Aféra bitcoiny

Víte, co je to bitcoin? Jak ho (je) získat? Jak s ním (s nimi) obchodovat? Jak ho (je) směnit za koruny či eura? Já ne. Vy ano? Pak blahopřeji.

Dnes aféra s bitcoiny hýbe českou politikou. I když nevěřím, že paní Decroix ví, oč jde, dostala za úkol ji vyřešit. Tedy smést ještě před vrcholem předvolební propagandy ze stolu. Je to pro ni ovšem velmi těžký úkol, když ještě do šetření házejí vidle kamarádi ze STAN. Je jasné proč. Sami mají máslo na hlavě se svou aférou Dozimetr. Ta ještě plně nevyplula na povrch. Při tom je o korupci. Není divu, že uvítali bitcoinové problémy kamarádské ODS. Je tu také druhý důvod. Neinzerovaný. Jde vlastně o skrytou nabídku Babišovi, což jistě předseda ANO ocení, na povolební spolupráci, protože oni přece celé odcházející volební období byli jen muzikanti a všechny problémy způsobili druzí koaličníci.

Miliarda, tři miliardy, třináct miliard… Čísla, která si neumíme představit a jsou spojena se současnou bitcoinovou kauzou a s podivnými transakcemi jednoho bývalého vězně. A při tom prý jejich dárce, spíše nabyvatel, je získal z nelegálních akcí. Prý, prý, prý… Co všechno se pod těmito dvěma řádky skrývá? Proč vlastně byl najat bývalý ústavní soudce, aby to rozpletl? Proč svou práci nedokončil a pak, po nátlaku, slíbil vypracovat alespoň nějakou tu zprávu? Zmatek, řeknete si. Je ovšem dobře, že je zmatek, čím spletitější budou vazby, tím přece lépe. Nakonec se v tom totiž nikdo nevyzná. Není to smysl celého šetření? Úkol paní Decroix? Pak ovšem nově jmenovaná ministryně jde na věc správnou cestou a bude premiérem Fialou jistě pochválena.

Za normální situace, v normální zemi, by se už nejméně dva ministři museli poroučet. U nás je tomu jinak, i když byly rozkryty vztahy mezi těmi, kdo radili, měli dát svoje dobrozdání a chránit tak zájmy státu, a těmi, co poté podepisovali. Do všeho je zamotána jedna parta do mariáše, jestliže ovšem nejde o golfovou skupinu starých pánů známých ze školních lavic anebo z Brna. Jde o zajímavý kamarádský spolek (kamaradenschaft). Ukazuje se, jak důležité je mít na správných místech rozmístěné správné kamarády.

Zbývá ovšem otázka: Co vlastně má být zakryto? Nikdo mně nepřesvědčí, že z takové akce neměly někam plynout určité peníze. Nemyslím tím státu. Kam, ke komu? Nevím. Tak vachrlatý kšeft se nedělá zdarma. Doba církevních svatých, kteří vše zdarma činili pro Pána Boha, dávno minula. Ostatně stejně většinou byli svatořečeni až po staletích po zdůvodnění činů, které už nikdo ani nedokázal popsat. Tak se vymyslel příběh a zapsal do análů. Něco podobného se ovšem v tomto případě opakovat nebude. Další svaté si nepřipíšeme do seznamu, i když aktéři dokázali vytvořit zázrak – z kryptoměny vykouzlit pravé peníze.

Takže šetřit se bude dál. Mlžit a komplikovat poznání. Jinak to nejde. Ten, kdo měl z akce profit, má jistě stále strach, zda stopy byly (budou) dobře zameteny. Když se však všechno pozdrží ve stavu rozmělněnosti do voleb, pak už se leccos nechá dělat a hlavně lidé budou kauzou unaveni. Hlasy v té době ostatně už budou doma. Pak nezbývá, než napsat: Děj se vůle Boží!

V záloze je ovšem stále kauza Čapí hnízdo a Okamurovy plakáty. Tam může být odvedena pozornost voličů. Ještě, že příslušné orgány tak poslouchají a neřídí se protikamarádským heslem: padni, komu padni.

Jaroslav Kojzar

P.S.: Poraďte mi, prosím, jak si mohu vydělat jednu miliardu v bitcoinech a kde je pak vyměnit za koruny? Podělil bych se s vámi. Nejlépe, kdybychom se znali ze základky.