněž v Československu skončila, tedy boje v Evropě.
Jak je tedy možné, že nikdo z českých europoslanců neusiluje v Evropském parlamentu o to, aby za počátek II. sv. války byla označena Mnichovská zrada, která umožnila Hitlerovi zaútočit a obsadit území suverénního státu za souhlasu západních zrádců a bývalých spojenců Československa? Sovětský svaz byl poslední zemí v Evropě, která podepsala s předválečným Německem pakt a dohodu, předtím s Německem podepsaly dohody Polsko, Velká Británie, Francie, Pobaltské země, a podepsaly s Hitlerem tu nejhorší dohodu ze všech, Mnichovskou zradu.
Jakým právem dnes čeští zrádci v rolích europoslanců zvedají své křivé a shnilé ruce pro usnesení Evropského parlamentu o paměti národů, kde označují SSSR za spoluviníka vypuknutí II. sv. války? Jak je možné, že pro takové odporné a vlastizrádné usnesení hlasovali všichni přítomní čeští europoslanci, s výjimkou Kateřiny Konečné z KSČM? Odtajněné sovětské archivy tak odhalují šokující souvislosti, ale ještě více je šokující naprostá a nulová reflexe českých politiků na různá usnesení v Evropském parlamentu, která lživě útočí na Sovětský svaz a Rudou armádu, přičemž náš vlastní národ čelil pokusu o naši genocidu, a to nejen ze strany Němců, ale úkladně i ze strany tehdejší polské vlády.
Nenechme zahynout náš národ v područí zrádců, kteří si plánují s republikou provádět ty samé protektorátní a otrocky levné výrobní plány pro potřeby Říše, ať už té německé, evropské, unijní, nebo jakékoliv jiné.
Jan Čech